Hodina zpěvu

Milý pořad, mající bohužel rozdílnou hodnotu jednotlivých vydání i jednotlivých písní. Mám rád a vážím si obou pánů a líbí se mi i jejich písničky. Ovšem každý ví, že když musejí být písničky hotové do příštího vydání, poměrně dost jich nebude nic moc. Takže proto dávám hodnocení jaké je s dovětkem, že se na "Hodinu zpěvu" koukám rád a pokud by se sestavil jeden hodinový díl The best of, dal bych možná 5 hvězdiček. (26.08.2008)

Sympatický pořad, který skvěle poslouží pro odpočinek od geniálnějšího tandemu Svěrák-Smoljak. Když jsem si byla před pár lety pro Svěrákův podpis na Knižním veletrhu, neodolala jsem ani publikaci Když se zamiluje kůň a pominula jsem, že jsem byla mylně považována za učitelku z mateřinky ;) (16.02.2009)

Svěrák byl pro mě vždy učitelem a nikdy nebude jinak. Tímto seriálem jsem u něj začínal. I přesto ho však mám rád a ve Vratných láhvích mi předvedl i něco nového. Miluji tu jeho zamilovanou řeč, tu zamšlenost a pochybnosti v každé hlásce. Má ji tak originální, úplně to cítím ve svém krku. Pro mě byl nejlepší v Koljovi, ale tady to začalo. A začalo to na začátku dějin české opravdu demokratické republiky. Pro mě to bylo jenom zpívání. Nic extra. Ale stále lepší než DOREMI. Kvůli Uhlířovi přihazuji bod a nechávám na třech. (10.11.2008)

Moje paměť není moc veliká a často všechno zapomínám, ale zde u tohoto pořadu je to výjimka. Pamatuju si velice dobře začátek 90. let a nádherný seriálek, který se jmenoval "Hodina zpěvu". Jsem rád, že je i zde na CSFD. Díky tomuto cyklu jsem se nazpaměť naučil písničky: Dělání, Elektrický valčík, Holubí dům, Severní vítr, Není nutno aj. Pak jsem tyto písně jako žák Základní školy využíval v hudební výchově, když paní ředitelka, která nás učila, zkoušela před tabulí a po každém žákovi chtěla, aby zazpíval nějakou píseň. Já jsem byl vždy velmi nervózní, než na mě přišla řada a přemýšlel jsem, jakou píseň mám zazpívat. Po chvíli mě napadlo, že jsem minulý den viděl "Hodinu zpěvu". Skoro každý rok jsem zazpíval buď Není nutno, nebo píseň Dělání. Bohužel, jelikož nemám žádný hudební talent, tak můj přednes byl vždy velice špatný a paní ředitelka mě každý rok hrozila čtyřkou, ale vždy vyměkla a nakonec mě dala dvojku:-). Vím ale, že jsem si tuto známku vůbec nezasloužil, protože ten můj "zpěv" byl velice strašný. Ještě teď se za něj stydím a už si nedokažu představit, že bych někde zpíval! Přesně si pamatuji, jak každý díl probíhal jako vyučovací hodina ve škole. V lavicích seděli žáci a pan Svěrák s panem Uhlířem plnili role učitelů. Vím, že během jejich vyučovacích hodin střídali jejich výklad s písněmi. Ještě si také velice dobře pamatuji, že konec každého dílu končil písní Není nutno. Jasné čtyři hvězdy. (08.11.2008)

Není třeba hledat za tímto projektem žádné hluboké filozofické myšlenky, je to prostě obyčejný pořad, ve kterém se dětem představují prosté písně, taková hudební výchova skrze televizní obrazovku a dle mého mínění velice zdařile provedeno. U+S jako tandem jsou skvělí. Kapánek mi to připomíná obdobný dlouholetý pořad Zlatá brána, ale u Hodiny zpěvu je patrný rukopis Svěrákův a Uhlířův. (18.01.2015)