14 kilómetros
Obsahy(1)
Krátká vzdálenost dělící Afriku od Evropy představuje pro mnohé nepřekonatelnou bariéru v cestě za štěstím. Španělské drama podle skutečných událostí. V roce 2003 odjel španělský dokumentarista Gerardo Olivares do africké pouště Ténéré natáčet snímek o karavanách přepravujících sůl. Ocitl se tak na hlavní imigrační trase, po které každým dnem proudí stovky Afričanů, snících o lepším životě. Nákladní auta přetížená lidmi směřují na sever do Alžírska a Maroka, odkud se imigranti pokoušejí doplavit do vysněné Evropy. Velká část těchto lidí při nebezpečné a náročné cestě beze stopy mizí...
Inspirován jejich příběhy natočil Olivares svůj druhý hraný film. Příběh tří mladých Nigerijců, prchajících před chudobou a násilím, ukazuje příčiny situace, jejíž důsledky v těchto dnech otřásají Evropou.
(Česká televize)
Recenzie (20)
Působivý a přesvědčivý snímek zobrazuje detaily cesty tří emigrantů z jižního Nigeru do Evropy. 1) Film je hraný, s dokumentem má společného jen fakt, že ho natočil režisér dokumentárních filmů. 2) Podstatu útěku do Evropy vyjádřil otec tuarežské rodiny: Co bude s Afrikou, jestliže z ní všichni odejdou za bohatstvím? ()
Syrová filmová výpověď o strastiplné cestě z Afriky do Evropy za štěstím a lepším životem. Vlastně je to takové road-movie dvou bratrů a jedné dívky utíkající před nepřízni osudu znamenající útrapy, bolest i smrt. Talentovaný fotbalista Buba nemající šanci ve svém rodném Nigeru vyniknout se na doporučení trenéra rozhodne pro migraci společně se svým bratrem Mukelou, který se zase pro změnu chce stát manažérem. Ve stejné době se pro útěk do Evropy rozhodne také dospívající Violeta aby utekla od nuceného sňatku s chlípným starcem. A osudy těchto tří lidí se nahodile propojí. Děj to vlastně takřka ani nemá. Vynikající kamera pouze sleduje jejich počínání při cestě, zdolávání kontrol a vůli přežít a to zcela bez moralizování, odsuzování, bez špetky sebemenší politické koncepce. Zkrátka se jedná o obyčejnou filmovou výpověď jak asi taková cesta vypadá a natočeno je to naprosto mistrovsky. Dlouho ani nebyli v hraném filmu vidět tak nádherné africké scenérie jako zde. Za zmínku stojí i velice chytlavý soundtrack. ()
Film obsahující současnou tématiku, přestože je natočen v roce 2007. Natočeno je to dost realisticky, i když se režisér hodně vyhýbal těm nejtěžším chvílím, které uprchlíci během cesty zažívají, takže to v konečném důsledku mohlo být mnohem drsněji natočeno. Bohužel zobrazuje i zbytečnost také cesty, kdy prvotní impuls hrát fotbal je naprosto nedostačující. I když je na tom film postaven viz poslední titulek. Nicméně velké moudro pronesl nomád, Myslím, že to by se mělo tesat do kamene. Afrika si musí pomct sama. ()
Chápat, že být doma, a to stejně v Africe jako v Evropě, je velká hodnota. A že domov nevytváří ekonomické podmínky, nýbrž vaši blízcí (ať už z rodiny nebo národa). Přínos snímku vidím hlavně v jeho dokumentárnosti, kromě strastí cesty především v zobrazení toho, jak se jednotlivé kultury směrem na sever Afriky mění. Kéž bychom všichni pochopili a dokázali respektovat, že každý kout na zemi umí být stejně krutý jako nádherný. Ráj na zemi nedělá žádný Alláh, Bůh nebo Jehova; ti všichni jsou taky jenom lidské výtvory. A my jsme stejně jako naše Země krutí a nádherní zároveň. ()
Film, který nezapře, že ho natáčel dokumentarista. Využívání neherců, autenticita prostředí, realističnost prožívaných situací. Tenhle kousek zjevně nechce bavit, nechce ani lacině dojímat, šokovat nebo démonizovat. Režisér se jednoduše snaží vyslat zprávu o tom, jak vypadá migrační tok z Afriky a co ho motivuje. Dialogy sice tu a tam vyznívají knižně a osvětově, pomalé tempo a dokumentární styl taky neosloví zdaleka každého, ale osobně se přikláním k malé čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 70 %. Snímek, který předběhl svou dobu a kdyby mu věnovalo pozornost víc diváků, možná by nebyli tak zaskočení, protože proud imigrantů atakoval jižní Evropu už před slušnou řádkou let, jen se nás to holt tehdy ještě zdánlivě netýkalo. ()
Galéria (10)
Fotka © Kairos Filmverleih
Reklama