Prichádza Satan!

Naprosto sugestivní filmové dílo, představitel z dnešního pohledu již bohužel téměř uzavřené éry klasického mysteriózního hororu. Vše se točí kolem budování atmosféry (casting, herecké výkony, střih, hudba...) a ta postupně vzbuzuje v divákovi až podvědomou hrůzu. Film, o kterém se vám pak ještě dlouho zdá a v kterém, ač tu není ani jedna šokující nechutnost či bizarnost, následuje jedna sugestivní scéna za druhou a vy pomalu uvěříte, že Zlo má tvář malého Damiena... (07.07.2007)

Jeden z troch pilierov satanských hororov (+ ROSEMARY MÁ DIEŤATKO a VYHÁŇAČ DIABLA, zaujímavé je, že všetky tri vznikli podľa kníh), presiaknutý tiesnivou, fakt nepríjemnou osudovou atmosférou, ktorá v divákovi vyvoláva tušenie, že nech politik a novinár urobia čokoľvek, nič tým na situácii nezmenia. Ani sa mi nechce veriť, že tento takmer majstrovský ponurý satanský horor vznikol v Hollywoode a režíroval ho Američan Richard Donner, budúci režisér takých "srandičiek" SUPERMAN, SMRTONOSNÁ ZBRAŇ 1 - 4 a MAVERICK. Musím dodať, že hoci som remake s Lievom Schreiberom z r. 2006 videl asi 15 rokov po origináli, páči sa mi takmer rovnako (sranda je, že z iných dôvodov, hoci sa jedná relatívne o otrocký prepis). "Náhodnými" vraždami sa zjavne inšpirovali tvorcovia neskoršej slasherovej série NEZVRATNÝ OSUD. (28.11.2004)

Omen ani po toľkých rokoch nestráca na svojej hrôzostrašnosti. Goldsmithova skladba vyvoláva mrazenie vo všetkých partiách tela (vážne všetkých!) a Gregory Peck zahral postavu veľvyslanca vskutku bravúrne (David Warner detto). Mierne zamrzí prvá časť snímku, ktorú považujem za rozťahanejšiu než je únosné, ale sekundárna partia, omnoho výraznejšia a temnejšia, vynahradí menej kvalitný rozbeh presne ako sa na atmosferický horor patrí. (02.01.2011)

Už bylo napsáno velmi mnoho o hudbě Jerryho Goldsmitha velmi kladným textem: ve většině geniálním, kde převyšoval i můj pocit o tom, že Goldsmith je vynikající skladatel a v tomhle filmu je jeho mistrovsky podkreslená hudba v napětí a hrůzy v celém Donnerově díle jeho dosavadním vrcholem. Výborná klasika 70. let a s klidným svědomím můžu napsat, že 70-80.léta v tomhle žánru patří mezi špičku ve filmové kinematografii. Omen se zařadil nejen mezi ně, ale velmi převyšuje ve všech klasikách hororového žánru - a velmi se přiblížil k Friedkinovu mistrovskému vrcholu Exorcist (kdy omdlévali lidé v kině). Omen je geniální v hudbě a v provedené režii, ale ve scénáři a v tísnivé děsivosti (atmosféry) má Exorcist navrch. (22.05.2012)

V době výtvorů jako "Hostel" nebo "3:15 zemřeš" působí tenhle třicet let starý skvost jako blesk z čistého nebe. Naprosto úžasný a geniální snímek se zcela odprostil od hororových klišé a jede zcela na své vlně. Narozdíl od "Vymítače ďábla" absentuje nechutnými scénami a přidává nám mnohem více na napětí. Zhruba od třicáté minuty napětí a mrazení v zádech nezmizí. Jerryho Goldsmitha musel při komponování ovlivnit snad sám ďábel, protože takhle děsivý a pekelný chorál se jentak neslyší a Jerry za něho dostal zaslouženě Oscara. V roli velvyslance Thorna si neumím představit nic jiného, než mužnou tvář Gregoryho Pecka. Nesmrtelné scény jako útok psů na opuštěném hřbitově, oči ďábelské chůvy v nemocnici, skleněnou tabulí uťatá hlava, zápas Thorna s chůvou v potemnělém domě a závěrečný výstřel v kostele - to budu mít v paměti napořád. Richard Donner svým prvním velkým filmem udělal revoluci v horovém žánru a myslím, že jej žádným svým jiným filmem nepřekonal. (17.11.2006)