Vždycky jsem chtěl být gangster

Vůbec né špatné povídky,který sází v šanc černobílé atmosféře.Nejhorší špek byl,že povídky byly dobré,první dvě a poslední před epilogem měla svoje kouzlo,ale co vlastně měla říct?Čekal jsem,že se všechny spojí do jednoho kouzelného měšce na jedné kávičce na odpočívadle,ale to jsem v suchu prdu vůbec nedostal.Ačkoliv náznak tam vždycky byl a když už,tak nebyl vůbec zajímavý.Za epizodní rozuzlení průměr,první dvě epizody super,krásná Anna,ostatní nic moc a končím na dobrým průměru. (27.07.2017)

Neobyčejně milá pocta americké nezávislé scéně, která úvodní scénou odehrávající se v motorestu připomene Tarantinův magnum opus - konec konců, Tarantinova tvář jako legenda téhle části kinematografie se objeví i na plakátě onoho podniku. Mnohem více než Tarantina ale připomene Jima Jarmushe, dalo by se říct, že kdyby člověk nevěděl, že jde o francouzský snímek evropského režiséra, z fleku by ho zařadil do Jarmuschovy černobílé kinematografie. Čtyři příběhy doplněné apendixem v podobě dohry první epizody jsou ne o velkých zločincích a zločinech plnících média, jako spíš o lidech, kteří si (už) jen na součást galerky hrají. Je to poetické, vtipné a hravé, v rozvláčném tempu a s herci, kteří se baví možná stejně dobře jako diváci. Trochu posmutnělé, nostalgické a náladové. Rozhodně nejde o kriminálku v pravém smyslu slova a ten, kdo k tomu bude přistupovat jako k běžné žánrovce, pohoří. Pro mě jde o autorský film, kde výborným způsobem funguje chemie mezi hereckými dvojicemi. Konec konců, prazvláštní romance mezi servírkou a zkrachovalým lupičem je zahraná partnerskou dvojicí ze skutečného života. Celkový dojem: 85 %. (04.07.2014)

...aneb jak se (ne)vydat na dráhu zločinu - po chaplinovsku, po coenovsku, delonovsku, belmondovsku, gabinovsku, kultu kmotrovském i dostaveníčku bonnieclydeovském. Nezranit se, neztratit se, ironickému zaklínadlu nestranit se. Ne vždy jsou nám hvězdy nakloněny. Příručka, jak ano a jak ne, pro začátečníky, pokročilé i pro ty ve výslužbě s trochou nostalgie. (22.07.2015)

Tento film bych doporučil těm, co mají radi filmy od Jarmusche. Ti co Jarmuschovi filmy rádi nemají, by se na něj raději dívat neměli, podobnost tohoto snímku s nimi je skutečně veliká. Mě se svým celkovým vyzněním film líbil, ale obávám se, že se jeho hodnocení zde bude postupem času s přibývajícími hodnoceními snižovat, na jednu stranu tu nemáte žádnou akci, na druhou stranu se zase nejedná o nějakou vtíravou intelektuálštinu. Vtipné situace tu jsou, ale popadat se za břicho asi většinou nebudete. Spíš bych řek, že nad humorem zde převládá smutek, odevzdanost či nostalgie. Opravdu vtipná je především druhá povídka, která je podle mně i ze všech nejlepší, třetí je příliš krátká, první má opravdu sympatické hrdiny a u čtvrté převládá lehká nostalgie. Druhou povídku pak možná i předčí epilog. (18.03.2012)

výborné, zábavné, zaujímavo poprepájané, miestami dokonca aj pre mňa dostatočne dynamické. Čiernobiela voľba ešte zvýraznuje komickosť situácií a napriek tomu, že dej sa odohráva v súčasnosti, pocitovo zasadzuje príbehy do ťažko identifikovateľného časopriestoru, ktorý celý dojem "zlváštne" umocňuje. (23.04.2008)