Survival of the Dead

Šok. Nejlepší Romerovka za posledních deset let. Scény vytržené z kontextu musely v traileru nutně zklamat. Survival of the Dead v celistvé celovečerní podobě působí jako vysoce sofistikovaný, v několika momentech záměrně (!) humorný, společensko-kritický western. A to jsem tomu ani trochu nevěřil... PS: Zamrzelo mě jen pár hodně nepovedených digitálních triků (i když bych možná uvěřil, že jsou "nepovedené" záměrně). (15.03.2010)

Zcela určitě ne nejhorší část Romerovy zombie ságy, s větší dávkou humoru než jsme zvyklí, opět s nějakou tou sociální kritikou (zde pro mě potěšující kritika upjatosti a svazující síly rodinných pout a toho, že rodina, sounáležitost s ní, vás často proti vaší vůli nutí konat věci, které vůbec nechcete a to jen z pozice jakési nadhodnocované pokrevnosti), skvělým Kennethem Walshem (po seriálu Twin Peaks konečně nějaká pořádná role, v níž jsem ho viděl), s jehož postavou si Romero docela vyhrál - celý film se nás snaží přesvědčit, že je to záporná a veskrze zlá postava, marně. Rozhodně bych doporučil kouknout se na trailer, ten vtípek na začátku se Romerovi povedl. No prostě, je to Romero, kterému by jsme zřejmě sežrali, i kdyby natočil záznam volby zombie miss.... Viděno na Festivalu Fantazie 2010. (13.07.2010)

Nevím co se tu řeší a proč to nízké hodnocení.?...Ta nadsázka je jasná od prvních chvilek , chytrost se v průběhu zřetelně prokreslí..a nakonec je z toho velmi slušná společenskokritická záležitost,kde zombíci fungujou jako zvýrazňovač,hnací síla a kulisa pro všechny vtipy i vážné otázky.....Pravda-tempo je chvilkaama pomalejší a ledasco je zbytečnost ale jako celek to funguje....=čtyři hvězdy-i když s odřenýma ušima :) (23.11.2010)

Tezovitost, satira i jízlivost vždy představovaly charakteristické znaky Romerových zombie filmů, jenž tentokrát se režisér, zřejmě opojený zaslouženými extetickými reakcemi na adresu jeho předchozího snímku, zatoulal ve vlastním nesoudně překombinovaném díle. Dva roky poté, co se "Deníkem mrtvých" ukázal jako svěží inovátor nejen na poli zombie žánru, ale i moderních trendů filmového hororu, přišel s přeplácaným snímkem, který sice při rozložení na dílčí prvky stvrzuje šíři, ambicióznost i mnohovrstevnatost režsérovy vize, ale v celku působí jako nesoudržný eintopf. V předchozích pěti zombie snímcích Romero dokázal dramaturgicky skloubit kritiku společnosti, kauzálně promyšlenou vizi světa během zombie apokalypsy, žánrové atrakce i profilaci postav. Paradoxně pro tvůrce, který myšlenkově i řemeslně čněl nad patlaly a žánrovými rutinéry, kteří se krčili v jeho stínu, tentokrát se nelze ubránit stejným dojmům, jaké se dostavují při sledování filmových pokusů různých neumětelů. Namísto komplexního a logicky vystavěného světa diváci tentokráte dostávají zcela vytrženou galerku postav, které jsou zbavené jakékoli vlastní vůle a podléhají pouze logice schémat. Během sekvencí, které mají několik paralelních konfliktů či plánů se projevuje, že režisér neví, co se souběžně děje mimo záběr - lze si představit jak uprostřed dialogů i přestřelek jedněch postav jiné figury prostě apaticky postávají mimo záběr a čekají, až na ně dojde řada. Dokonce sekvence gore zombie ataků poprvé u Romera vyznívají jako dějově zcela nemotivované atrakce. Hlavní problém ale spočívá v Romerově pokusu o skloubení těžkotonážní tezovité kritiky patriarchátu s nadsázkou, která ale není satirická, nýbrž přímo parodická a slapsticková. Jasně, že vše lze ospravedlnit jako součást konceptu nastavit zrcadlo absurdnosti žánrovými filmy a jejich konvencemi glorifikovaného patriarchátu, ale nejen v porovnání s hermeticky sevřeným "Deníkem mrtvých" ale i dramaturgicky vyváženou "Zemí mrtvých" působí "Survival of the Dead" jako dramaturgicky nedotažené a rozpadlé dílo. Tedy ještě je tu eventualita, že celý film je vlastně jízlivým žertem na adresu diváků a jejich očekávání, nicméně nejen že Romero nemá statut umělce, jenž se stal obětí diváckých škatulek jako např. Takeši Kitano, aby se nad takovými věcmi vůbec zamýšlel, ale ani ve filmu nic takovému přístupu nenasvědčuje. (10.07.2013)

Romerovi zombie radovánky měly vždycky nějakou přidanou hodnotu, buď byly ve své době prudce originální a šokující (Noc oživlých mrtvol), nebo měly nějakej ten hlubší význam (Úsvit mrtvých, Den mrtvých), anebo aspoň uměly pořádně pobavit (Země mrtvých). V Survival of the Dead mi přišlo, jako kdyby si sám velký mistr dělal ze sebe a ze svého odkazu tak trochu prču, páč toto je v první řadě jedna velká nadsázka a až potom horor. Velkým plusem je určitě takovej trefnej retro feeling (hlavně masky zombáňů) a taky, jak už bývá v Romerových filmech zvykem, chutné gore. S přimhouřenýma očima hodnotím i tenhle kousek celkem kladně. (10.06.2014)