Agora
Ágora
Réžia:
Alejandro AmenábarKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris (viac)Obsahy(2)
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (764)
"Váš Bůh ještě nedokázal, že je milosrdnější než jeho předchůdci." Ve jménu Boha vzniklo mnoho "dobra". Jen tak namátkou bych zmínil třeba křižácké výpravy, hamižnou církev či jadernou bombu. Já tedy s Bohem nemám nejmenší problém, pravidelně se navštěvujeme, koukáme se spolu na fotbal a smějeme se všem stádům hledajícím smysl života v Bibli, Koránu nebo časopisu Cosmopolitan. Ovšem, když jsme se spolu dívali na Agoru, tak jsme konstatovali, že Hypatia z Alexandrie nám sice byla celkem sympatická, ale film nás hrozně nudil. ()
"Dobrý den, dal bych si jeden poutavý, dobře zahraný a skvěle odvyprávěný film s dvojitou procí emocí. Co by jste mě doporučil ? " " Tak v tom případě vřele doporučuju specialitu mistra Amenábara jménem Agora." "Děkuji, za doporučení, můžete servírovat." ........"Tak co pane, chutnalo? " "Děkuji Agora byla vynikající, moc jsem si na ní pochutnal. Takhle bych mohl zakončit komentář a bylo by to v pohodě, ale mě to prostě nedá. Agora není o náboženství nebo o střetu víry s vědou nebo nevírou. Agora je o lidech, kteří náboženství a víru zneužívají k manipulování a fanatizovaní lidí. Z toho jde mráz i teď. Když jsem viděl asi před rokem záběry s Polska, kterak přijela loď bojující za práva žen na potraty k polskému přístavu a na něm se shromáždili davy "věřících"se zatnutými pěsti, když jsem četl transparent, že jen Bůh má právo brát život a držitel toho transparentu měl v druhé ruce hůl. tak se ptám, tohle má být součástí víry v boha ? Tak to děkuju, ale nechci. Kdyby bůh sestoupil na zem a viděl co se tady děje jeho jménem, tak by nepřestal blejt. Hrozně mě mrzí, že mému oblíbenému uživateli salahadinovi bouchli saze a napsal tolik nenavistných řádků na adresu některých zdejších uživatelů. Taky kritizuju názory některých zdejších nedodělků, ale ptát se, kdo dal např Galadriel právo psát vlastní názory....? Právo na vlastní názor nikdo nedává, to máme od narození jako jeden z darů a jestli něco nemusím ještě víc než zdejší všechytráky, tak lidi, kteří chtějí tenhle dar někomu brát. Na CSFD bohužel docela častý jev. Stačí se občas kouknout na zdejší diskuze.Naštěstí jsou zde i lidé jako Mahalík, jejichž komentáře, postřehy a názory je radost číst . A ano postava Hypatii byla motorem celýho filmu, nádherná bytost, udržet si zdravý rozum v soukolí nenávisti a fanatismu, to je hodno obdivu. ()
Geniální dílo s etickým, morálním i historickým přesahem, který nemá obdoby. Vrhá nás do neuvěřitelně zajímavé doby okolo roku 400 našeho letopočtu, kde se v Alexandrii setkávají tři náboženství. Pohané, židé a čerstvě "zlegalizovaní" křesťané, kteří jsou hladoví po moci. Postupně pozorujeme vzestup křesťanů, kteří velmi chytře využívají písma svatého k dalšímu a dalšímu získávání moci. Nastolují svá dogmata a jakékoli renesanční myšlenky označují za čarodějnictví. Ano, právě v této době se odehrál totální konec veliké antické civilizace a nastala doba temna - středověk. Film používá skutečné historické postavy velmi chytře a kombinuje je s (asi) fiktivními např. postava mladého otroka, co se přidal k řádu Parabolánů. Jestli jste koukali na seriál Řím tak přesně takhle se tu nakládá s historickými postavami, tudíž podle mne nejlépe jak je to v kinematografii možné. Samotná Hypatia je tu skvěle zahraná Rachel Weisz a člověk má chuť se díky ní pustit do googlení historie, co že to