Iron Man 2

Kde je ta uzavřenost a spád jedničky? Kde je Starkovo silné osobní kouzlo? Dvojka je rozbředlý, roztěkaným a strašně nezáživným blábolením hvězdně obsazených postav, jejichž dialogy a vtípky mnohdy působí jako z pera pětiletého dítěte (přiznávám, že vina může být na straně dabingu, ale to bohužel jen těžko můj dojem změní, dokud neuvidím titulkovanou kopii). Favreauovi jsem v první díle jeho rutinérství odpouštěl, protože Downeyho charakter měl šťávu. Ve dvojce je většina krásného pryč, zbývá jen plkání, vyšeptalý humor a překvapivě Downey, který jakoby byl tak přesvědčený o vlastní neodolatelnosti, že úplně ignoruje prázdnost svých výroků. Na komiksáku, který mě během dvou hodin nenadzvedne ze sedadla ani jediným kulervoucím momentem, není něco v pořádku. Víc než jednu hvězdu dabované verzi dát nemůžu... (27.04.2010)

Užvaněný downgrade jednotky, ve kterém se hrozivě plýtvá slovy, ale zlomové momenty v příběhu jsou přesto nevěrohodné (Rhodeyho únos obleku... wtf?). Scénář znovu sestává z povrchní dialogové vaty, kterou odříkávají solidní herci, bohužel Downey se polovinu času potácí v existenciální krizi a jeho herečtí kumpáni mají bezezbytku málo prostoru. Leccos vylepší akčnější finále (padne konečně i pár hlášek), ale i tak zůstává pachuť zbytečného sequelu, který je rozlítaný na všemožné strany, ale ve své podstatě se v něm skoro nic neděje. O ještě více vykastrovaném skluzu po comicsových schématech vypovídá to, že se stejně jako v jedničce vlastně jen dlouhatánsky čeká, až si záporák obleče velký robotický oblek, a pak... pak skončí film. 5/10 (29.04.2010)

Pro mne neuvěřitelné zklamání ... To jsem fakt nečekal. Přehlídka několika "macho-ego" týpků, zejména Roberta už byla příšerně přehnaná, podobně jako detailní záběry na rok nemytého Mickeho ... Samotný Iron Man jako pojem i obsah filmu šel v podstatě stranou, akce málo, pořád jen nějaké srandičky. Výborný byl souboj na konci s Rourkem, ovšem zase mne na něm naštvalo, že byl příliš krátký. Polibek s Gwyneth potěšil snad nejvíc ... Iron man šel tímto dílem pro mne do kopru a raději bych na něj poslal depresí zalitého Nortona Hulka, aby mu "rozmrdal" ten jeho železný obleček ... Jsem rád, že jsem nebyl na tomto v kině ... (12.09.2010)

S dabingem utrpení, v originále... vcelku slušná zábava. Ukecanost mi nevadí, protože když se Downey a spol. rozjedou, jsou jednoduše k nezastavení, mezi Pepper a Tonym to stále jiskří a Sam Rockwell (s tradičním tanečkem) vykouzlí nejeden úsměv na tváři. Jen ta akce by si zasloužila větší péči, a obávám se, že příště už za ni budu Favreauovi silně strhávat body. Ne že by ji špatně komponoval, anebo si neuměl pohlídat její smysl a triky (vadily mi snad jen formule), jen ji neumí vůbec prodat způsobem, který by mě trochu zaujal. Prostě tu hromada CGI lítá vzduchem, v pozadí vybuchuje všechno možné, a mně je to úplně jedno, protože se v záběru ani na vteřinu neukáže kamarádka dynamika, aby dodala potřebný říz. Iron Man 2 nenudí, jen je zjevné, že se Favreau pokouší vydat jinou cestou, než na kterou jsou všichni zvyklí, a ne každý je ochotný mu volbu "ukecaného blockbusteru" bezezbytku baštit. Prozatím zůstávám na jeho straně, ale nepopírám, že mě na IM2 nejvíc baví odkazy na Avengers a za největšího borce považuji agenta Coulsona. 7/10 (04.06.2010)

Na konci prvního dílu se Tony Stark/Iron Man ustanovil jako "tak trochu jiný superhrdina", jenže druhý díl je završen tím, že se z hlavního hrdiny stává "hrdina jako všichni ostatní", a tak musí být utvořen heterosexuální pár, přijmut sidekick a je zaděláno na nového záporáka, přičemž nesmí chybět nějaká ta traumata z dětství a tvoření komplexního vesmíru. Poslední jmenované je klíčové, protože víc než o soudržnou podívanou s precizně motivovanými postavami a prvky ve vyprávění jde o sled pohromadě nedržících sitcomových scének, které neustále odkazují na jiné komiksy/filmy podle komiksu/filmy, ve kterých si zahrál herec hrající zde. To vede k neustálému srovnávání, z něhož IRON MAN 2 vychází jako ten slabší, co se týče svých dvou hlavních vzorů - SPIDER-MANA 2 (vyrovnání se se svým "superhrdinstvím" pomocí odložení masky) a TEMNÉHO RYTÍŘE (potemnělost a záporák). Významová rovina snímku je sice bohatší než u prvního dílu (reflexe toho, jak média prezentují americkou zbrojní a válečnou politiku, zároveň reflexe mediálního obrazu obsazených hvězd), ale svou americko-ruskou zápletkou archaičtější. Výše zmíněné jsou důvody, proč je dvojka horší díl než jednička, což ještě neznamená, že by se jednalo o průměrný či dokonce špatný film, protože na to je svým neustálým vybočováním ze stylistického rámce obzvlášť v úvodní půlhodině nesmírně opojná a v akčních scénách posílením vnímání Tonyho (zesílení zvuků, zpomalení) vtahující. (29.04.2010)