Superman

Možná nedokonalé, ale zato jaksi "roztomilé" a "hravé" ztvárnění příběhu Supermana. A ono to funguje. Právě tím, že se tohle dílo nebere tak vážně jako dnešní superhrdinské filmy, tak působí sympaticky a není divu, že je to ve výsledku jedno z nejlepších supermanovských ztvárnění. Začátek a konec možná zbytečně protahovaný (zkrátila bych stopáž), ale celkově jsem se bavila jak kontrastem mezi chováním Supermana a jeho slušňáckého alter-ega Clarka Kenta, tak jeho interakcí s Lois Lanovou, a také vtipným chováním trapného záporáka (v podání Gena Hackmana) a jeho poskoka. ~(3,5★)~ (05.11.2018)

Já supermana nikdy neměl rád. Největší sympaťák je prostě batman, a to mi nikdo neupře. Navíc efekty v tomto filmu jsou, slušně řečeno, pofidérní. Ani ta hudba se mi zde příliš nelíbila. Vlastně se mi zde nelíbilo téměř nic. Pouze asi 2 výkony záporných postav stojí za zmínku. Tohle mohl být snad kokatelný/á film/pohádka pouze pro děti kolem 80. let. V dnešních poměrech už si to snad nezaslouží být odvysíláno ani na té Nově. (25.01.2011)

Vždy když se koukám na "Supermana", vzpomínám na svoje dětství, na dobu kdy jsem miloval superhrdiny a všechny možné akční filmy. Seděl jsem buď s kamarády, rodinou, nebo sám u televize a se zatajeným dechem sledoval udatného Supermana, který zachraňuje krásnou černovlásku Lois, elegantně podlého Lexe Luthora, který plánuje zkázu světa, Jor-Ela, Supermanova otce, který namluvený perfektním hlasem Radoslava Brzobohatého radí a promlouvá k našemu hrdinovi a tak dál, a tak dál. Uplynul čas, ty všechny možné akčňáky mě už přestaly bavit, avšak ty vynikající a nadčasové věci se mi líbit nepřestaly. A jednou z nich je i "Superman". Charismatický Christopher Reeve, démonický Gene Hackman, elegantní filmový veterán Marlon Brando - ti všichni jsou výteční a Richard Donner si svým teprve druhým celovečerním filmem (prvním byl "Přichází Satan") získal obdiv diváků a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů sedmdesátých a osmdesátých let. A co více dodat? Snad jen že "Superman" je báječné dobrodružné sci-fi pro diváky všech věkových kategorií. (14.05.2006)

Opravdu (ne)děkuju Genu Hackmanovi, že mi svou účastí v takovém spektáklu nepřímo rozšiřuje obzory i v oblasti filmových adaptací komiksů či obecněji filmů o superhrdinech. Tahle kapitola kinematografie totiž běží zcela mimo mou pozornost. Superman asi patří k té starší filmové klasice ,,...jako ruka k rukavici, whisky k sodě nebo korupce k politice", není ho na škodu znát. :o) Úvod z cizí planety předznamenával nekonečné utrpení, s přechodem na Zem se to rozjelo lépe a já si sledovaný děj mohl velice funkčně konfrontovat se svými dávnějšími dojmy ze všech těch našich seriálových Arabel, Návštěvníků a Létajících Čestmírů. I tam totiž figuruje s oblibou využíváné fantazijní téma objevení a zneužívání nadpřirozených schopností mladých lidí s jistými úmysly, či dochází zde též k situacím kolem nic netušících lidí ve střetu se zázraky. Takže zjištění, že nejsem až tak úplným nováčkem ve světě fantasy žánrovek, bylo potěšením. Vlastně pokud film zrovna nevyplňovaly ty brutální lety panáka v modrém hábitu s červenými slipy, který jde zachraňovat celou planetu (či jiné scény tomuhle podobné), bylo to skutečně nejen docela koukatelné, ale i tematicky zajímavé (třeba co se týče práce novinářů kolem senzací). V opačném případě slaboduchá a nesympatická trapnost, nicméně... která z opačné strany nabízí neskutečně zábavnou podívanou skrze výborné záporáky!! Zvláště postavička "nejgeniálnějšího zločineckého individua" Lexe Luthora je velice stylová a nezapomenutelná, Hackman si coby její představitel plně vychutnával snad každou minutku před kamerou a já v jeho přítomnosti na obrazovce vlastně také (nejvíc jsem se pobavil u scény v knihovně). :)) No dobrá, dobrá, přihmouřím oko (nejlépe oba), budu se tvářit, že nevidím zde též uvedený žánr drama, že to mohla být taky parodie, a přihodím si za "Lexíčka" třetí hvězdu. Ale vidět to opětovně dlouhou dobu nemusím. 50% (14.08.2019)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)