Ondine

Ondine, ondine. Veľmi nešpecifický (ťažko zaraditeľný) a netradičný film, čo sa týka jeho poňatia, ale zároveň aj tématom, ktorý ako keby priplával zo samotnej duše Neila Jordana. Režiséra, ktorý vie zatlačiť na ľudské city, a so všetkou dávkou umu vyrozprávať (zas a znova) jednoduchý, z ľahka plynúci a predsa vo vnútri veľmi silný príbeh (viz. Interview s upírom). __ Za hlavné klady filmu považujem herecké výkony, krásne upršané prostredie Írska, hrátky medzi rozprávkovou fantáziou a tvrdou realitou. Spoiler: Bohužiaľ s veľkým smútkom musím znížiť hodnotenie o jednu hviezdu, "vďaka" príliš uzavretému koncu, ktorý nenecháva žiadny priestor na polemizovanie o rozprávkovej časti filmu. Koniec No aj tak sa jedná o mierne nadpriemernú záležitosť.. a na jedno zhliadnutie rozhodne stojí.. (25.09.2010)

Zklamání ani neproběhlo. Přece jen jsem se obrnil že Neil Jordan žádné kvapíkové tempo udávat nebude. Takže se jedná o jeho vypravěčskou klasiku. Pokud jde o Colina Farrella začínám mít trošku nepříjemné tušení, že již delší dobu nezavadil o pořádnou roli. Jakoby se úmyslně vyhýbal větším hollywoodským produkcím. Naposledy se mi líbil jeho pobyt V Bruggách a to je již nějaký ten pátek. Tak nezbývá než mu držet palce, herec je to po všech čertech kvalitní. Ondine 50% (10.03.2011)

Ondine jsem ověnčil "jen" třema, ale nezáleží na počtu, spíš na dojmu. A ten je zvláštní. Respektive odlišný, osobitý a hlavně strašně krásný. Nedávno jsem vyštrachal svou starou - a především bizarní, slohovku "O mém snění". Bylo tam něco o lodi vyrobené z víček a smrti způsobené golfovým míčkem. Chci říct, že jsem při tom nálezu, stejně jako u Ondine, vycítil závan sentimentální nálady. Tu nesnáším, ale dává najevo určitou náklonnost k daný věci. A Ondine možná není průlom v Neilově životě, není to pohádka, ale má giganticky přátelský rozpětí křídel. Syracuse tam byl ostrovem sám pro sebe, a proto se někdy rád nachlámal, jeho počínání jsem chápal (např. útěk od majáku). Je to stará dobrá životní paralela. Kámoš. Cítil jsem to. Z plátna! (Aero - Praha, já a sestra :) (23.07.2010)

Neil Jordan nám předvádí poutavý příběh na rozhraní fikce a reality - alespoň tak se z počátku Ondine tváří. Ondine je barvitě podaný příběh ženy, která rukou osudu skončí záhadně v síti rybáře Syracuse. Ondine se tak v očích rybářovi dcery jeví jako vodní víla a sám Syracuse, kterému se už tak lidé vysmívají, si není 100% jistý, kdo záhadná dívka je. Nezná její minulost a Ondine tajemně mlčí. Vše vyplave na povrch ve chvíli, kdy Ondine objeví její kumpáni, a celá situace se začne nemile vyjasňovat. Krásný příběh, který svou nevtíravou podobou je jak dělaný pro klidné večery. (09.04.2011)

Ještě včera jsem byl přesvědčený,že napíšu hodně dlouhý komentář,ale teď najednou zjišťuju,že toho vlastně ani nemám moc co říct.Ondine je filmem,který absolutně stojí na atmosféře,kterou dokázal Neil Jordan načrtnout vskutku mistrně.Ostatně,měl k tomu k dispozici ty nejlepší ingredience.Příběh,který dokonale balancuje na hraně mezi pohádkou a realistickým dramatem.Zajímavé herecké obsazení.Střídající se hudební motivy,které nostalgii navozují prakticky samy o sobě.A hlavně nejkrásnější zemi na světě,drsné i krásné,nebezpečné i kouzelné Irsko,o které se momentálně hodně zajímám a kam bych se nade vše chtěl podívat.Právě ona vnitřní provázanost postav a příběhu se samotným prostředím činí z filmu mimořádné dílo,které dokáže člověka jak pobavit tak dojmout a díky všemu výše zmíněnému má občas až meditativní účinky.Rodilý Ir Colin Farrell do filmu přímo organicky zapadá,hraje tlumeně a působivě,věřil jsem mu všechny emoce.Jeho nemocná dcera v podání Alison Barry dokázala všem předpokladům o dětských hercích navzdory nepůsobit ani trochu otravně a svou výřečností a zvídavostí dokonce sympaticky.No a krásná Alicja Bachleda působí natolik étericky a zvláštně,že člověk nemá ani na chvíli problém věřit,že by klidně mohla být ona bájná selkie,mořská víla.Právě ona vnáší do filmu ono tajemno a díky jejímu hereckému výkonu člověku hlodá v hlavě jistá malá pochybnost o tom,jak to vlastně celé opravdu je.Hlavní problém filmu ale spočívá v tom,že všechno co jsem až dosud napsal,se týká výhradně první hodiny filmu.Ta působí skutečně magicky a dokonale mě vtáhla.Ale když začnou na povrch vyplouvat duchové minulosti, pohádkový nádech filmu se vytratí a film začne poměrně značně skřípat.Třeba Syracusův návrat k alkoholu působí strašlivě nevěrohodně a mám pro něj jen označení "vynucené drama".A celá závěrečná pasáž na mě vůbec nepůsobila,asi to moc jinak dopadnout nemohlo,ale stejně,po tom kouzelném začátku působí druhá polovina tak nějak...obyčejně.A film s takovým fantasy nádechem si jistě nezasloužil tak jednoznačný konec.Někde se holt zbytečná doslovnost nevyplatí.I přes to lehké klopýtnutí v závěru je ale Ondine dost dobrým a zvláštním filmem,jehož sentimentální nálada je až překvapivě příjemná a pohlcující,byť ne úplně dokonale dotažená.Je to zkrátka poctivý kus filmařské práce,který jsem určitě neviděl naposledy a všichni zúčastnění si za něj zaslouží velkou pochvalu. 80 % (16.10.2010)