Černej Dynamit

Dynamit mi bouchnul v ruce už loni ve Varech. Onu natřískanou půlnoční projekci uvedl sám režisér, byť zcela neznámý, na první pohled zaujal svou uvolněností a nadšením, že hned druhý film, který natočil je uveden ve Varech. A k tomu ještě moderátoři s totálně cool afro hárem, + perfektní znělka z filmu, kterou pouštěli pekelně nahlas a pořád dokola… Ovšem přičtěme k výsledku i to, že jsem dorazila pozdě a musela jsem sedět na zemi, navíc ještě u plátna… Po chvíli jsem si ve snaze vytvořit alespoň nějaké pohodlé lehla na zem a opřela se o lokty. Jeden loket na tašce nějakého hocha, na druhej loket se mi přilepila žvejkačka, k obličeji mi nějaký baťůžkář strkal své vonné fusekle a pode mnou seděl někdo s obří hlavou (a to neměl paruku!). Mstil se mi snad celý sál. Jenže po čase jsem už nadšeně pozorovala pološílené bubáky, jak se mlátí nunčaky a klejou přitom, aniž by ovšem věděli, že to nejdůležitější se jim odehrává dole v gatích. Kdyby to mělo ještě tak o čtvrt hodiny víc, bylo by to sotva za 3*, ale krátká stopáž, režisérovi koule natočit tak stupidní parodii + možnost pobavit se i bez znalosti blaxplotation žánru = dobré 4*. (06.07.2009)

Subžánr Blaxploitation filmů byl specifickým tím, že hlavními hrdiny jeho filmů byl Afroameričané. Šlo tehdy o filmy, které se dočkávali spokojených ohlasů spíše právě v komunitě Afroameričanů, většina ostatních naopak filmy většinou odsuzovala kvůli velké míře násilí. Šlo většinou o akční kriminální filmy a do této kategorie spadá třeba snímek Dolemite, v roce 1997 poté Quentin Tarantino natočil svojí Jackie Brown jako v podstatě poctu tomuto výraznému subžánru. A poctu tomuto subžánru složil i právě Černej Dynamit. Spíše než vyloženou poctou je ovšem Černej Dynamit něco mezi poctou a parodií. Trailer na samotný film vznikl ještě před sepsáním scénáře a film byl úmyslně natočen ve formátu 16 mm, aby i v tomhle ohledu skutečně připomínal staré Blaxploitation filmy. Tahle divoká akční komedie, kdy se do děje zapojí i Richard Nixon či Abraham Lincoln je dostatečně zábavná, úmyslně vyvolává nostalgii a nebojí se též lehkých satirických bodů. Režírující Scott Sanders skutečně dokázal, že film dokáže působit jako vystřižený ze 70. let a za pochodu se ukáže, že mají tvůrci dost zajímavých nápadů. Jen se možná časem ukáže, že celovečerní délka Černýmu Dynamitovi úplně neprospívá. Celé to sice trvá pouze 80 minut a velmi snadno uteče, jako kratší 20-minutový film by to celé ovšem mohlo fungovat o poznání lépe. I díky tomu, že se časem definitivně ukáže, že scénář dle očekávání není dvakrát slavný a celé se to snaží být tak úplně střelené, že se to vlastně časem ohraje. Michael Jai White je před kamerou fajn, jako spoluscenárista ovšem mohl předvést lepší výkon. Blaxploitation filmy jako Černej Dynamit ovšem především těží ze své absurdnosti. A v té je naštěstí v Černým Dynamitovi pořád dost. Jde o ten typ braku, který se nesnaží tvářit, že brakem není a přistupuje na to, že jde vlastně o ideální film po troše alkoholu a případných omamných látkách. Ve ´´ stavu beztíže ´´ bude Černej Dynamit nejspíš vrcholný kinematografický zážitek, střízlivý divák jen přistoupí na pravidla hry, kdy může skutečně ocenit, že se snaží Černej Dynamit tvářit jako Blaxploitation film ze 70. letech. Pochopitelně to není stoprocentní, v tomhle ohledu se ovšem odvádí více než slušná práce. Podobně jako v případě Machety funguje samotná upoutávka v součtu lépe než výsledný film a právě krátkometrážní formát mohl ve finále všemu jen přispět, protože časem se to celé přeci jen tak trochu ohraje a i přes krátkou délku se to přeci jen trochu vleče. Je to neskutečně blbý, chce to ovšem být neskutečně blbý. A v případě uvědomění si pravidel hry diváka vlastně čeká celkem fajn zážitek..... (24.08.2021)

Je to tmavější než cikánský baron, má to větší kolt než Dirty Harry, má to zbrojní pas na všechny končetiny, spolehlivě to uspokojí jakýkoli počet žen najednou přítomných v náhodně vybrané posteli a jeho brilantní mozkové dedukce musí ohromit nejednoho teoretického fyzika. Co to je? No přeci Blek dajnamaaajt! Poklonit se žánru, zároveň ho zesměšnit a vyslat do boje neporazitelnou armádu jednoho muže, tak to chce mít koule - nejlépe černé barvy. A Scott Sanders je evidentně má. (01.09.2011)

Nemám slov. Už dávno ma nič tak nepobavilo ako táto polo-paródia, polo-ukážka všetkých možných žánrových klišé, predvedených v tak nádhernom afekte až sa mi nechcelo veriť, že je len hraný. Veru, jedno z najväčších umení je zahrať zlého herca :-) plných 5 za šialenú scénu, zobrazujúcu chvíľku "osvietenia" a následné asociačné dedukcie ! (09.11.2011)

Ani Jim Brown jako Bond by nedokázal tak krásně zlikvidovat doktora, který nebyl Who. Sanders vytvořil naprosto dokonalou sedmdesátkovou atmosféru, nenapadá mě nic, co bych jí mohla vytknout. Scénář má několik geniálních míst, naprosto nejbáječnější je debata Dynamita s bratry o starověkých dějinách. I díky vynikajícímu Jai Whiteovi se jedná o jednu z nejlepších parodií na akční snímky. (23.04.2023)