Avatar: Posledný vládca vetra

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

Líbilo se mě to více, než Letopisy Narnie už kvůli lepší vizuální stránce, hudbě a dobrým soubojům. Sice příběh mě nikterak neoslovil a místy nudné dialogy tomu taky nepomáhali. Někteří herci byly toporní a nepřesvědčivý… ale i tak bych pokračování rád viděl, snad to nedopadne jak Robin Hood nebo Zlatý kompas (i když to tak vypadá). Mé hodnocení 2,5 hvězdičky… (03.10.2010)

V kútiku duše som veril, že Shyamalan ešte dokáže prekvapiť, ale tentokrát sklamal na celej čiare. Príbeh oplývajúci tak dokonalou štruktúrou príbehu si nezaslúžil byť takto sprznený. Pri tomto dokonca aj Emmerichových '10,000 B.C.' vyzeral ako veľkofilm. Keby sa tvorcovia viac zameriavali na podstatu príbehu a trošku vylepšili infantilné dialógy, tak to mohlo celé, aj bez tretieho rozmeru, vyzerať úplne ináč. 45%. (09.10.2010)

- Knock, Knock! - Who´s there? - Sense. - Sense who? - Sense you can´t see. Už Happening ve mně občas vyvolával záchvaty smíchu, ale stále v něm bylo možné vyčíst některé Shyamalanské trademarky a zčásti jsem si myslel, že si z nás onen vykutálený Ind dělá sofistikovanou srandu. U Last Airbendera tahle možnost bohužel odpadá. Ten příběh je tak mizerně vystavěný, až se to rozumu příčí. Horší dialogy jsem letos asi ještě neslyšel a pravidelně se objevující vypravěčské monology mě zabíjely. Za celých 103 minut mě atmosféricky zaujal jediný moment (obří vlna), což je dost smutná bilance. Směšný film a Shyamalana je mi líto. (07.11.2010)

Přiznávám, na "Posledního vládce větru" jsem se začala dívat jedině proto, abych tady pak mohla vyblít svůj sžíravý sarkasmus na téma "juvenilní sračka" a "Shyamalanova horšící se demence". Jenže přišlo něco, s čím jsem po zdejších komentářích vůbec nepočítala: v pohodě fantasy pohádka. Nejsem zatížená znalostí předlohy, čekala jsem jen to nejhorší a vybafl na mě příběh přiměřeně stupidní, s dialogy občas tak nejapnými, až mi zbylé mozkové buňky páchaly sebevraždu skokem z uší, s hereckými výkony spíše podprůměrnými, bránici neplánovaně polechtal létající krávomamutobobr, mytologie byla zpracována dost zkratkovitě a povrchně... ale stejně se mi na to hezky koukalo. Audiovizuální stránka se povedla, bojová umění ve spojení s různými živly se dočkala efektní stylizace (ladné pohyby vládců vody, dynamické pohyby ohňovládců, dupavé umění zeměvládců atd.) a snad jediný důvod, proč nedám i čtvrtou hvězdičku je zmršený konec-nekonec. Být o 20 let mladší, nejspíš bych se u "Posledního vládce větru" nadšením počurala. Jo, a taky bych chtěla nepoděkovat TV H@vna za neustálé přerušování báječných reklam a upoutávek těmi otravnými filmy. 65% (23.12.2012)