Hrôza v Connecticute

Skvělá hudba, famózní střih, bezchybná kamera, dobré herecké výkony - to vše charakterizuje tenhle horor. Bohužel příběh filmu si drží zajímavost tak do 60. minuty, ale pak se zvrhává do šílené duchařiny plné strachu. Což to bych možná ještě vydýchal, ale to, že ta rodinka furt bydlí v domě a den co den se nechá děsit k smrti, to mi přijde už hodně směšné. Člověk je stvořený podle mě tak, aby se strachu a pokud to nelze, tak od něj utíkal. A to bych udělal teda já i s celou mojí rodinkou. Spakovat hacafraky, sednout třeba do letadla a zmizet na týden k moři. Pokud by mě zlo dohonilo i tam, tak teprve potom by se dalo uvažovat jak s tím zlem bojovat. ... Každopádně film ode mě dostane 4 hvězdičky, protože práce kameramanů je opravdu na velmi vysoké úrovni. (24.04.2010)

Režisér by si mal ujasniť priority. Chceme natočiť horor pri ktorom sa budú ľudia báť, alebo iba vystrašiť násťročných, pár očakávanými lakačkami? To druhé by išlo. Bohužiaľ, pri extra rýchlom tempe, keď od začiatku vidíme duchov a stále sa niečo deje, je trochu problém báť sa. Vlastne je to celkom nemožné. Snažil som sa, ale ten film nemá atmosféru, iba desiatky výjavov ohraničených priemerným príbehom. Páčili sa mi dve scénky; pleseň a ruky (v závere), inak klasický nezaujímavý konzum (10.09.2013)

Nic originálního, přesto bavilo. Mělo to atmosféru, spád a herce, které bych sice na Oskary nenominovala, ale na Zlatou malinu taky ne. Duchařská věc, kdy se rodina (jak já nemám ráda starostlivé filmové rodiny) kvůli rakovině dospívajícího syna přestěhuje do velkého domu se záhadnou historií, aby to měli blízko do nemocnice, kde na nemocném zkouší novou léčbu. "Kdyby měl halucinace, léčbu přerušíme", volají doktoři. Problém je, že pacient halucinacemi trpí od prvního dne nastěhování, a zdaleka to není jen léčbou. Malilinkatou chvíli jsme postřehla inspiraci Barkerovou Knihou krve - že neuhádnete kterou? (08.03.2010)

Konzumní morbidita pro jednadvacáté století aneb Silent Hill v Amityville... Filmy, kterým máte uvěřit, protože se to stalo nebo protože by se to třeba mohlo stát, mohou být vyprávěny různě. Peter Cornwell vsází ve svém The Haunting in Connecticut na obrazotvornou stránku věci, na působivou moderní kameru, na maximální možné tempo příběhu a co možná nějvětší počet pohledů do tváře zla. Pro mě však víceméně bezostyšně a zbytečně tlačí "na pilu", jako by se sám bál trochu tajemnějšího minimalismu, bez zbytečného předehrávání a vnucování dílčích (vý)jevů. Já sám bych klidně vsadil na dokumentárnější syrovost, něco ve stylu úvodních a závěrečných fototitulků, kde by příběh nejen otevřeně vyprávěl, ale taky dokázal klást znepokojivé otázky. Bezchybně funguje atmosfericky přená hudba Roberta J. Krale, snad akorát škoda té absence čistě nehudebních, na zvuku/ruchu postavených pasážích. Takže celkově? Jedna nepěkná historie, jedna velmi pěkná Amanda Crew, jeden překombinovaný závěr a jeden napůl zplacený úvěr (pro atmosféru). Duchařina, která říká víc, než by musela, přesto ji však v rámci žánru řadím k malým překvapením. [final rate: 65%] (26.02.2011)

Docela překvapení tahle duchařina pro mne ... V tomto subžánru moc nejedu a jde docela mimo mne, ale jednou za čas nějaký skouknu. Musímuznat, že jak ty kvalitnější, tak ty méně kvalitní jsou náměty a zápletkami dostvyčerpané a je to obsahem skoro stále dokola. Ani tento snímek se od bratříčků příliš neliší. Zpracování je ale docela dobré, pořád se zde něco děje, lekaček je spousta, často jsou jinde, než jsem čekal. Výtvarná stránka je suprová, ta tomu filmu fakt dodává šmrnc ... :-)) Některé části filmu jsou ...až trapné", některé fakt super... SPOILER: "Třeba obsah zdí a kdyžsi představím, co mám všude ve stěnách baráku je fakt nářez, brrrrr!!!!" Finále vrcholí výrazně dramaticky. Po shlédnutí jsem si i já, "freak possessed by exploitation", mohl říci: "Zase jeden kvalitní horor za mnou ... (24.01.2013)