True Blood: Pravá krv

Bon Temps. To je městečko, kde chlast a všeljaké tělní tekutiny tečou proudem. Je to místo, kde všichni mluví přízvukem, který ubírá aspoň 30 IQ bodů. Je to rodiště spousty ujetých charakterů. Je tu telepatka a hlavní hrdinka Sookie Stackhouse (výtečná Anna Paquin), její BFF, holka od rány Tara, nebo Lafayette, svalnatý zženštilý kuchař Merlotte´s, který hází jednu úžasnou hlášku za druhou. Vedle nich jsou tu taky upíři. Áno, Bon Temps je kdesi v paralelním vesmíru jen pár let po upířím coming outu. Upíři, černoši, gayové, je to jedno, vždycky jde o menšinu proti většině. Diskriminace, rasismus, náboženství, fanatismus, šílenství, tohle všechno v Bon Temps víří pod pokličkou dlouhých zápletek kopírujících systém seriálů jako je Nip/Tuck, Zoufalé manželky či Dexter. Všechno je tak nabité, že by se z toho mohl velice snadno stát odporně překořeněný brakový guláš. Naštěstí ale vařečku v ruce třímá Alan Ball, jeden z nejzkušenějších scénáristů a tvůrce seriálového svatého grálu Six Feet Under. Kdo Six Feet Under zná, toho v True Blood nepřekvapí vybroušené dialogy a černý humor. Ne na takové úrovni jako v SFU, protože True Blood není SFU. Ale ani se jím nesnaží být. Což je dobře. Moc dobře. První čtyři řady bez problémů na 4*, potom to jde dolů, ale který seriál ne, že. (21.10.2009)

Najoriginálnejší počin televíznej sezóny po scenáristickom štrajku a pravdepodobne najoriginálnejší seriál za pekne dlhý čas je vlastne len v seriálovom svete mierne podceňovanou upírskou tematikou trochu (rozumej poriadne) inak. Elementy, ktoré Alan Ball servíruje pritom nie sú na prvý a ani na druhý pohľad vôbec kompatibilné, žánre sa behom epizódy striedajú bez najmenšieho upozornenia, na zaužívané schémy sa neberie ohľad, nekorektné a explicitné scény su na dennom aj nočnom poriadku a to všetko krásne zaobalené atypickým južanským prízvukom, ktorý celkom pochopiteľne kadekoho privádza do mierneho zúfalstva. A hoci nejde o bezchybný zážitok, ktorý by svojím tempom rozpumpoval srdce diváka a hľadanie vlastnej tváre na začiatku je viac než očividné, postupom času do seba kúsky puzzle zapadnú a aj menej zujímavé zápletky, či nie príliš vrelé sympatie k istým charakterom ustupujú komplexnému poňatiu. Aj z toho hľadiska mierne prekvapenie a veľmi rád sa k Sookie, Billovi, Tare či Samovi v budúcnosti vrátim a verím, že sme ani zďaleka nevideli to najlepšie. (29.11.2008)

Moderní fantasy seriál, který se na staré legendy o upírech dívá jinýma očima než hororoví klasici typu Brama Stokera. Představuje nám svět, kde upíři jsou všeobecně známou součástí společnosti a jejich komunita je nedílně propojena s lidskou rasou. Usilují o politická práva, milují, nenávidí, intrikují a pracují podobně jako lidé. Seriál je určitě dospělejší a chytřejší než např. Buffy nebo Angel, zároveň ale při nejlepší vůli ani vzdáleně nedosahuje kvalit seriálových špiček v mysteriózním žánru, jako je Městečko Twin Peaks nebo Království. Na to není Pravá krev dostatečně rafinovaná a mnohavrstevná. Jak už to u podobných kvalitnějších amerických seriálů bývá, žánrová nadsázka slouží scénáristovi k zobrazení reálných politických, společenských a rodinných konfliktů. Potýkání se dvou tak odlišných komunit je vlastně podobenstvím na rasovou problematiku. Kladem je obsazení Anny Paquin v hlavní roli, je to dostatečně tvárná a sympatická herečka. Nadějný rozjezd v mém případě ale zbrzdilo poznání, že někdy se seriál bere moc vážně a místo lehkého ironického nadhledu produkuje sentiment nebo patos. Celkový dojem: 60 %. (10.10.2010)

Hm. A´t se propadnu jestli vím, za co si ode mě True Blood zaslouží čtyři hvězdy. Ale tak nějak mi tam sedí víc než tři... Pojďme je zkusit najít: jednu za Laffayeta a Sama, mé dvě oblíbené postavy (a to, že úspěšnost seriálů stojí a padá s kvalitou postav je stará známá věc). Jednu za pěkné servírky z Merlotte's (Lynn Collins a Lizzy Caplan především). Jednu za celkovou kvalitu a poctivost producentů a tu čtvrtou, nejslabší za práci scénáristů, která sice většinou není bůhví jaká (dost možná proto, že jim svazuje ruky předloha), ale která naštěstí dokáže vyplodit slušné dialogy, šťavnaté cliffhangery a vůbec mě vtáhnout do příběhu natolik, že si každé pondělí s nemalou radostí vzpomenu, že vyšel nový díl a jdu se mu podívat na kloub... Problém mám docela s ústředním duem Sookie - Bill, jejichž osudy jsou mi většinou u šípku, dost pravděpodobně proto, že mi zkrátka nejsou dost sympatičtí jejich představitelé (a taky mě dost ser...eeee... štve ten jejich jižanský přízvuk). Mno, zkrátka na to, že by měli seriál táhnout je to dost velká slabota. Takže tak - víc gore scén, víc hororu, víc krve a sexu, prosím pěkně. 7.3. 2013 Od čtvrté série to jde rychle z kopce...60% (06.07.2009)

Už jen matně si vzpomínám na sérii první, která se mi líbila. Druhou sérii si pamatuji více, protože to byla absolutní šílenost. Bohužel v silně negativním smyslu. Vůbec se mi nelíbila a přežil jsem ji tak nějak ze setrvačnosti. Setrvačnost nabrala takovou intenzitu, že jsem vletěl i na pár dílů série třetí, která mě definitivně utvrdila v přesvědčení, že se jedná o nehoráznou sračku. Na seriálu shledávám úplně nejzajímavější fakt, že mě absolutně srali veškeří hlavní hrdinové v čele s neuvěřitelně blbou a otravnou hlavní krávou s neexistujícím jménem. Naopak vedlejší hrdinové jsou poměrně zajímaví, dobře se mi na ně koukalo a ty 2 série jsem přežil ve zdraví prakticky díky nim. Tohle u seriálů nebývá zcela obvyklé. Dále se celkem vymyká standardům frekvence páření. Páří se tu opravdu kdekdo s kdekým kdekoli a kdykoli. Na své si pravděpodobně v tomto ohledu přijdou všichni perverzně naladění devianti. Trošku se stydím, že mě první série poměrně oslovila. Obvykle, pokud dokoukám u nějakého seriálu jednu sérii, tak ho dokoukám celý. Tento je ovšem i tomto ohledu obrovská výjimka. S narůstajícím počtem dílů v mých očích narůstala i míra nesnesitelnosti. Mým dobrým zvykem je dát seriálu, který vzhledem k jeho debilitě nedokoukám čistý odpad. Tady se mi ovšem první série z nějakého záhadného důvodu zamlouvala, takže tu jednu blbou a hnusnou hvězdu nechám. (02.03.2015)