Mansfieldské panství

Ve srovnání s adaptacemi BBC projevila americká televize při převodu tohoto románu Jane Austenové pozoruhodnou necitelnost. Stejně jako v případě adaptace hry Oscara Wilda Importance of Being Earnest (2002) byly pominuty nevyřčené náznaky v textu, které de facto tvoří ducha a kouzlo knihy a soustředily se prvoplánově na dialogy plné bonmotů. Což by mělo, stejně jako v případě Emmy (1996), stačit alespoň k oddechové zábavě. Nebýt ovšem toho, že do hlavní role byla zcela nepochopitelně obsazena Billie Piper, jejíž olbřímí předkus, v exteriérových scénách jasně patrný knírek a celkově neotesaný projev jsou zcela v rozporu s pojetím jemné a půvabné hrdinky Austenové. (18.10.2010)

Žádné velké nadšení. Fanny je nějaká zubatá, Edmund má pohled vraha a navíc je to takový suchar, že Fannyino rozhodnutí dát mu přednost před fešným Henrym Crawfordem působí jako špatný vtip. Celé to postrádá jakoukoliv nadsázku a humor autorce předlohy tak vlastní, nejšťavnatější postava příběhu –tetička Norrisová- zůstala trestuhodně nevyužitá a ta dokumentárně rozklepaná kamera mi k Jane Austenové taky moc nepasovala. Ale musím přiznat, že ten konec to docela vylepšil a být takový celý film, mohlo to být i za tři*. (20.05.2009)

První a doufám, že i poslední americký film natočený dosti necitlivě podle austenovské předlohy, který jsem viděla. Modernější pojetí by ani tak nevadilo, stejně jako vynechané části knihy, které se do filmu nevešly. Co mi vadilo, byla nevhodná volba hlavní představitelky, která svými hrubými rysy a celou osobností neodpovídala mé představě o něžné, skromné a půvabné románové hrdince. Také ostatní postavy byly proti autorčině předloze ploché, nevýrazné a zapomenutelné. Na výpravě se dosti šetřilo, chyběly zde plesy, které byly vždy ozdobou anglických verzí románů Jane Austenové a daly vyniknout dobovým kostýmům. Film postrádal staroanglickou atmosféru, emoce a tehdejší způsob chování a vyjadřování. Závěr toto dílo korunoval a já hodnotím jen z úcty k autorce, která je v tom nevinně. (15.01.2012)

Austenovou miluju, stejně jako její adaptace, ale tohle je proboha co? Absolutně zmatený, nevyrovnaný film. Fanny je prostě nějaká divná. Motivace jednání absolutně chybí no a konec? Ten okamžik, kdy si Edmund uvědomí svou lásku k Fanny je...no...řekněme..trošku přehraný, ne? Od té doby se jen čeká na konečné: I was blind, I love you ....Jediný klad toho filmu je Hayley Atwell, která je úžasná a jen ona získává tu jedinou hvězdičku... (09.03.2009)

Nějak mi to nesedlo, film je točen v moderním duchu jako třeba Pýcha a předsudek Joea Wrighta nebo třeba Northangerské opatství natočeného stejnou spoelčností jako Mansfield park, jenže zatímco v prvně jmenovaných filmech je atmosféra a skvěle vykreslené charaktery tady se to nějak nekoná.Na to, že se jedná o nejdelší román od Jane Austen je dělka 88 minut včetně závěrečných titulků poněkud krátká, tedy ne co se týče děje, ale co se týče vykreslení hlavních postav, ty tady vyznívají poněkud ploše, jednodušeně a jejich jednání nestojí na charakterových rysech, ale spíš na jednotlivých momentech, atmosféra filmu chybí naprosto a Billie Piper jako Fanny není ten typ herečky, které byste skromný typ dívenky věřili. Kromě stopáže se na filmu neblaze podepsal i pravděpodobně nízký rozpočet, díky němuž evidentně nebyly vybrány ty nejvhodnější kulisy a kostýmy. 60% (29.12.2008)