Reklama

Reklama

V dubnu roku 1945, kdy Rusové vpochodovali do zruinovaného Berlína, započalo trápení civilního obyvatelstva. Masové znásilňování žen různých věkových kategorií je na denním pořádku. Zde začíná drama fotografky Anonymy, která hledá pomoc a lásku u jednoho z ruských důstojníků. Znásilňování německých žen ruskými vojáky bylo dosud tabu. Autor přináší zdrcující pohled do zákulisí těchto událostí. (TV Prima)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (101)

italka63 

všetky recenzie používateľa

Někoho válečné dějiny nezajímají, spoustu lidí však ano, naštěstí.Většina obyvatel Německa měla tak vymytý mozek a byla tak zmanipulovaná, že v žádném případě nevěřila tomu , co se děje.Někteří naštěstí ne, někteří prozřeli během vývoje a války a zkušeností s ní.Někteří neprozřeli bohužel ,dodnes.Problematika civilního obyvatelstva zde byla ukázána absolutně věrohodně a před autorkou tohoto díla se mohu jen sklonit.Co ji to muselo stát sil od poníženi až k nalezení sama sebe a zvláštní formy lásky od představitele znepřátelené země.Kolik mohlo být takových osudů, kolik změněných životů? Každopádně pro ty, co se zajímají o podobná témata, mohu doporučit knížku Laskavé bohyně,přečtete ji jedním dechem bez toho, aniž by vám přišlo divné, že má přes 800 stran.A já jedním dechem shlédla tenhle film. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

U Němců si dlouhodobě cením jejich schopnosti pohlédnout na svou minulost kritickýma očima i korektnosti, kterou zachovávají k tehdejšímu nepříteli. Nicméně tady to trochu přehnali a k Rusům byli až moc schovívaví. Na mě to působilo tak, že se sice mezi nimi našlo pár vypatlaných mužiků, které nezajímalo nic jiného, než chlast a sex, ale ve valné většině to byli obyčejní kluci, kteří se s místníma holkama zkamarádili a dokázali s místními ženami koexistovat, vzhledem k podmínkám, v jisté harmonii. Jenže z toho, co víme, to bylo spíš naopak. To vykreslení žen, které se snažily přežít, bylo fajn a Nina Hoss zářila, povedla se i atmosféra Berlína bezprostředně po válce a nepřišlo mi to ani příliš natažené, jak tady někteří kritizují, ale vykreslení Rusůs semlela až úzkostlivá snaha o objektivitu a to se u mě na celkovém hodnocení podepisuje. 65% ()

Reklama

angel74 

všetky recenzie používateľa

Žena v Berlíně nabízí vskutku originální pohled na zvěrstva odehrávající se ke konci druhé světové války v Německu. Velmi věrohodně a nezaujatě ukazuje, co prožívaly německé ženy, když do Berlína vtrhli ruští vojáci. Bolestný příběh, který čerpá ze zápisků jedné anonymní Berlíňanky, na mě nesmírně zapůsobil. Po zhlédnutí filmu jsem přemýšlela o tom, co vlastně pro oběti brutálního znásilňování znamenal konec války. V mnoha případech určitě nedocházelo k okamžitému výbuchu radosti a zřejmě se postiženým ženám hodně dlouho nedařilo uspokojivě začlenit do společnosti. Byla to doba, v níž by si asi nikdo z nás nepřál žít. (85%) ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Události líčené ve filmu nebyly ani zdaleka historikům neznámé, přesto trvalo mnoho dekád, než se prolomilo společenské tabu, které souviselo s traumatem masově znásilňovaných a zneužívaných žen postupující Rudou armádou. SSSR ani jeho nástupce Rusko pochopitelně neměly zájem otevírat tuhle neslavnou kapitolu působení svých vojáků za 2. světové války. Když Rudá armáda v roce 1944 dosáhla německých hranic, měla za sebou krutou zkušenost těžkých a krvavých bitev a vědomí brutálního násilí páchaného Němci na civilistech. Rudoarmějci měli co vracet a obyvatelstvo prvních obsazených německých osad věru nedopadlo dobře. To ovšem znásobilo odpor německých jednotek, a proto sovětské vedení největším excesům rychle zamezilo. Znásilňování a loupení ale nebránilo, něco se vyčerpaným jednotkám zkrátka nabídnout muselo. K sexuálním deliktům u západních jednotek sice docházelo taky, ale v nesrovnatelně menší míře a jiné atmosféře (svědčí o tom např. scéna hromadného znásilnění italské školačky ve snímku Horalka). Na východní frontě mělo znásilňování masový charakter a rozměr systémového selhání - a fakticky i válečného zločinu. Postižené ženy se pomoci nedovolaly a o připomínání své bolesti a hanby nestály. Teprve poté, co válečná generace zemřela nebo se dožila stařeckého věku, bylo možné se k téhle problematice vrátit. Obsah filmu je pro některé kontroverzní ostatně i dnes, ale po mém soudu o nějakou snahu o relativizaci hrůz nacismu z německé strany nebo dokonce o falšování dějin určitě nejde. Snímek se nesnaží o černobílé vidění, rudoarmějci nejsou jednorozměrné zrůdy, ale lidé, které formovala válka a osobní zkušenost. Jejich postoje a pocity jsou zkrátka rozporuplné - konec konců totéž se dá říci i o německých civilistech. Za první půli bych vzhledem k tématu neváhal nadělit 5*, ale v druhé půli se scénář začne motat v kruhu a řadu scén by šlo prostříhat. Takže nakonec za 4* a 85 % celkového dojmu. ()

FilmFan24 

všetky recenzie používateľa

Válka mění slova! Láska už není to, co bývala...Netradiční pohled na konec II. světové války očima jedné ženy. Silný, netradiční příběh obyvatelek jednoho polorozpadlého činžáku ofehrávající se v dubnu 1945, kdy sovětští vojáci dobyli Berlín. Každodenní strarch, beznaděj, znásilňování....ale hlavně vůle přežít. A nikdy už nebude nic takové jako bylo dřív. Jak dál žít? Silný, výborně natočený příběh, který utkví v paměti. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (9)

  • Kniha „Žena v Berlíně“ vyšla poprvé v angličtině v USA v roce 1954, v němčině ji poprvé publikovali až o 5 let později ve Švýcarsku. Dílo se setkalo s vlnou kritiky, pročež se nedočkalo další publikace až do roku 2003, kdy se dokonce stalo bestsellerem. V Rusku však soud knihu zakázal jako extremistickou. (Candice)
  • Tanky, na kterých přijede vítězná sovětská armáda do města, jsou T34-85. (ArthasKarfa)
  • Dnes se odborníci shodují, že během konce 2. světové války znásilnili vojáci Rudé armády asi 2 000 000 německých žen. Každá přitom byla znásilněna v průměru 12x. (Petulka88)

Reklama

Reklama