Superman

„Niekedy si myslím, že musí byť úžasné byť so mnou v jednej miestnosti.“ Tak pri SUPERMANOVI fakticky neviem a najradšej by som dal rovno 40%. Komiksy obecne MÁM rád, ale ten o mimozemšťanovi vo vypasovanom červenom spodnom prádle nie. Poznám rôzne filmové spracovania, pokračovania, seriály atď., ale táto postava ma nikdy nebavila, ani jej "univerzum". Preto je z mojej strany v roku 2009 ošemetné (ale mám na to právo) hodnotiť celovečernú britskú verziu z roku 1978 v réžii vtedy ešte tak úžasne univerzálneho Richarda Donnera (za sebou mal satanskú klasiku PRICHÁDZA SATAN! a pred sebou SMRTONOSNÉ ZBRANE a JASTRABIU ŽENU). Christopher Reeve sa predstavuje vo svojej najslávnejšej postave. K tomu spoľahlivý zlosyn Lex Luthor v pôvabnom podaní namysleného Genea Hackmana. Niektoré scény ma bavili, či už v dobrom (Marlon Brando, rozhovor nad sviečkami) alebo horšom (úsmevne zostarnutý romantický let vesmírnymi diaľavami alebo záverečný „prelet okolo Zeme“), ale celkovo ma táto "Matka komiksových filmov" nikdy nechytila za srdce (alebo za čo) nehovoriac. P.S. Scenár napísal Mario Puzo (KRSTNÝ OTEC)! (08.02.2009)

Komiksová klasika od věčně hravého a žánrově nevyhraněného Richarda Donnera. Jeho pestrá tvorba patří do pokladnice filmové zábavy a Superman to jasně dokazuje (i první pokračování snese přísnější měřítko). Dodnes naprosto fenomenální triky ještě umocňují skvělý zážitek, který ve mně film před mnoha lety při první projekci vyvolal. A jeho kouzlo stále nevyprchalo. Skvělé herecké obsazení (jasnou jedničkou je G. Hackman), krásný příběh, chytlavá ústřední melodie Johna Williamse a pro mě velký návrat do dětských let. (02.09.2013)

Jako malý špunt jsem Supermana zrovna nemusel. Prostě jsem nevěřil chlapíkovi, který nosí pláštěnku a slipy navrch (maminka mě totiž učila nevěř nikomu, kdo ti chce ukazovat, co má v kalhotách:-). Navíc je obklopen samými idioty, protože mu stačí nosit brýle, aby ho nikdo nepoznal. No a taky mě nudily jeho dokonalé schopnosti. Přesto musím uznat, že se jedná o velice kvalitní film, který je ozdoben sympaťákem Christopherem Reevem, krásnou Margot Kidder co by novinářkou superhrdinova srdce a šíleným plešounem Genem Hackmanem. Marlona Branda se svým prvním místem v titulcích a časem stráveným na plátně beru jen jako špatný komerční vtip. Dalšími klady je povedená kamera a poutavá vizuální stránka. Záporákem pro film je nedostatek akce a přehnaná délka. Pro mě osobně triky vůbec nezestárly. Pro tuto starou školu mám větší slabost než pro současnou digitální éru. Myslím si, že 4* jsou pro tento film plný vtipu a hrdinova šarmu jako vyšité. (22.12.2007)

Cristopher Reeve je tu vynikající. A to hlavně jako Clark Kent. Je fakt, že dělá (oproti starším zpracováním) z mladého novináře tak trochu blbce, ale díky němu to k této postavě začalo tak nějak patřit. Krom Reeva má Donnerův Superman ještě dvě silné zbraně v obsazení. Tou první je samozřejmě Gene Hackman. Tou druhou je úžasná Margot Kidder v roli Lois Laneové! V jejím podání je Kentova láska něco mezi parním válcem a křehkým motýlkem. Její filmová energie je neuvěřitelná. Donnerův film se vyznačuje velkou epičností, a je to skutečná kinematografie. Na rozdíl od ostatních zpracování se nejvíc vzdaluje komixu (nemyslím dějově), a používá filmovější řeč. (27.12.2006)

Hezká pohádka a kus nostalgie. Ale zase buďme fér… O téhle látce rozhodně nejde říct, že by zrála jako víno. Ale postupně. Na scénáři se podílel i otec Kmotra Mario Puzo, za kameru usedl dnes legendární Richard Donner. Tvůrci si dali záležet na castingu, respektive byli ochotní vyplatit za zápornou roli Genu Hackmanovi dva miliony a Marlonu Brandovi za pouhé dva týdny práce skoro dvojnásobek. Usilovně o ně stáli. Co si budeme, peníze obecně nebyly problém: když Donner do projektu vstoupil, nechal vyhodit náčrty kulis a další materiály, za kterými stál původně zvažovaný Guy Hamilton. O drobné přitom rozhodně nešlo. U samotného chlapíka z oceli si Donner prosadil, že musí jít o někoho neznámého. Christopher Reeve měl za sebou pouze jediný film, ale nagelované vlasy a červený plášť nakonec připadly jemu. První velká komiksová adaptace (za mě) trpí docela dlouhým úvodem a ještě párkrát mu v průběhu vydatné stopáže dochází dech. Jasně, léta páně 1978 bych valil oči, nadšený jsem byl samozřejmě i někdy na počátku 90. let, kdy jsem tuhle americkou národní ikonu ve stylu našeho Mirka Dušína poprvé viděl. Běžící Clark mimo, létající taky trochu v křeči. Stejně jako scénář. Nadčasová klasika? Fakt jen trochu… (08.04.2024)