True Blood: Pravá krv

´TRUE BLOOD´ potkal stejný osud, jako seriál ´HEROES´. Zahlcenost a přeplácanost. 1.sezóna byla ještě vynikající. Svět lidí i svět upírů ctil pravidla logiky, byl jasně vymezen a jejich prolínání bylo zajímavé a divácky atraktivní. Stejně jako jeho hlavní postavy, ať už šlo třeba o důstojného upíra Billa, přitepleného Lafayetta, na sexu závislého Jasona Stackhouse, či chlapáckého šerifa Bellefleura. 2. a 3.sezóna ještě pokračovaly v jakžtakž snesitelném nastoleném trendu, navíc 3.série přinesla nejzábavnější postavu celého seriálu – výřečného upíra Russella Edgingtona. Jenže počínaje 4.sezónou se tým kolem Alana Balla zcela utrhl ze řetězu a zaplavil seriálový svět bizarními, nesmyslnými dějovými liniemi s ještě bizarnějšími postavičkami, jakoby se snažili vyplnit těch 600 minut jedné řady a nevěděli už, kudy kam. To vše podle vzoru pohádky ´Jak pejsek s kočičkou vařili dort´. Takže po těch všech měňavcích, panterech, vílách s plazmovými paprsky, voodoo příšerách, čarodějnicích, ohnivých duchách a upířích kastách jsem už jenom čekal, kdy se objeví třeba ufouni, nebo se odněkud vyloupne krvežíznivá Godzilla. Když v průběhu 5.sezóny , ve scéně, kdy duch v podobě ohnivého golema pronásledoval kuchaře Terryho, jsem si sám sobě položil otázku: „Co tady v tom rozpohybovaném bizáru ještě dělám?“ a sáhl jsem s chutí a neomylně po tlačítku DELETE. (08.12.2012)

Moderní fantasy seriál, který se na staré legendy o upírech dívá jinýma očima než hororoví klasici typu Brama Stokera. Představuje nám svět, kde upíři jsou všeobecně známou součástí společnosti a jejich komunita je nedílně propojena s lidskou rasou. Usilují o politická práva, milují, nenávidí, intrikují a pracují podobně jako lidé. Seriál je určitě dospělejší a chytřejší než např. Buffy nebo Angel, zároveň ale při nejlepší vůli ani vzdáleně nedosahuje kvalit seriálových špiček v mysteriózním žánru, jako je Městečko Twin Peaks nebo Království. Na to není Pravá krev dostatečně rafinovaná a mnohavrstevná. Jak už to u podobných kvalitnějších amerických seriálů bývá, žánrová nadsázka slouží scénáristovi k zobrazení reálných politických, společenských a rodinných konfliktů. Potýkání se dvou tak odlišných komunit je vlastně podobenstvím na rasovou problematiku. Kladem je obsazení Anny Paquin v hlavní roli, je to dostatečně tvárná a sympatická herečka. Nadějný rozjezd v mém případě ale zbrzdilo poznání, že někdy se seriál bere moc vážně a místo lehkého ironického nadhledu produkuje sentiment nebo patos. Celkový dojem: 60 %. (10.10.2010)

Alan Ball hodně ví, o tom během sledování jeho ukázkově postmoderního galimatyáše netřeba spekulovat, ale jedno neví – jak dát svým myšlenkám konzistentní tvar. Prvních pár epizod slouží jako síto. Proleze jím minimum diváků žíznivých upířiny s jasně vymezenými žánrovými pravidly. Ale kdo by měl dle očekávání tvůrců zůstat? Vážený průměr množin „všichni“ a „nikdo“? Seriál plýtvá erotikou, možná směrodatným motivem jednání většiny postav, možná pouhopouhým provokativním elementem. Rozmanité naplňování perverzních fantazií žádá znalce psychoanalýzy. Sociologa by pro změnu mohly nalákat spletité vztahy mezi různorodými etniky (národnostní menšiny, upíři, černoši – s důrazem na přetrvávající šamanské rituály), vykreslení jejich kulturních specifik taktéž zabírá nemalý prostor. Někteří dozajista přijmou coby sobě určený objekt zevrubnější analýzy Billovu účast v Americké občanské válce. Tématická rozpínavost seriálu na druhé straně znemožňuje věnovat větší péči v širším rámci nejspíše irelevantnímu, pro dramatickou funkčnost ovšem zásadnímu chování postav. Zrovna Sookie, první větší role mimořádně půvabné Anny Paquin, ze všech nejvíce připomíná pouhé plátno, na nějž jsou nanášeny zrovna potřebné barvy. V (beznadějné) honbě za vyššími pravdami Pravé krvi bohužel unikají pravdy naprosto elementární, což její sledování činí poněkud otravným. Odvaha ani originalita absenci věrohodného a jinou nežli čistě intelektuální slast zajišťujícího jádra nevyváží. 70% Zajímavé komentáře: Jeanne, M.a.t.t., k212, Fr, DavidS. (16.04.2009)

Po slabším úvodu (první dva díly, v nichž se především souloží) vynikající záležitost s dobře vykreslenou psychologií postav, dialogy na úrovni a především skvěle vykresleným dějem s mnohými zákrutami. Ball se nezastaví před ničím a na krátké sezónní ploše (skvěle padnoucích 12 epizod o necelé hodině stopáže) servíruje jak trefnou kritiku společnosti okořeněnou popkulturními odkazy, tak osudy jednotlivých postav, z nichž jsou až na ty s otravnou černošku a její chlastající matkou (tyhle dvě bych prostě střílel) všechny neskutečně zábavné a hlavně pohlcující. Nechybí napínavé cliffhangery (přímá návaznost dílů), vyvážené množství romantiky, hororu a humoru a ani hlubka (do detailu promyšlená mytologie upírů, xenofobní chování lidí, naznačení, že v budoucnu nepůjde jen o vztahy vampire-human). Zkrátka další seriál, který nutí diváka sledovat další a další díly, i když by měl dávno spát, anebo pracovat. 8+ a snažně všechny prosím, aby se si sehnali originál a ukázali HBO a jejímu otřesnému dabingu, vraždícímu všechno dobré, prostředníček. (02.03.2009)

Tvůrci True Blood mohou být na sebe právem pyšní, neboť se jim podařil takřka husarský kousek…málokterý seriál se může pochlubit takovou hutnou atmosférou, jako právě True Blood. Je to bezesporu to nejdivnější, co jsem měl možnost v poslední době vidět. Mísí se zde výjevy, jak z telenovely od Rosamundy Pilcherové spolu s lehkým atakováním hranice soft porna. Dochází k podobné demýtizaci upírství, jako tomu bylo u Stmívání. Předkládá se zde nová paralela přizpůsobená pro tento alternativní svět, kde byla vyvinutá syntetická krev. Ostatně krev není brána jako životodárná tekutina ale, jen jako horká kapalina bublající pod povrchem každého tvora, která čeká jen na konečně vyvření. Už samotná grindhouse znělka představuje to, na co se může divák připravit…Dusný a upocený jih, mrtvolný zápach tlejících zvířat, obklopený aurou nadpřirozených rituálů a voodoo obřadů na vymícení zlých duchů. Ale v konečném součtu nepředstavuje upír to největší zlo. 7/10 (09.06.2009)