Láska a iné kratochvíle

Ťažko si k tomuto filmu nájsť cestu. Svojím spôsobom je podaný veľmi citlivo a ľudsky, ale bohužiaľ necítiť z neho výraznejšie emócie - minimálne také, ktoré by nám priblížili zmätenosť Emílie a jej strach. Natalie ako obvykle hrá bezchybne a jej postava je najvýraznejšou v celom filme(ktorý je vlastne o nej) lenže jej premena a jej city sú podávané veľmi chladným spôsobom(ktorý môže byť príčinou buď režisérskej rutiny, alebo scenáristickej bezradnosti). Kudrow bohužiaľ prehráva viac ako by sa na herečku jej formátu patrilo, aj keď jej postava je rozhodne zapamätania hodná. Lenže celý film akoby kĺzal po hladine emócií a nesnažil sa o výraznejší ponor, pričom rozpráva o citlivej téme a rozpráva o nej citlivo. Mám z neho veľmi rozpačité pocity. Roos je pre mňa tvorca bez výraznejšieho rukopisu, ktorý sprostredkúva témy, ktoré mi rovnako nie sú práve najbližšie. Film som pozeral len kvôli Natalie Portman. A nebol som sklamaný. Ale ani ohúrený a bohužiaľ ani emocionálne pohladení. A trocha sa mi toho emocionálneho pohladenia, tých sĺz, alebo aspoň kúska empatie voči hlavnej hrdinke žiadalo. (12.02.2012)

Nemůžu si pomoct, tohle je prostě za pět. Skvělé drama, které je ze života na všech frontách. Věci se prostě dějí a jediné, co s tím můžeme dělat je to, že se s tim vyrovnáme a budem žít, nebo nevyrovnáme a budem existovat. Vyrovnáváme/nevyrovnáváme se s tím obvykle bez kýče, patosu, protože prostě nehrajeme, že se to stalo, protože tím prostě žijeme/existujeme, tak přesně takový je tenhle film. Na nic si nehraje, citů má na rozdávání, ale kýče se nedotkne ani náhodou. Nejsem si jistá, jestli si to těch pět hvězd zaslouží, ale za sebe můžu říct, že mě to svou přirozeností zkrátka zbořilo a chvíli mi bude trvat, než se zase poskládám zpátky. 90% (20.04.2011)

Hm. Věděla jsem to. Věděla jsem, že jednou přijde chvíle, kdy se má romantická duše definitivně odporoučí. A právě se to stalo. Zvítězil ve mně realista a zároveň i tak trochu cynik. Naservírují-li mi tvůrci filmu hlavní postavu v podobě krásné slečny, která nakráčí do firmy, zpřehází životní hodnoty jednoho bosse, rozbije mu rodinu, jeho malého syna dokonale mate a neumí se o něj ani v nejmenším zodpovědně postarat, tedy? Co se po mně chce? Mám s ní soucítit? Vžít se do ní? A proč? Mám to celé přijmout s vysvětlením, že se zamilovala? To už se fakt celej svět zbláznil? Postava Carolyn je tu neochvějně kamenována. Tedy já bych se s dovolením postavila za ni. Kdyby mně někdo tímto způsobem naburácel do života, nezván, neočekáván, nechtěn, troufnu si tvrdit, že by to neskončilo jen jedním hysterákem ve škole a jedním horkým telefonátem. A pokud by někdo ohrozil, či ohrožoval život (zdraví) mého jediného dítěte, inu, to by byla teprve mela. Další filmové peripetie snad už ani komentovat nechci, připadala bych si jako při hodnocení silikonových ňader. Umělé. Prostě umělé! Moje hodnocení: dvě pecky. Jedna za poselství filmu a tím je odpuštění, k tomu cítím respekt. Druhá je za herecké výkony všech zúčastněných, klobouk dolů, vážení. (27.12.2014)

Velice citlivé drama o vyrovnávání se matky se ztrátou dítěte. Natalie Portman se této role zhostila velice citlivě a nechává sebou proudit pochopitelné emoce - zlost, vztek, pocit, že jsou všichni proti ní (a podle toho se k nim i chová). Díky tomu všemu také velmi těžko nachází cestu k nevlastnímu synovi, tedy dítěti z manželství, které sama rozvrátila. Trápí ji však jediná myšlenka a s tou se musí vyrovnat.. (09.07.2011)

Nedávno jsem se bavila s někým o tom, že Natalie Portman snad nikdy nehrála v žádném špatném filmu a tento film to jenom potvrzuje!!! Neskutečná podívaná a velmi silný příběh. Nevím, jestli to je jenom můj pocit, nebo to tak cítil i někdo jiný, ale já v tomhle filmu nenašla jedinou zápornou postavu. Ano, možná Carolyn, ale v podání Lisy Kudrow jí i přesto všechno člověk chápe a má ji rád. (25.09.2012)