Milk

Sean Penn je Pan herec. O tom žádná. A o ničem jiném než o herecké etudě Seana Penna vlastně tenhle film nebyl. Milk jsem sledoval v pardubickém letním kině a jaké bylo mé překvapení, když promítači po necelých deseti sekundách utli závěrečné titulky. Vysvětlili mi to tak, že si prý lidé, bydlící v panelácích u Tyršových sadů, stěžují na přílišný hluk po desáté hodině večerní. Na tom je k nepochopení vícero věcí. Za prvé - o kolik situaci zlepší utnutí titulků, když film samotný konči o půl jedenácté? Za druhé - cožpak by tedy, je-li to skutečně tak obrovský společenský prohřešek, nešly titulky nechat dojet bez zvuku? Za třetí - proč ti stěžující si lidé raději nezvednou zadek a nejdou se také podívat dobrý film, který se jim promítá před barákem zadarmo? Za čtvrté - okna se dají zavřít, uši zacpat a rohypnol to jistí...:-) (21.08.2009)

Úvodná časť o zásadnej zmene životného štýlu pôvodne vzorného zamestnanca finančnej korporácie, úzkostlivo strážiaceho pred kolegami a známymi tajomstvo svojej sexuálnej orientácie, na odvaleného vlasatého hipisáckeho lokálneho gay maloobchodníka a zároveň gay aktivistu bol skvelý. Následné volebné súboje v znamení návratu hipíka späť do systému (zmena imidžu aj účesu prinášajú len klasické hollywoodske prehral-prehral-prehral-vyhral. Dobre zrežírované, dobovo vierohodne pôsobiace zobrazenie atmosféry sanfranciských aktivistických zhromaždení v 70. rokoch 20. storočia. Dôležitým príspevkom je i ukázanie mediálneho pokrytia všeobecných amerických spoločenských aj politických nálad vo vzťahu k homosexuálom. A herecký výkon Seana Penna je vskutku obdivuhodný. Takže napriek istej strednoprúdovosti spracovania, existujú plusové záchytné body posúvajúce hodnotenie nahor. Nemalou mierou tomu prispelo celkové vyznenie filmu, zastávajúce sa práv nielen sexuálnych menšín, ale aj ostatných, mediálno-politickým hlavným prúdom na okraj odsúvaných a právne utlačovaných spoločenských minorít - invalidov, žien, dôchodcov, ľudí odlišných rás. (30.03.2021)

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)

Scénář: Dustin Lance Black .. My name is Harvey Milk and I'm here to recruit you! _ Gus Van Sant - zvučně znějící jméno, za kterým si ale nedokážu doposud vybavit žádný extra výrazný film. Po filmu Milk tento problém, alespoň pár příštích měsíců, mít nebudu. Odvážné homosexuální téma zpracoval otevřeně, stylovou atmosféru vkusně dotváří vkládáním dobových záběrů a díky tématu silnému už ze své podstaty je dostatečně působivý. Harvey Milk neměl jednoduchý život, ale byl bojovník a nakonec skoro mučedník a Sean Penn zase jednou zvládl přetavit svůj "fully" herecký um v přesvědčivý divácký zážitek. 75%. (24.12.2008)

Veľký deň pre "teplejších bratov", ale pre mňa "boooše" nie! Žiadne predsudky ani nič podobné..., avšak dané prevedenie mi prišlo hrozne povrchné a celkovo som sa nudil. Priznávam, že cez niektoré scény som sa musel vážne povzniesť... Nestačí zohnať hereckú elitu, ktorej oscarové ambície cítiť km ďaleko, je potreba dostať patričnú víziu na filmové plátno... myslím, že tuna to nevyšlo. 6/10 (26.02.2009)