Superman II: Verze Richarda Donnera

Mno tak existence Donnerovic cutu alespoň pomáhá uklidnit divoké teorie o tom, jak zlé studio sebralo mladému auteurovi jeho nekompromisní vizi ve prospěch prostoduché rodinné zábavy. Připitomnělé jsou totiž obě verze naprosto stejně. Při znalosti obou cutů ale můžeme alespoň studovat ten střet dvou naprosto odlišných režijních přístupů - donnerova dynamického, postmoderního a novohollywoodského a Lesterova veskrze staromódního, odkazujícího svojí tříkamerovou metodou do období Hollywoodu 50. a začátku 60. let. Chybějící příšerné scénické sekvence z Paříže či od niagárských vodopádů, za kterými Lester stojí, budiž největší odebranou hodnotou tohoto sestřihu. Druhý díl jinak zůstává i nadále líně napsanou pitominou, která strádá zejména kvůli špatným záporákům a z toho vyplývajícího nefunkčního spektáklu. Dokud jsme v prvním díle viděli, jak Superman čelí přírodním katastrofám a lidským úkladům, mohli jsme si uvědomovat jeho schopnosti a síly na povědomých elementech. Když se ve vzduchu zpomaleně pere se třemi personifikovanými archetypy zla (touha po moci, touha po násilí, touha po utrpení), naráží akorát na limity tehdejších technologií. Superman II nebyl dobrý film v žádné verzi, ale při znalosti obou střihů alespoň nabízí zajímavý náhled střetu mezi mladou a klasickou režijní vizí. A můžete se zde alespoň rozloučit skrze některé dříve nepublikované scény s přece jen strašně roztomilou dvojicí Christopher Reeve a Margot Kidder. (24.02.2021)

Konečně po dlouhých 26 letech jsme měli možnost vidět film tak, jak si jej asi Richard Donner při původním natáčení Supermana a Supermana II(natáčelo se tehdy zároveň) představoval. Ano, stále tu jsou nudné pasáže, jež prostě časem zastaraly. Jsou jimi bohužel hlavně akční a soubojové scény(teror kryptonské trojky v malém texaském městečku; přepadení bílého domu a i souboj se Supermanem v ulicích Metropolis). Na druhou stranu "nová" verze Supermana II obsahuje i výborné pasáže s Jor-Elem v podání Marlona Branda. Také odhalení pravé Clarkovy/Supermanovy totožnosti Lois je mnohem lepší. Úvodní scéna na Eiffelově věži mi rozhodně vůbec nechybí a ač právě sled událostí v úvodu filmu působí trochu neurovnaně, tak musím uznat, že se mi donnerova verze líbí více, než ta lesterova(jeho práci však nijak nesnižuji, dokončit film, jenž je ze 70% již natočen, z něhož navíc odejde jedna z důležitých vedlejších postav, je opravdu složitým úkolem). (23.12.2010)

Kdyby díky ničemu jinému, tak díky postavě Jor-Ela (fantastický Marlon Brando) je tato verze rozhodně lepší. Jenže ono je těch změn ještě více - přibyla třeba úžasné scéna s Lois a revolverem nebo zjištění, že vězení generála Zoda zničila záchrana planety z prvního dílu, na druhou stranu ubylo nemístných ptákovin typu "Superman vrací střechu Bílého domu", které snad nikdo ani neohl myslet vážně. (19.07.2018)

Rozhodně zajímavá verze Supermana, který má úplně jiné vyznění. Pořád je to Sci-fi komedie, která oproti novým Supermanům sází hlavně na humor než na monumentální akční scény (i když zde samozřejmě taky nějaké jsou). Stejně jako u jedničky i zde je vidět stáří filmu na tricích, ale i tak je to povedená zábava. Za mě 80% :) (27.10.2015)

Vážně se mi ten Donnerův sestřih těžko hodnotí, když oba dva díly klasického Supermana bezmezně miluju a i ten druhý mám zarytý hluboko pod kůží... Jsem ochoten připustit, že celé to mesiánské "syn se stane otcem a otec synem" dává vztahu těch dvou větší hloubku (a také větší hloubku Reevovu herectví) a hlavně zodpovídá na otázku, jak se z člověka stal opět superhrdina, ale to šlo i u původní verze, i když to byla spíše otázka domýšlení. Velmi mě pobavil režisérův vzkaz na konci titulků, týkající se zacházení se zvířaty při natáčení v osmdesátých letech a škodlivosti kouření...zkrátka, až mi někdo podá důkaz děsivosti scén s bombou na Eiffelovce a jiných takových, budu možná ochoten změnit názor! :-) (02.01.2014)