Delta

Poetika buranova, kde jedinou zábavou je hospoda a ti nejbystřejší umí číst, je podmalována nádhernou hudbou a dobrým vizuálem. Otázkou zůstává, proč se do takových míst vůbec vracet. Samota zde není patřičně osamocená, je to jen odcizení, které je mnohem silnější, než v přelidněném městě. Tahle díra čeká na příchod spasitele, nikoliv na dalšího zamlklého samorosta. A tak se náležitě pomstí. (29.04.2023)

Drama mladíka, který se vrátil do osady odříznuté od okolní civilizace. Do společenství, které se rozhodně nesnaží tolerovat jeho vztah s vlastní sestrou (režisérova dvorní herečka Orsi Tóth). Nejsilnější stránkou filmu s osudově pomalu plynoucím tempem jsou krásné obrazy a velmi dobrá hudba. Závěr mi ovšem moc nesednul (70%). (15.07.2008)

Minimalistický skvost, kde se moc nemluví, ale není to vůbec na škodu. Výborná hudba, nádherná příroda a pak už jen oni dva. Jejich dramatický příběh beze slov, jejich smutný osud. Pořád mi to ještě leží v hlavě,(hlavně konec), takže zatím zůstanu na čtyřech, ale zítra se uvidí, možná půjdeme do plných. (01.07.2015)

What a really weird and rare movie. Delta je opravdu velmi netradiční a podivný, stejně jako nesmírně originální a osobitý snímek. Izolace prostředí před okolním světem a styl života, téměř jak někde před staletími, vytváří nezaměnitelnou atmosféru. Kamerové zpracování se jakoby odcizuje od toho, co se na plátně děje, ale zároveň nám vše zprostředkovává přímo před zraky. Jakákoliv intimní, či důvěrná scéna mezi sourozenci probíhá mimo kameru a divák se tak orientuje pouze podle stínu, či obrysů. V celém filmu je zhruba asi 400 dialogů. V Deltě se totiž skoro vůbec nemluví. Říkala jsem si, jestli je vůbec možné, aby někde existovala podobná (pošahaná?) komunita, jako zde, a i kdyby, není přece možné, aby lidi spolu prostě vůbec nemluvili. Všichni furt jenom zírají:) Očekávaný závěr přichází a jsem ráda, že alespoň ta želvička má naději na lepší zítřky:) (30.04.2017)

Někdy stačí jen tiše sledovat, nechat do sebe pustit tu tísnivou atmosféru, vnímat detaily, kde není třeba mnoho slov, jen nechat pracovat své emoce, protože o ty tady jde především. Delta Dunaje skrývá nejen spoustu přírodních krás, ale i bolesti, zoufalství, beznaděje a kde na vás dýchá osamělost těch dvou bytostí snad z každého záběru kamery. Velmi působivý film, kde mě zaujali nejen hlavní protagonisté a jejich srdceryvný příběh, ale i malá želvička, či jedení chleba téměř v závěru, spoustu vodních silniček (delt), domek na vodě, můstek........... (09.05.2015)