Symptom Pandorum

HORROR? ......V žádném případě! CHAOTICKÉ SCI-FI? ......Ano. Tento příběh však neměl ani hlavu ani patu. Děsný chaos. NAPĚTÍ? ......Žádné! Děsivé scény?............Žádné. A přitom prostředí bylo ponuré a dalo se z toho něco vytřískat! Porovnávání s Vetřelcem???............. K smíchu! Vetřelci to nesahá ani po kotníky! Navíc odporné herecké obsazení.......SUMA SUMÁRUM - děsná NUDA! (Dávám pouze 3* za prostředí). (22.11.2009)

PANDORUM – orbitální dysfunkční syndrom. Biologické vedlejší efekty v kosmickém prostoru přivodí paranoiu.... Schizofrenická masturbace! Nevím, jestli ,,schíza“ byla někdy zfilmovaná lépe (VÍM!!), ale zde se dostávám do stádia, že vím, že nic nevím. Což mě deprimuje. Ovšem deprese se nevylučují. Zapadají do psychologické hry, odehrávající se na zajímavě vytvořené kosmické lodi. Nikdo (skoro) neví co se děje a ještě ke všemu tu řádí hnusné příšery. Nejde o sci-fi serepetičky, ale o život! A protože i ta loď je poslední dobou náladová, nezbyde jiná možnost, než....... . PANDORUM má šanci zaujmout solidním napětím, příšerami jako v Pádu do tmy a psychárnou. Může však začít nudit, protože hodně věcí se dá očekávat. Unikání příšerám ničím nepřekvapí a psychologická hra bude jen neustále se opakující písnička. Každopádně – pokud se dostanete do stadia ,,vím, že nic nevím“ a mysl se obrátí proti vám, je třeba zmáčknout tlačítko - ,,STOP!“. Proč? Protože PANDORUM. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (09.03.2010)

Chudák Ben Foster vůbec nepochopil, v čem hraje, a proto hraje dobře a svědomitě. Z Pandora je cítit obyčejný bakelitový Anderson s nulovým smyslem pro dobře znějící dialog, "šokující" mytologií, plošnými WTF charaktery (vietnamský predátor a roštěnka s otřesným dialektem v obepnutém tílku, pomoc) a spoustou přestylizovaných lidí nacpaných v kostýmech tak, že se při boji nemohou ani přirozeně hýbat (o špatných úhlech kamery a rychlých střizích - o těch zejména - nemluvě). V dnešní době k uzívání. Úvodní dvacetiminutovka (do prvního setkání) je přitom TAK super. (23.11.2009)

Druhý Horizont události. Atmosférou, tajemstvím a střídmým ustalováním počáteční dezorientace (v prostoru, obrazu a příběhové ose) podepřený rozjezd se v cca polovině stopáže přeleje do scenáristicky natvrdlého béčka s odpovídající logikou, předvídatelností šokujících odhalení a figurkami namísto postav (potud ok, jen je nezbytné si zvyknout na náhlou změnu v žánru i kvalitě), ale i s mátožnou návazností scén a tragikomickým snímáním příšer (trhané či zrychlené pohyby kamery v kombinaci s bleskurychlým střihem). (19.12.2009)

Našlapaný sci-fi survival, obratně kombinující atmosferické prostředí vesmírné lodi jako od Gigera, psychedelické odstíny Event Horizon a dobře dávkovanou space monster hrůzu s realistickým (a o to děsivějším) základem. Plus dobře napsané i zahrané postavy, kterých vstupy na scénu jsou nečekané a děj posouvají kupředu. Lepší než většina dražších, hvězdněji obsazených kino “trháků” (Sphere, Life). (21.09.2018)