Kuky se vrací

Ubral bych zbytečně retardujícího a vyloženě trapného moralizování a naopak přidal špetku vypravěčské grácie a dramatického náboje. Tempo je vážně šíleně nevyrovnané - hlavně pak v druhé polovině filmu, kterou jsem, přiznám se, dokonce odzíval. Ke všemu přímo bije do očí nekonzistentnost a papírovost fikčního světa, který kromě líbivého povrchu nemá co nabídnout. Audiovizuálně ovšem kouzelné, i když se mi paradoxně víc líbil zvukový design než obrazové řešení. (viděno v rámci českobudějovické předpremiéry za účasti Jana Svěráka a jedné z originálních verzí Kukyho) (12.05.2010)

Rodinná Svěrákovská pohádka, zřejmě inspirovaná doslova z jejich rodiny. Úsměvné, milé, i když lesní příšerky mi splývaly v těžko oddělitelnou masu, ale vlastně to ničemu nevadilo. Tak si ale říkám: nebude jednou Janu Svěrákovi ten čas, který Kukymu věnoval, chybět, až si bude říkat, co jsem toho ještě chtěl natočit, ale už to nestihnu? (11.01.2011)

Film sa volá Kuky se vrací, ale Kuky väčšinu stopáže rieši problémy svojich nových známych. To by mi až tak nevadilo, ako mi nesadli hlasy hercov k svojim postavám. To sa týka predovšetkým ústredného dua, hlasy oboch Svěrákovcov mi skrátka po celý čas kazili zážitok, pretože k vizáži bábok som si predstavoval úplne iné audio. Scény v lese mi pripomenuli napríklad Temný kryštál, akonáhle sa ale ocitáme na poli a vidíme dedinu, atmosféra je rázom fuč. Ide o veľmi subjektívne výhrady, tá objektívnejšia sa môže týkať polemiky nad kým, kto je skutočnou cieľovou diváckou skupinou. (31.03.2024)

Tak mi to nedalo a při první příležitosti jsem se koukl na nejnovější film od Jana Svěráka. Byl jsem na něj zvědavý i z toho důvodu, že reklamní masáž na tenhle snímek byla opravdu veliká a nebylo skoro vůbec možné nezaregistrovat, že Jan Svěrák má nový film, který jde do kin. A tak, když měl tento film dnes premiéru na HBO, tak jsem se na něj ze zvědavosti podíval. A jediné slovo, které mě napadá, je zklamání. Tohle byl od samého začátku nudný a neatraktivní film, který se táhl a čas s ním utíkal velmi pomalu, snad každých pět minut jsem kontroloval čas, a to je neklamná známka mé znuděnosti. Tomuto filmu snad ani nevyčítám ten nápad, nápad samotný je totiž zajímavý, bohužel však tohle byl námět vhodný spíše pro nějaký krátkometrážní film, ale ne pro celovečerní 90minutový film. Opravdu nuda, šeď, únava, chvilku jsem si i myslel, že usnu. Ale abych jen nekritizoval, něco se zde přece jen povedlo, a to sice můj oblíbený herec Oldřich Kaiser v roli bezdomovce, který si jako v každé své roli dokázal získat mou pozornost. Ale bohužel jeden dobře obsazený herec nemůže zvrátit můj názor na celý film, který mě opravdu vůbec nezaujal a který jsem dokoukal jen jakousi zvláštní silou vůle, protože mám někde hluboko uvnitř sebe zakořeněno, že od rozkoukaného filmu se prostě neodchází. Původně jsem myslel, že udělím alespoň dvě hvězdy, ale jak teď nad tím přemýšlím, tak tenhle film si zaslouží tak maximálně jednu hvězdu, kterou tedy nakonec uděluji. Pokud se mi to rozleží v hlavě, rád své hodnocení změním, ale pár hodin po zhlédnutí filmu říkám, že to byla jedna velká nuda. (09.05.2011)

Dávám tři hvězdičky a trochu si přitom připadám, jako bych tomu růžovému plyšákovi vydloubávala očíčka, ale nemůžu si pomoct: já jsem se po většinu filmu prostě nudila. Příběh mi nic nedal, ba ani důvodů ke smíchu se moc nenašlo a že je vizuál celý takový jiný, neotřele zvláštní, to jaksi nevyváží celkovou nezáživnost a rozháranost Kukyho. Nevím, jestli bych byla nadšená v kuřecím věku, malinko o tom pochybuju. Sociálně inženýrský houmlesácký finiš mě pak přiměl při hodnocení váhavě mávat myší mezi dvěmi a třemi hvězdičkami... nakonec pro jednou vyhrála moje laskavá, infantilní stránka, leč pouze o ňadra vrcholové gymnastky. 54% (29.09.2011)