bylo za vskutku renesanční postavu. Ovšem nejuhrančivější herecký výkon podává Ashraf Barhom. Ten chlap má megacharisma. Film varovně zvedá prst proti náboženstvím. Zde jsou nejzáporněji podaní křesťané, ale jen protože byli v tu dobu zrovna u koryta. Dnes podobné chování můžeme vidět u spousty muslimů. Skvělá je právě postava otroka, který si je vědom učení nového zákona a když vidí co jeho druzi činí za bestiality a zpochybňuje jejich chování oni mu odpoví klasickým překrucováním alá: "Odpouštět může jen bůh a nerouhej se" a podobný sračky. Prostě jakékoli náboženství je dle mého názoru strašně nebezpečné a je to nejúčinnější nástroj jak zmanipulovat davy. ()
Alejandro Amenábar dokáže překvapit tím, že se nebojí jakéhokoliv žánru a dokáže zrežírovat libovolné téma. Dobový film ze 4. století našeho letopočtu poukazuje na to, že náboženství zbytečně omezovalo ženy a přišli jsme (možná) o mnoho zajímavých objevů. A já díky Amenábarovi objevil mnoho informací, které jsem doposud neznal, přestože jsem rok studoval dějiny umění. Mám co dohánět a připadám si tak trošku hloupě, když "objevuji již objevené". ()
Galéria (197)
Zaujímavosti (20)
- Pozdější křesťanská legenda z desátého století vytvořila z Hypatie (Rachel Weisz) umučené zfanatizovanými křesťany s největší pravděpodobností legendární postavu svaté mučednice Kateřiny popravené pohanským císařem pro své křesťanské vyznání. Kateřina byla vzdělanou egyptskou princeznou a stala se křesťankou. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů. Císař je za to dal upálit. Maxentius – fascinovaný její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství. Zhrzený vládce ji proto chtěl dát umučit. Nechal připravit soukolí, v němž dvě kola posetá železnými hroty a noži se točila na jednu stranu a další dvě, opět s hřeby, se měla točit opačně. K tomuto zařízení byla Kateřina přivázána, aby otáčením kol bylo tělo její rozbodáno, polámáno a rozdrceno. Kateřina prosila Boha, aby tento mučicí mlýn zničil. To se taky stalo a po zásahu z nebes zahynulo navíc čtyři tisíce pohanů. Kateřina zůstala bez úrazu. Po tomto zázraku se mnoho lidí stalo křesťany, mezi nimi i císařova manželka. Ale na Maxentiův rozkaz vyvlekli císařovnu za město, železnými kopími jí vyrvali prsa a potom jí usekli hlavu. Také ostatním křesťanům dal císař setnout hlavy a jejich těla pohodit psům. Kateřinu odsoudil císař ke stětí mečem. Když jí setnuli hlavu, z jejích žil místo krve údajně prýštilo mléko a andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny. (Rollo_Tomasi)
- Hypatie je zobrazena jako atheistka, ve skutečnosti byla pohanka (tj. věřila v antické bohy). (gjjm)
- V záběrech z ptačí perspektivy je vidět Alexandrie ze čtvrtého století, ale také některé stavby, které v té době ještě zdaleka neexistovaly: Suezský průplav, Asuánská přehrada, Násirovo jezero a jezera Toshka. (gjjm)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (viac)
Amenábarův scenárista točí sci-fi
Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (viac)
