Obsahy(1)
Jak tvrdí producent a dramaturg cyklu Karel Spurný, v pravou chvíli se sešli na pravém místě ti praví lidé. "Původně jsem o cyklu neuvažoval. Chtěl jsem natočit toliko Cimršantán, tedy přednášku o působení Járy Cimrmana v kabaretech, jehož zkrácenou podobu jsem slyšel v Českém rozhlase na Silvestra '98. Oslovil jsem doc. Jiřího Šebánka, sešli jsme se, slovo dalo slovo - a já si odvážel hromadu libret tzv. seminářů Salónu Cimrman... Následovala fáze selektivní, etapa společného připisování věci nových a škrtání starých. Zakladatel Salónu Cimrman i ostatní protagonisté badatelského týmu přitom projevili přání natáčet v kulturním minicentru Nostalgická myš v Šemánovicích u Kokořína, kde také vznikla ona původní rozhlasová silvestrovská nahrávka a kde je Mistrovu dílu více než nakloněné publikum. To místo důvěrně znám, neboť jeho duchovním otcem je Ondřej Suchý, s nímž jsem 10 let spolupracoval na pořadu Kavárnička dříve narozených. A navíc, dodnes tam každé léto na pár dní zajíždím. Těch 7 dílů vznikalo v rozmezí let 1999-2000. Z, přiznejme to otevřeně, ekonomických důvodů vznikaly vždy dva televizní scénáře současně a natáčely se souběžně dva pořady. Poté se půl roku pracovalo na dalším "dvojáku". Vše vyvrcholilo zcela původním a novým projektem o objevení hrobu českého génia - kde jinde než na šemánovickém hřbitůvku. V tomto pořadu už obyvatelé Šemánovic nebyli pouhým „pasivním“ publikem. Etablovali se jako noví adepti oboru cimrmanologie a projevili též netušené herecké vlohy." (Česká televize)
(viac)Recenzie (29)
TV-pořad. Tak samozřejmě divadelní hry jsou divadelní hry. Ale nadávat na tento cimrmanovský seminář v televizní podobě formou pořadu rozhodně nemohu, ale klasika holt zůstane klasikou. | Průměr všech zhlédnutých (odvysílaných) epizod: 65% (3*) | ()
V televizi viděno kdysi, na CD připomenuto za volantem dnes, včera a předevčírem. Největší smůla Salónu Cimrman je fakt, že ho chtě nechtě prostě musíte porovnat s DJC. A hned potom označit za prohrávající. Šebánkův humor není špatný, s češtinou a všelijakými slovíčky si hraje mnohdy dost podobně jako pánové Svěrák a Smoljak, ale něco tomu chybí. Ano, jsou to lidé, kteří by ten humor uměli správně podat. Díkybohu se Salónu zúčastnil alespoň Miloň Čepelka, jehož přednášky (ačkoliv jsou psány Šebánkem, stejně jako prakticky všechno ostatní) jsou jasně ze všech nejlepší. Vyloženě trapné byly ovšem písně (ani ta Skoumalova hudba mi k nim moc neseděla) a nijak třeskuté nebylo ani vystoupení vídeňského cimrmanologa vyslaného do ČR samotným profesorem Fiedlerem. Kvůli čemu je třeba Salón alespoň slyšet, to jsou rozhodně díly Cimrmánoce (úvod s katastrofami je skvělý), Cimrman v Novém světě (obzvlášť část s Maryšou a Maryshow) a pak různé útržky ze zbylých představení (třeba Cimrmanův umělý člověk, pomůcka mladých mediků, nazývaný Krankenstein - to je prostě bomba). Celkově tak na tři a kousek hvězdy. ()
Při prvním shlédnutí jsem poměrně nespravedlivě napadl Mistra Čepelku, že si staví na chalupě bazén, scházejí mu prachy a tak vymyslel tuhle šaškovinu(byť autorsky Šebánkovu). Dnes jsem absolvoval již 4. styk s tímto ansámblem a musím se Mistrovi omluvit. Humor má stejný styl a stejné grády jako dokonalé semináře DJC, které znám již nazpaměť. Vlastně dělají totéž, co já a můj bratr, když svištíme po balkánských zemích. Mluvíme spolu cimrmanovštinou, což má za důsledek neustálé rozvíjení tohoto humoru do širokých stran. Nikdo nám nerozumí. Proč tak činíme? Slovy uhlobarona Ptáčka řeknu asi toto: "Nás to prostě baví!" http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=2I_R30ifL0I ()
Dokážu si představit, že Divadlo Járy Cimrmana (Svěrák - Smoljak) nalezne v budoucnu i zdatnější následovatele, budeme-li brát tento Šebánkův salón o jakýsi pokus převzetí pomyslné štafetky. A těm, kteří by chtěli být těmi zdatnějšími následovateli, bych doporučil, nelpět tolik na hraní si se slovy a kombinacemi, co všechno Cimrman "vymyslel". Může dojít k docela trapným situacím a diváci budou nucenit srovnávat s chytrým a vtipným vzorem. ()
Než někoho napadne rozhořčovat se nad parazitováním na slavném divadle Járy Cimrmana a jeho neméně slavné mystifikaci, doporučuji si nejdřív něco o Jiřím Šebánkovi zjistit. Stál u samého zrodu českého génia Járy Cimrmana, právě on vymyslel jméno a Smoljak se Svěrákem jej považovali za "otce zakladatele" divadla. I když začínali společně, jejich cesty se záhy rozešly, protože měli o humoru kolem cimrmanovské postavy jiné představy. Smoljak a Svěrák znamenali mainstream. Jejich humor založený na slovních hříčkách byl přístupnější, patřili mezi výborné scénáristy a od počátku směřovali k projektu "velkého" divadla přístupného širokým vrstvám diváků. Šebánkovi neseděl pohodový, roztomilý humor autorské dvojice. Zajímala ho recese a absurdita, nebál se provokace a temnějších, nepochopitelnějších poloh humoru. V divadle vydržel pouhé tři roky a o něco později se spojil s hudebníkem Karlem Velebným, který byl konec konců u zrodu Cimrmana přítomen taky. Právě on koncem roku 1966 v Československém rozhlasem oznámil, že byl v Liptákově učiněn senzační objev Cimrmanovy pozůstalosti. Velebný v televizních záznamech nefiguruje, protože předčasně zemřel v roce 1989. Tahle dvojka spolu vymyslela projekt Salón Cimrman. Dají se označit za typické alternativce, vystupovali na klubové scéně a větší popularita se jim vyhnula - ostatně o ni ani neusilovali. Obě party si nekonkurovaly, ale navzájem se ctily. Humor Salónu Cimrman byl neučesaný a měl výkyvy - na rozdíl od Divadla Járy Cimrmana tady evidentně chyběl někdo, kdo by rozuměl dramaturgii a vystoupení řídil pevnou rukou. To všechno je z televizních záznamů poznat, ale stejně mám Salón rád a považuji ho za příjemné zpestření cimrmanovského mýtu. Celkový dojem: 75 %. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (1)
- Natáčení probíhalo v Šemánovicích v okrese Mělník. (Terva)
Reklama