Milk

Ani přes veškerou snahu tu nevidím víc než zcela obyčejný film, kterých je plno. Jediným rozdílem je, že hlavní hrdina je homosexuál. Stejně jako u Zkrocené hory mu to bude bohatě stačit k tomu, aby byl vyzdvihován do nebes. Děj je naprosto neoriginální a ničím nepřekvapí a konec je naprosto pateticky přehnaný. Penn hraje určitě dobře, ale film o ničem prostě nezachrání. Měl jsem co dělat, abych to dokoukal do konce. (12.12.2009)

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)

Milk je jeden z dalších filmů zachycující bohatou americkou historii. Tentokrát se to netýká práv obyvatel černé pleti, ale homosexuálně orientovaných lidí. Příběh je to skvěle zpracovaný a odehraný. Jenže mě si nezískal. Film je spíš pro američany a jejich obyvatele. Během posledních pár let se homosexualita řeší všude a v tomhle filmu je to přesycením. Gus Van Sant se snaží propojit politiku a soukromý život hlavního představitele a však ouha. To se mu nedaří. Harvey v politickém životě musí hrát na všechny, aby si je získal. Ve svém soukromém životě jeho problémy diváka nezraní a nedokáží se s ním vžít. To až teprve skvěle udělaný závěr, který se povedl a kvůli kterému bych možná byl ochoten dát i tu čtvrtou hvězdičku. (18.01.2009)

Nejedná se o předem promyšlený biopic s tahem na oscarovou branku (přestože nálepka "na základě skutečné události", kontroverzní téma a herecké obsazení by tomu nasvědčovalo) a Sean Penn nechce dalšího Oscara, protože MILK záměrně vytváří pnutí mezi uměleckým filmem portrétujícím osobnost a dobu, její rozpoložení, aniž by se vynášely jakékoliv závěry, a chladně akademickým středně-proudým filmem stavícím na okázalých hereckých výkonech a vystižení doby prostřednictvím vhodných stylistických prostředků (dlouhé statické záběry, split-screen apod.). Proto je cokoliv vyššího záměrně zlehčováno (TOSCA), proto jsou vkládány archivní záběry, které jsou nerozeznatelné od zrekonstruovaných a nově natočených, proto je nám příběh vyprávěn - jako v ZABIJ NIXONA - Pennem/postavou, kterou Penn ztvárňuje._____ I uchopení postav homosexuálů hraničí s karikaturou a pennovské plné položení do role je zde glosováno. (Penn nezískal Oscara za JMENUJI SE SAM, protože byl "fully-retarded", za MILK - obávám se - ho také nezíská, přestože jeho "fully-queer" je uvědomělý a vytváří se analogie mezi prvním homosexuálním funkcionářem bojujícím za práva gayů a lesbiček a Seanem Pennem, jehož filmy jsou o svobodě.)_____ Typicky gusvansantovský rukopis, projevující se na tematu homosexuality a nechronologickém vyprávění, tak neslouží k vymezování se vůči mainstreamu, s kterým měl co dočinění (DOBRÝ WILL HUNTING, PSYCHO, OSUDOVÉ SETKÁNÍ), aby poté začal experimentovat s formou a trpěnlivostí diváka (GERRY, SLON, POSLEDNÍ DNY, PARANOID PARK), protože v MILK se oba přístupy střetávají a především z toho pramení divácké potěšení. MILK je nejlepším filmem o homosexualitě (a zároveň filmem o filmech o homosexualitě, o jedné době - 70. letech a dvou amerických produkčních systémech - středně-proudém a nezávislém) a nejlepším filmem Guse van Santa. Je to hrozně chytré, ale osloví to málo koho. P.S. Označit film za "akademický" a Pennův výkon za "(vy)chtěně oscarový" není necitlivé vůči homosexuálům, ale vůči filmům o nich (srovnej MILK a PHILADELPHIA). 10/10 (17.12.2008)

Naprosto neutrální hodnocení, protože tento film ve mně vyvolal tak rozporuplné pocity, jak málokterý. Jako životopisný film určitě jeden z těch lepších, zajímavý, místy napínavý. Hraní obsazených bezchybné. Jenže.....homosexualita....proti ní nic nemám, ať je teplouš, kdo chce, ať si dělá co chce. Když vidím na ulici dva hošany, jak se vedou za ručičky, nic to se mnou nedělá, ale proč se proboha musím dívat, jak se moji oblíbení herci imrvére cicmají? Řeknu vám, že po 5 minutách jsem se tak tak držel, abych to nevypnul....příště budu v podobném případě chytřejší, a použiju Wikipedii. Pošetřím si tím nervy na jiný dobroty... (28.02.2013)