Obsahy(1)
Jak tvrdí producent a dramaturg cyklu Karel Spurný, v pravou chvíli se sešli na pravém místě ti praví lidé. "Původně jsem o cyklu neuvažoval. Chtěl jsem natočit toliko Cimršantán, tedy přednášku o působení Járy Cimrmana v kabaretech, jehož zkrácenou podobu jsem slyšel v Českém rozhlase na Silvestra '98. Oslovil jsem doc. Jiřího Šebánka, sešli jsme se, slovo dalo slovo - a já si odvážel hromadu libret tzv. seminářů Salónu Cimrman... Následovala fáze selektivní, etapa společného připisování věci nových a škrtání starých. Zakladatel Salónu Cimrman i ostatní protagonisté badatelského týmu přitom projevili přání natáčet v kulturním minicentru Nostalgická myš v Šemánovicích u Kokořína, kde také vznikla ona původní rozhlasová silvestrovská nahrávka a kde je Mistrovu dílu více než nakloněné publikum. To místo důvěrně znám, neboť jeho duchovním otcem je Ondřej Suchý, s nímž jsem 10 let spolupracoval na pořadu Kavárnička dříve narozených. A navíc, dodnes tam každé léto na pár dní zajíždím. Těch 7 dílů vznikalo v rozmezí let 1999-2000. Z, přiznejme to otevřeně, ekonomických důvodů vznikaly vždy dva televizní scénáře současně a natáčely se souběžně dva pořady. Poté se půl roku pracovalo na dalším "dvojáku". Vše vyvrcholilo zcela původním a novým projektem o objevení hrobu českého génia - kde jinde než na šemánovickém hřbitůvku. V tomto pořadu už obyvatelé Šemánovic nebyli pouhým „pasivním“ publikem. Etablovali se jako noví adepti oboru cimrmanologie a projevili též netušené herecké vlohy." (Česká televize)
(viac)Recenzie (29)
In kino veritas! Zvláštní, že jsem Salón Cimrman vždycky přehlížel a nikdy se mi "do něj" moc nechtělo. Nicméně při audio poslechu přednášek jsem zjistil, že nejde o nic menší porci zábavy než u DJC (samozřejmě ochuzenou o hry), takže jsem se konečně dostal i k video záznamu. Pravda, občas to mírně pokulhává, ale většinou jde o parádní cimrmanovské fóry (a dokonce se mi už i začaly líbit některé songy). Jen mě mrzí, že doposud nebyl Český lev nahrazen Českým Járou :-) ()
Především k tomuto pořadu nelze přistupovat s očekáváním zábavy jako v Divadle Járy Cimrmana (a úplně zcestné je brát to jako nějakého jeho epigona), neboť pak téměř nevyhnutelně dojde ke zklamání. Salón Cimrman je decentnější, sofistikovanější, asi i ryzejší (věrnější počátkům), a tvorba DJC, dosáhnuvší určité komediální rutiny, ve srovnání se Salónem nakonec může působit jako "cimrmanologie pro masy". - Spojovacím článkem obou "škol" je Miloň Čepelka, zatímco mozkem Salónu je Jiří Šebánek, který cimrmanologii v 60. letech se Z. Svěrákem vymyslel. (Dalšími protagonisty pořadu, zde neuvedenými, jsou Karel Bartoníček a Martin Zákravský. Někdejším členem byl i pověstný dr. Hedvábný, alias Karel Velebný.) - "Car potřeboval zajistit, aby se Cimrman na Ukrajinu už nikdy nevrátil. Proto ho nevyhnal na Sibiř, ale do Francie." ()
Asi nejlepší salon byl "Cimrman kontra Zimmermann", ale bez Smoljaka a Svěráka mi to připadá takové nedodělané. Proč? Ptáte se proč? No já vlastně nevím a ono na tom vůbec nesejde. Je jedno kdy a jak začnete, protože skončit stejně musíte, jak říká Jára Cimrman. Další salony viděné později: CIMRMAN V NOVÉM SVĚTĚ - CITÁT - Nikdy není tak pozdě, aby nemohlo být později............ Stal se uznávaným střihačem filmů a došel tak daleko, že stříhal i původní scénáře......... HUDEBNÍ MÁG JÁRA CIMRMAN - Vyměním zuby ZN: Z pusy do pusy....... Tohle byl nejhorší salon JdaC, co jsem viděl a slyšel. ZA CIMRMANEM AŽ DO HROBU - CITÁT - Nejčastější otázka zní. Kde je Cimrmanův hrob............... Uvěřitelné si musíme vymyslet, neuvěřitelné si musíme prožít............. ()
Než někoho napadne rozhořčovat se nad parazitováním na slavném divadle Járy Cimrmana a jeho neméně slavné mystifikaci, doporučuji si nejdřív něco o Jiřím Šebánkovi zjistit. Stál u samého zrodu českého génia Járy Cimrmana, právě on vymyslel jméno a Smoljak se Svěrákem jej považovali za "otce zakladatele" divadla. I když začínali společně, jejich cesty se záhy rozešly, protože měli o humoru kolem cimrmanovské postavy jiné představy. Smoljak a Svěrák znamenali mainstream. Jejich humor založený na slovních hříčkách byl přístupnější, patřili mezi výborné scénáristy a od počátku směřovali k projektu "velkého" divadla přístupného širokým vrstvám diváků. Šebánkovi neseděl pohodový, roztomilý humor autorské dvojice. Zajímala ho recese a absurdita, nebál se provokace a temnějších, nepochopitelnějších poloh humoru. V divadle vydržel pouhé tři roky a o něco později se spojil s hudebníkem Karlem Velebným, který byl konec konců u zrodu Cimrmana přítomen taky. Právě on koncem roku 1966 v Československém rozhlasem oznámil, že byl v Liptákově učiněn senzační objev Cimrmanovy pozůstalosti. Velebný v televizních záznamech nefiguruje, protože předčasně zemřel v roce 1989. Tahle dvojka spolu vymyslela projekt Salón Cimrman. Dají se označit za typické alternativce, vystupovali na klubové scéně a větší popularita se jim vyhnula - ostatně o ni ani neusilovali. Obě party si nekonkurovaly, ale navzájem se ctily. Humor Salónu Cimrman byl neučesaný a měl výkyvy - na rozdíl od Divadla Járy Cimrmana tady evidentně chyběl někdo, kdo by rozuměl dramaturgii a vystoupení řídil pevnou rukou. To všechno je z televizních záznamů poznat, ale stejně mám Salón rád a považuji ho za příjemné zpestření cimrmanovského mýtu. Celkový dojem: 75 %. ()
Salón Cimrman vlastně napovídá, jak by vypadal Cimrman, kdyby se jej nechopili pánové Svěrák se Smoljakem, a částečně Cimrmana "neuloupili" panu Šebánkovi. I když slovo "loupež" je hodně nadnesené. A v tomto duchu buďme rádi, že to dopadlo tak, jak dopadlo. Občas se několik velmi humorných míst najde, občas je to dokonce podobné tomu, co jsme znali od dvojice S+S, ale chybí tomu určitá lehkost a kouzlo. Pokud však jde o tzv. intelektuální humor, stojí v tomto ohledu Salón Cimrman výše. ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize / Lenka Kordulová
Zaujímavosti (1)
- Natáčení probíhalo v Šemánovicích v okrese Mělník. (Terva)
Reklama