Dvaja na ceste

Tuto spíše dramatickou road movie jsem stále odkládala, dobře si vědoma toho, že to bude bolet, a taky že jo. Ne že bych si dělala nějaké iluze o manželství, ale oba hlavní představitelé tu nádhernou chladnost, nevraživost a odcizenost zahráli tak dobře, že mě popadla deprese. A z té deprese mi ještě vosk ze svíčky vytekl na postel a já teď zaboha nevím, jak/jestli to půjde dolů.. prostě dráma, ale vraťme se k filmu. Líbí se mi příznačný název, život jako cesta, dva lidi, kteří ví, že k sobě patří, ale musí si stavět do cesty různé překážky a... úžasně propletené dějové linky minulosti a přítomnosti. To poslední bych vyzdvihla asi nejvíc, neustálé střídání děje, jak manželé rekapitulují svůj život, hledají místo, od kterého to šlo do háje.. a přitom cítí, že nikoho lepšího k sobě nenajdou. Protože stejně tak, jako neexistuje bod "a žili spolu šťastně až do smrti..", neexistuje ani bod "a tady už to bude jen zlé a horší.." Tak to vidím já a Mancini to dopoví ;-). (12.01.2014)

Mám slabost pro road-movie a když v něm hlavní roli představuje Audrey Hepburn, tak není co řešit (protože když jí miluješ, tak není co řešit ;-). Ve své podstatě originální film mistrně využívající různých časových retrospektiv jednoho manželského páru (já vždycky věděl, že svatba není nic pro mě). A taky film spíše smutný než komediální, aneb nikdy nemůžete mít všechno, protože i když to máte, doceníte to až ve chvíli, kdy to ztratíte... (28.06.2013)

Film to byl bezesporu zajímavý, bavilo mě, jak si tvůrci hráli se všemi časovými rovinami, jejichž prolínání bylo zvládnuté tak dokonale, až mě občas mátlo, ale ani tak jsem nebyl ušetřen negativních dojmů. U některých pasáží jsem se totiž musel velmi snažit, abych se na ně dokázal soustředit, protože jsem se začínal lehce nudit a mé myšlenky jevily snahu o to, aby se mohly volně potulovat. Pokud jde o obě hlavní postavy, působil na mě Mark občas tak trochu jako blb a Joannu hrála Audrey Hepburn, takže by mi byla sympatická, i kdyby na těch cestách vraždila a rozpitvávala malá koťátka. No, a kdyby se právě takovým způsobem postarala o malou Ruthie (a její vypatlané autory), byl bych štěstím bez sebe. / Poučení: Na vtazích je třeba neustále pracovat. (25.03.2023)

,,Čo sú to za ľudia, čo dokážu sedieť oproti sebe a nerozprávať sa?" ,,Manželia." Romantická tragikomédia, obsahovo a herecky precítená, odvíjajúca sa v sympatických retrospektívach, ktoré nám umožňujú nazrieť do kľúčových životných okamihov ústredného páru. Zručne a zároveň ľudsky predostiera základné stupne vývoja vzťahu – od spontánnej, mladistvej lásky cez dozrievanie a prehĺbenie citov až po odcudzenie a sklamania prameniace z nevery či odlišných životných očakávaní. Vďaka sviežej forme využívajúcej prelínanie časových rovín má divák možnosť intenzívnejšie vnímať zmeny v charakteristike a správaní postáv, sleduje variabilitu ich vzťahu a vzájomných citov. Pôvabný, iskrivý film s vycibrenými dialógmi, presvedčivými hereckými výkonmi Audrey Hepburn a Alberta Finneyho, ktorý napriek zmesi horkosti a melanchólie vyžaruje úžasné fluidum a pozitívnu energiu. (23.05.2009)

Jako jo, zahrané (navíc tu hraje Audrey Hepburn, tu mám hodně rád) a natočené je to skvěle, navíc to celé je i dostatečně promyšlené a retrospektivní děj tu je kupodivu obrovským kladem nejen svojí promyšlenou návazností. Navíc i ten humor je zde mnohdy funkční a skutečně vtipný, nejedna věc mě tu dokázala nahlas pobavit, což jsou jen další body k dobru. Po téhle stránce se mi Dva na cestě líbilo fakt hodně. Blbý ale je, že to je úplně zbytečně natažené na dvě hodiny (přičemž to na ně fakt nevystačí), takže jsem se u toho místy docela nudil a navíc žádné silnější dojmy z toho taktéž nemám. A mrzí mě to, protože objektivně si ten film minimálně slabé 4* zaslouží určitě. Možná je sem časem dám, třeba mi to časem v hlavě utkví jako docela dobrý zážitek, ale v tuhle chvíli i s přihlédnutím na všechny klady bohužel nemůžu dát víc, jak lepší 3*. (29.07.2021)