Réžia:
Richard DonnerScenár:
David SeltzerKamera:
Gilbert TaylorHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Gregory Peck, Lee Remick, David Warner, Billie Whitelaw, Harvey Stephens, Patrick Troughton, Martin Benson, John Stride, Freda Dowie, Nicholas Campbell (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Americký politik Thorn adoptuje za velice zvláštních okolností malého chlapce. Má jméno Damien a dějí se kolem něj záhadné věci. Při jedné jeho návštěvě zoologické zahrady propadnou zvířata nevysvětlitelnému záchvatu agresivity a množí se i smrtelné nehody v blízkosti rodiny Thornových - pokaždé v souvislosti s malým Damienem. Thorn si to začíná uvědomovat a v zoufalství vyhledá kněze, který mu objasní příčinu - jeho adoptivní syn je vtělením samotného Satana... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (588)
Nadčasová žánrová klasika, v mnoha ohledech filmařsky dokonalá. Donner náramně buduje temnou a zlověstnou atmosféru plíživě a neodvratně se blížící apokalypsy a s hitchcockovskou precizností graduje jak jednotlivé scény (některé jsou nezapomenutelné), tak celý příběh. Gregory Peck je v hlavní roli naprosto fantastický (nedokážu si v té roli představit nikoho jiného). To, jak jeho veskrze racionálně smýšlející a duševně stabilní hrdina postupně propadá zoufalství a beznaději z rozumem těžko vysvětlitelných tragédií, snad ani nemohl zahrát lépe. První zásadní snímek mého oblíbeného režiséra dlouhodobě považuju za nejlepší satanistický horor (těsně vítězí nad Vymítačem ďábla a Rosemary má děťátko). A to už jen proto, že každý jeho hypotetický nedostatek (některé trikové záběry už nepůsobí moc přesvědčivě) zcela nekompromisně vyvažuje (či lépe řečeno "přehlušuje") jeden z nejlepších orchestrálních soundtracků všech dob, za nějž legendární Jerry Goldsmith dostal svého jediného (!) Oscara. I na samostatný poslech neskutečný zážitek. 100 % ()
Takhle nějak si představuji kvalitní horor. Žádné zbytečné potoky krve, ale pořádná atmosféra a slušná porce napětí. Ve filmu je několik scén, které se vryjí do paměti (např. projížďka v zoo mezi paviány, napadení rotvajlery na hřbitově atd.). V hlavních rolích jako tradičně skvělý Gregory Peck a také Lee Remick (Dotek Medusy). Vše za hudebního doprovodu Jerryho Goldsmithe, který stvořil svůj další povedený soundtrack (ovšem ne nejlepší). Prostě - výborná záležitost. P.S. Pokud je pravda, co se píše v zajímavostech, tak je to dost silná káva... ()
Donnerův snímek má lákavý námět a jeho velikými přednostmi jsou herecké výkony (zejména Gregory Peck je excelentní v každém svém pohybu, gestu a mimice), geniální hudba, jež zvyšuje výpovědní hodnotu scén o 90%, a v neposlední řadě aranžmá scén, přičemž jedna z nejzdařilejších je určitě ta na starém hřbitově či kněz v biskupském parku. Trochu jsem postrádal mrazivou atmosféru a strach. Napětí graduje až ke konci snímku, kdy jsem začínal mít pocit, že se opravdu dívám na horor. Do té doby mi Přichází satan moc hororový nepřišel. S lehkým zklamáním a nenaplněným očekáváním hodnotím 4*. ()
Mým zbožným přáním je vidět tento film o půlnoci samotný v zatemělém kinosále, to bych samým napětím asi explodoval. Příběh a zpracování je dosti podobné jako u "Rosemary má děťátko," které je ale asi ještě více napínavější a pocit "všechno je v prdeli" je tam výraznější díky tomu že Mia Farrow přece jenom vypadá bezbrannější než Gregory Pack, který je tu sice už trochu starší, ale charisma má a hraje mu to o stošest. Richard Donner skvěle zvládá vypjaté scény a třeba ta s "chůvou v nemocnici" je dokonalá. Některé scény by (např. Peck na konci procházející svým domem) možná chtěly o pár sekund zkrátit, ale to jsou jen takové mušky. Dost mě překvapil vynikající gore efekt s tou useklou hlavou, to jsem fakt nečekal. Hudba se k filmu skvěle hodí a výborně podtrhuje celkovou atmosféru filmu. Poslední záběr spolu se závěrečnými titulky jen umocňuje tento nevšední zážitek. ()
V době výtvorů jako "Hostel" nebo "3:15 zemřeš" působí tenhle třicet let starý skvost jako blesk z čistého nebe. Naprosto úžasný a geniální snímek se zcela odprostil od hororových klišé a jede zcela na své vlně. Narozdíl od "Vymítače ďábla" absentuje nechutnými scénami a přidává nám mnohem více na napětí. Zhruba od třicáté minuty napětí a mrazení v zádech nezmizí. Jerryho Goldsmitha musel při komponování ovlivnit snad sám ďábel, protože takhle děsivý a pekelný chorál se jentak neslyší a Jerry za něho dostal zaslouženě Oscara. V roli velvyslance Thorna si neumím představit nic jiného, než mužnou tvář Gregoryho Pecka. Nesmrtelné scény jako útok psů na opuštěném hřbitově, oči ďábelské chůvy v nemocnici, skleněnou tabulí uťatá hlava, zápas Thorna s chůvou v potemnělém domě a závěrečný výstřel v kostele - to budu mít v paměti napořád. Richard Donner svým prvním velkým filmem udělal revoluci v horovém žánru a myslím, že jej žádným svým jiným filmem nepřekonal. ()
Galéria (121)
Zaujímavosti (63)
- Hlavná úloha bola ponúknutá aj Royovi Scheiderovi a Williamovi Holdenovi, no odmietli. (Michal74)
- Režie byla nabídnuta Miku Hodgesovi, ten však odmítl. Druhý díl s názvem Damien: Omen II (1978) již režíroval, avšak byl nahrazen kvůli „tvůrčím neshodám“. (HellFire)
- Film bol zakázaný na Novom Zélande. (Paldiny)
Reklama