Avengers: Pomstitelia

Na tyhle komiksové hříčky o superhrdinech, kteří spasí svět jsem nikdy moc nebyl (čestnou výjimku tvoří Batman), sem tam mě něco zaujme trochu víc (třeba X-Men), většinou ale na tyhle filmy koukám kvůli efektům, než kvůli ději. A oslavovaní Avengers v tomto směru bohužel nejsou žádnou zvláštní výjimkou - efektů přehršel, ale dějově nic, co by nebylo už 100x podobně zpracováno v jiných filmech. Potěšením pro mé oko tak byla především Scarlett Johansson, která filmu určitě jednu hvězdičku přidala. ;-) (07.12.2012)

Tak, World Mightest Heroes, a co přijde teď? Bude vám Marvel malý a vznikne Avengers a X-Meni vs. Vetřelci, Predátor a Zodova partička v přiléhavých oblečcích? Whedon dobře ví, že komiksové univerzum většinou sází na jednoduchost, přímočarost a pokud možno černobílé charaktery a nesnaží se o nějaké shakespearovské zápletky, i když pravda, motivace Avengerů k pomstě tady působila více než hloupě. Na laboratorních váhách poctivě odměřuje stejný (hokejovou terminologií) ice-time pro každého z hrdinů (což však neznamená, že Captain America neměl jít raději hledat, na kterou popelnici pasuje to jeho víko), ale řekněme si otevřeně, s čím vlastně přišel novým, kulervoucím, co nesplyne s předchozími sólovými počiny? Vždyť Avengers se dostaly do ráže jen tehdy, když se na semaforu rozsvítila zelená (konečně Incredible Hulk a credible Bruce Banner).. A navíc, chyběl mi tam Toxic Avenger! …Ale vždyť já vím, že patří pod jiné vydavatelství a že by stejně těm egomaniakům kontaminoval ty jejich fajnové kostýmy.. (14.05.2012)

Stmeliť úspešne nesúrodý tím superhrdinov, to nie je len tak. Predošlé marvelovské originy pritom nie sú zďaleka takou výhodou ako sa môže zdať. Avengers sa naštastie vydarili a ponúkajú presne to čo sľubovali od samého začiatku - nahláškovanú explozívnu zábavu s dokonale vyváženou zostavou, v ktorej má každý svoje pevné miesto a nik nie je do počtu. Risk pri obsadzovaní režisérskeho postu je nakoniec najväčším marvelovským triumfom a hlavnou ingredienciou úspechu, Joss Whedon, nepoznamenaný veľkými projektami svoj vlastný scenár ukočíroval až s nebývalým prehľadom skúseného harcovníka. Netuším, či to vôbec mohlo dopadnúť lepšie, ale takto nejak má ožívať najklasickejší superhrdinský komiks na veľkom plátne. (04.05.2012)

Žádné zbytečné vytáčky, přímý tah na bránu. Tvůrci sázejí na to, že znáte předchozí filmy, víte, o co šlo na Asgardu, kdo skončil jako kus ledu a proč má někdo problém se svou druhou identitou. Je to rozumné, protože v opačném případně by film působil jako zbytečná rekapitulace (na druhou stranu se však nedostává dostatečného backgroundu postavám bez „vlastního filmu“). Whedon to každopádně ustál a přestože děj mohl být o něco méně classic, není důvod, proč brblat. Týmovka se vydařila a nabízí přesně to, co fanoušci chtějí (=vydatnou porci kvalitní akce, hlášek a ikonických scén, hodných svých hrdinů). Jako bonus dost možná nejlepší ukončení monologu záporáka, jaké kdy bylo natočeno! (25.04.2012)

Přísahám, že je to poslední 3D, na které jsem šel do kina. Uvědomil jsem si, že 3D dokáže ohromit po X letech vidění světa 2D, pak je to zcela jiná dimenze, která dokáže učarovat, ale po zhlédnutí několika super extra bijáků v 3D kině, jakoby se to otupilo a teď už mi to přijde jako velice přeceňované vylepšení filmů, že skoro bych se až dostal do vln kritických proudů a ještě tak dva tři filmy a úplně bych to zatratil. A zrovna Avengers by byli stejně super, kdyby byli jen 2D. Ono vůbec se těžce takový film hodnotí. Práce mého oblíbeného tvůrce Josse Whedona (Firefly) jde znát a zcela posouvá komiksový žánr zas o kus dál. Je to opravdu moc krásné, ale nesmí si člověk říkat, že je to vlastně strašná blbost. Strašná slátanina novodobých spasitelů, kteří jen vypadají přitažlivě, a to na všech frontách (vlastně se divím, že tam taky nebyl nějaký Vietnamec, aby došlo na uspokojení půlky světa, totiž asijského světa). Nicméně, dokážu pochopit, že mládež, která je od raného dětství masírovaná komiksy o Zeleným, Plechovým, Teplým a Božským , musí u toho slinět a šahat si na příro a na rozjařených uhrovitých obličejích z kina odcházejících mládežníků to bylo jasně vidět. Já, coby zplozenec normalizace, co se ukájel na Fifince a hltal namachrované kousky prchlivého Bobíka, obdivoval intelekt Mišpulína a chechtal se Pinďovi, když metal kozelce ze schodů, této vlně tolik zase nepodléhám. Kdyby byli tito čtyrlístkový hrdinové převedeni do 3D hávu Jossem Whedonem a masakrovali třeba obří mouchy v Třeskoprscích, asi bych se tvářil podobně pitomě spokojeně. Mě zkrátka ten všechen nádherný balast útoku Emzáků a bitvy v ulicích a humorů jak Plecháče, tak i kupodivu Zelenýho tolik nerajcoval. Ale jako složenina předchozích filmů o superhrdinech to funguje brilantně. V podstatě se dá říct, že by to v té scénaristické rovině za daných okolností nemohlo být lepší. (14.06.2012)