Ta naše písnička česká

Nadčasové satirické písničkové pásmo přislibuje, že dno bude vždy nablízko, ale naštěstí ne nadosah. Hašlerovy písně jsou věčné a věčně věští. Společenskokritický úvod filmu, ten obraz Prahy věčně kažené, se záhy rozvíjí v mnohem vážnější drama dívčího srdce a jinošských a pánských duší a dušiček, které až překvapuje spletitostí osudových zápletek a zábavností point. Škoda jen, že je neprotkává více stylových záběrů. Tehdy šlo ještě leckde brát. Dnes už se jich pomalu nedostává ani ve snech. Pragensie. (29.12.2019)

Film v podobné stylu, jako jiné Podskalského operetky a muzikálky (sága o záletníku Karáskovi, Námluvy komtesy Gladioly, ...), jen schází takové to schazování absurditami, jako když Iva Janžurová pěje Chtěla bych tančit jen (z My Fair Lady) a u toho honí po silnici splašenou rezervní pneumatiku. Tady herci a zpěváci většinou jen tupě ilustrují obsah písně. I tak by se mi to dost líbilo, nabýt otravné vypravěčky Bohdalové. Zajímavá byla scéna, kdy Hana Hegerová zpívá duet s Karlem Gottem, ale nikdy nejsou společně v jednom záběru - patrně se nemohli dohodnout na termínu natáčení. (14.02.2009)

Je treba pripomenout, kdy film vznikal - koncem uvolnenych sedesatych let. Je v nem akcent na radost ze zivota,pospolitost,vlastenectvi /Hašler/ a češtví vůbec /Frič/. Tedy presne to, co nam za rok na dvacet let sebrali. Nekdo tu napsal, ze se staly fronty na vstupenky do kin na tento film. Pamatuji se, lidem se to totiz libilo. Nebyli jeste tak zahledeni do sebe a na zahranicni tvorbu a pana Podskalskeho milovali, protoze jim rozumel. Takze, kdo jste to nezazil, nehodnoťte a nezatracujte. Ten film je lehce naivním romantickým kouskem historie Prahy, poklonou panu Hašlerovi a zároveň vzpominkou na doby úžasných sedesátých let, kdy se tocily krasný věci. Howgh! (06.11.2018)

Udělat film s písničkami není lehké. Stává se, že písničky jsou do děje vkomponovány násilně nebo se nevztahují k ději nebo jsou písničky pěkné, ale děj filmu nestojí za nic... Je milé, že nic z toho se tohoto filmu netýká! Navíc sledovat české zpěváky z druhé poloviny 60. let je víc než zajímavé. Je to taková „Babiččina krabička“ ve filmovém podání. Toto dílo pana Podskalského se mi zdá jako skvělá pocta písničkáři Hašlerovi a skvělé připomenutí jeho písniček. Těch dodnes živých i těch už pozapomenutých. (09.07.2009)

Nikdy jsem příliš nepochopil smysl tohoto filmu ani proč se na scénáři podílel Martin Frič(!) Je to vlastně stejný produkt jako libovolný díl cyklů "Babiččina krabička" a "Bejvávalo", jen barevný a natočený na film. Populární herci a zpěváci v secesních kostýmech prozpěvují Hašlerovy písničky a otrocky věrně demonstrují, co se v nich zpívá. Ale cynika to pobaví. :-) 30% (12.01.2006)