Nech vojde ten pravý

I na chladném švédském zašedlém maloměstě se dá úspěšně pít krev. Nová příchozí upoutá pozornost nejen Oskarovu, ale i moji a když jde do tuhého, umí Tomas Alfredson vzít atmosféru pořádně do ruky a překvapit. Přesto z téhle opatrné upírské romance zůstávám silně zklamaný. Upoutat totiž umí výhradně scény s Oskarem či Eli a veškeré počínání vedlejších postav se děje jen mimoděk a v důsledku působí jen jako nicneříkající výplň, ať už se jedná o vystrašené povídání o zvláštních událostech nebo rutinní pokusy o naznačení upírského základu. Bezprostředně pozitivní dojmy tak navzdory několika ostudně nezvládnutým momentům (kočičí útok) zachraňuje jen a pouze fenomenální závěr, bez nadsázky jedna z nejhypnotičtějších scén, co jsem kdy viděl. Jinak je ale tahle adaptace chladná přesně tak, jak slibuje všudypřítomný sníh. (23.01.2011)

Chladno-krevné. Pomaloběžná romance, která nezapře knižní předlohu, ani nehollywoodský přístup k látce. Na hony vzdálené jakémukoliv západnímu pokusu o upíří film, krásně klaustrofobické a neodolatelně cizí. Vtáhne vás to do sebe, pohostí a pak vyplivne s pocitem, že Švédové jsou dobří nejen v hokeji. Do kina si ale vezměte topení, z tohohle filmu jde mráz po zádech ve všech významech toho slova. (30.11.2009)

Je to spíš na 3***, ale zaokrouhluji nahoru, ne za nějaké "objektivní" kvality filmu, ale spíš ze sympatií k němu. V tom filmu je vše, co je na evropské kinematografii dobré a co ji odlišuje od té hollywoodské. Osobně jsem dost překvapen, že v dnešní době někdo natáčí seriozním způsobem dramatické filmy o upírech, ale tohle se povedlo, tak proč ne. Právě neotřelý přístup k látce jsem si vychutnával nejvíc. Celý film se odvíjí nečekanými směry, chystá divákovi jeden zvrat za druhým. Ale jinak to takový zázrak není. Občas mi přišlo, že po "artové" stránce režisér moc tlačí na pilu. (17.02.2010)

Trošku jsem se k tomuto filmu tvářil skepticky, protože ta látka samotná, co se upírů týče, už je lehce omšelá. Každopádně autoři to asi tušili a vytvořili film, který má v sobě prvky upírského hororu a romantiky, což se nevidí každý den, ale také se na to zvláštně kouká. Popravdě, atmosféra je zajímavá, ale mně to nechytlo, celkově jsem tušil že z té absurdní atmosféry nic nevzejde, a taky to tak nakonec dopadlo. Nijak nadšeně jsem tedy pos končení filmu opravdu nevypadal, i přesto, že mám severské filmy hodně rád. Zase se musí pochválit snaha, se kterou Švédsko chtělo zabrousit do temnějších vod, a to se hodně cení, něco jako když u nás vznikl Tobruk. Tomu se prostě musí vzdát poklona. (01.04.2009)

Netradiční upírské melodrama a pro mě nejlepší film 43. MFF KV. Možná to není to pravé ořechové pro příznivce tvrdších horrorových podívaných, leč já si u švédského filmu lebedil. Dojemné, melancholické, poetické, mrazivé, dokonce i slušně krvavé (festivalová synopse nekecá), s výbornými náctiletými herci... Láska plane v každém věku a nejen mezi lidmi v tomto výborném komorním horroru, na který jsem během krátkého pobytu ve Varech s chutí zašel i podruhé. 9/10 (04.07.2008)