Ačkoli Agora byl můj nejočekávanější film roku, nechtělo se mi do psaní jakéhokoli komentáře. Nicméně při čtení reakcí nejen zde, ale i na IMDB, jsem se přiměl k zvěčnění skromné úvahy, spojující myšlení postav filmu s myšlením četného davu recenzentů… Amenábar ve svém netypickém snímku vypráví tragický příběh největší antické (a jediné známé) matematičky a novoplatonské filosofky Hypatie. Tento příběh je též příběhem předělu jedné kulturní epochy v jinou, příběhem dějinné proměny - přechodu od antického starověku ke křesťanskému středověku. Posud je to vcelku nekonfliktní a střízlivé (přestože značně zjednodušené) konstatování - tedy že film pojednává o určitých faktických událostech (navíc ve filmu málo zpracovaných). Problém nastává při hlubším ponoření se do děje a analýze vlastního příběhu. Amenábar poměrně dobře rozvíjí popis střetu pohanů s křesťany a křesťanů s židy - nikdo z nich není jednoznačně pozitivně nebo negativně vykreslen, vraždí všechny skupiny, dobré úmysly lze nalézt na všech stranách. Využití ideologie pro mocenské účely je pojednáno s hlubokou znalostí současných událostí, i událostí dávno minulých, a to ve smyslu, že historie má (bohužel) své určité paralely. Nad tímto ční impozantní postava a myšlenky ženy, která má tendenci sváry urovnávat, vědouc, že dosud poznaná pravda není jednoznačná, že se o ní musí pochybovat a že jsme všichni na stejné lodi plující ke stejnému cíli. A zde je nutno konečně zmínit, že vedle obecných faktů (dějinný zvrat) nastupuje do popředí interpretace jednotlivostí (ten a ten páchal zlo, to a to by se mělo dělat tak a tak). Interpretace sama o sobě špatná není (naopak), špatná však je agresivní až militantní snaha svou interpretaci prosazovat za každou cenu. V případě postav filmu to bylo pro mocenské účely a z téhož důvodu je tomu i v dnešním životě - např. v politice, obchodě apod. Ovšem dnes se k tomu přidávají i snahy o jakousi osobní prestiž, která je umožněna až nezdravou mírou blahobytu obecného obyvatelstva… Všimněme si, kolik „znalců“ dějin středověku kritizuje nepřesnosti či dokonce lži ve scénáři a vyjmenovávajíce jména starých učenců argumentují ve prospěch vlastní sebeprezentace a demonstrují tím jednu z chorob současné společnosti, společnosti diskusních fór – „já to vím lépe, jsem lepší, mám vyšší hodnotu“. Přitom dnes stále není o Hypatii mnoho známo, ponejvíce legendy, a podobně i o podrobnostech tehdejších událostí. Amenábar v rozhovorech jmenuje řadu historiků, kteří korigovali scénář, aby odpovídal současné interpretaci (!) tehdejších dějin, ale aby současně umožňoval vyplnit bílá místa v našem poznání a užitím metafor poukázal na nadčasové souvislosti. Jsem v rozpacích z přemoudřelých všehoznalých recenzentů a komentátorů. Jednou z myšlenek filmu je hledání pravdy a na příkladu křesťanů a pohanů je ukázáno, že jejich směr hledání je špatný. Naopak v postavě Hypatie je vyzdvižena alternativní cesta, která člověka naplňuje i přesto, že ani věda není neomylná. Vždyť Hypatie zpochybnila Ptolemaiovu teorii a nabídla jinou (pro mě osobně krásná fabulace :-) ). Jde o způsob hledání oné pravdy. Např. než jsme se dopracovali k dnešnímu pojetí pohybu, museli jsme urazit dlouhou cestu od Aristotela přes teorii impetu, Newtonovu teorii až k Einsteinovi… Cesta je dlouhá, cíl v nedohlednu! Amenábar natočil skvělý film, který by se mohl stát prototypem (evropského?) historického velkofilmu současnosti. Neklade důraz na obrazovou a efektní preciznost v Hollywoodském stylu, ale inteligentním scénářem (dle mého neprávem kritizovaným jako slabý) a výbornými hereckými výkony nutí člověka k aktivnímu diváctví (na rozdíl od nepodarků typu Fridrich Barbarossa či Bathory). Je pravda, že k dokonalosti mnohé chybí. Amenábar rezignoval na větší osobitost, ale vyhnul se většině klišé, kterými historické filmy oplývají. Ale jak už jsem naznačil výše – je to jen moje interpretace výsledku jednoho filmového díla. Každá interpretace vychází z určité zkušenosti – a co divák, to jiná zkušenost. () (menej) (viac)