Hačikó: Príbeh psa

Hachiko byl pes mého dědy. Každý ho nazýval záhadným psem..... Jednoho dne se R.Gere stal nejen milovníkem žen, tance, ale i psů. Mé hodnocení není objektivní!!!! Jakožto majitel psa jsem viděl víc než jen sondu do rodiny, která má psa a důkaz, že PES JE NEJLEPŠÍM PŘÍTELEM ČLOVĚKA. A přestože jsou psí (zvířecí) instinkty fantastické, vy ostatní se na film podívejte pouze v případě, když budete mít potřebu uronit slzu za starýho psa (nemyslím Gereho). Nebo jestli potají myslíte na Gora. Každopádně, nikdy by jsme neměli zapomenout na ty, které milujeme. I když nejsme psi. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne Víte že? Skutečný Hachiko opravdu existoval? Jeden by mu snad i záviděl… (23.03.2010)

Akita je plemeno určené pre ruky skúsených chovateľov, ktorí majú za sebou roky práce s tvrdohlavými a sebavedomými psami. Hachika hrali vo filme tri psy plemena akita, pretože cvičitelia neboli ochotní riskovať s niektorými psami scény, kde by nemali psa pod kontrolou. Samotný Richard Gere popisoval, že jeho prvé stretnutie s dospelými psami, s ktorými mal ísť pred kameru, bolo skôr o strachu a bol upozornený, aby s nimi na začiatku ani neudržoval očný kontakt. Mne sa táto americká verzia filmu páčila viac ako japonský originál, lebo je tu krajšie zobrazené to puto so psom. Ale aj tak je na hlavu, že dopyt po psoch plemena akita sa tak zvýšil hneď po premiére. Útulky sa plnia, ale tvrdohlavý akita akceptuje iba jedného pána za život. Preto Hachiko čakal svojho pána 9 rokov a odmietal pomocnú ruku od iných. Každý vyhodený akita je mŕtvy akita. (16.04.2017)

Poslednú pol hodinu som preplakal ako malé batoľa. Myslím, že to je absolútne postačujúce zdôvodnenie môjho hodnotenia. __ Aj keď nadovšetko rešpektujem názory druhých a nikomu ten svoj nechcem vnucovať, stále nedokážem pochopiť individuá, ktoré dali Hachikovi menej ako tri hviezdy, a vo svojich komentároch film zahrabali pod čiernu zem. Na druhej strane treba uznať, že režisér neponúka nič prelomového. Jednoduchý príbeh, zabalený v americkom šate, s kopou srdcervúcich scén. Pravdepodobne si budete musieť vybrať, či svoju myseľ necháte pokojne plávať v emocionálnom tresku alebo riešiť príbehovú prostosť a nízku angažovanosť zo strany scenáristov. Ako to však už poväčšine býva, v jednoduchosti je krása. (01.08.2010)

Nic nepomohlo, že režíroval Švéd, stejně spáchal podbízivou sentimentální věc. Američané opět prokázali, že se nedokážou vymanit ze svých tupých stereotypů a musí točit jen podle zaběhaných šablonek. Přes krátkou stopáž strašně nudný a steriiní film. USA opět dokázali, že jsou zemí netušených možností. Kdo mohl tušit, že takový námět dokážou takhle zprasit? (10.12.2011)

Po Marleym je Hači dalším psem, který mne donutil vyměknout u filmu tak neskrývavě kýčovitého, že se nad jeho příběhem dojímají i vedlejší postavy. Hallström dobře ví, jak na to. Od hřejivých barev v úvodu přechází ke stále chladnějším a zároveň dělá vše pro to, aby film samotný chladně nepůsobil. Neboť děj japonského originálu přesunul z 20. let do současnosti, nemá důvod brát ohled na historická fakta. Jeho primárním záměrem je dojmout. Dojmout příběhem neobyčejně věrného psa. Myšlence o neutuchajícím mezidruhovém přátelství podřizuje vše ostatní. Proč by tedy nevyeliminoval záporné postavy (chybí nový majitel domu nesnášející psy), sociální tématiku (stánkař i prodavačka knih jsou vůči krizi imunní) a téma mezigeneračního konfliktu (z psa se od začátku těší profesor, ne dcera). Japonský je krom hlavního hrdiny pouze jeden herec a ozuovsky přízemní kamera, což má ale pochopitelně krapet jiné opodstatnění než u mistra. Hačikó reprezentuje perfektní přizpůsobení japonské látky euroamerickému publiku. V dobrém i zlém. 80% Zajímavé komentáře: Dudek, liborek_, sha.piro (07.09.2013)