Nine

Nine pro mě postrádá právě to, čím jsem si zamiloval Chicago - chytlavé písně. Výjimkou je sice úžasně energická sekvence s Kate Hudson, ale zbytek mě prostě nenadvhl. Mrzí mě to o to víc, že herecké výkony všech zúčastněných jsou výborné (no dobře, Daniel Day-Lewis je navrcholu:)). Nerad dávám jen tři hvězdičky. (09.02.2010)

Narozdíl od 8 1/2 kde jsem naprosto nevěděl, která bije a o čem to vlastně je, jsem se tady orientoval v ději. Postava Daniela Day - Lewise je zde perfektně vystihnutá, stejně jako atmosféra Itálie let šedesátých. Úplně jsem cítil kouř z cigaret a tu Guidovu životní bezmoc, přepracovanost, ale zároveň nudu a nemohoucnost. A ještě štěstí, že je to muzikál, protože film o tom jak jeden chlápek má tvůrčí krizi bez písniček nejde natáhnout na celovečerní délku aniž by z toho nevznikl nesrozumitelný a nudný blivajz. Btw ze všech těch ženskejch mě nejvíc uhranula citově zraněná Marion Cotillard, bylo mi jí chudinky líto. (11.04.2010)

Škoda, že film o skvělém režisérovi, který kdysi točil úžasné filmy, ale teď už zvládá jen nudné propadáky, se víc podová těm Guidovým propadákům - diváků se moc nedotkne. Máme tu krásná pěvecká čísla plná citu a energie: sváděcí s Penelope (hot, hot, hot!), nostalgická s Marion, hravá s Kate a smutná s Nicole, u kterých dámy více méně dobře zpívají a skvěle hrají (Marion a Nicole - ta na velmi omezené ploše - u mě vedou). Ale pár hezkých čísel nedělá zajímavý film. Necítímm tu jiskru, zapálení, emocionální napětí... tenhle film je prostě vyhaslý jako jeho hlavní hrdina. (08.11.2010)

Scénář: Michael Tolkin, Anthony Minghella .. Tvůrčí krize v italském kabaretním stylu. Paralelní pohled na filmařskou beznaděj, kdy se vedle hlavní postavy střídá jedna životní žena za druhou a k tomu výstupy z filmu, oslavujícím Itálii. To vše natočené Americkým pohledem, který u srdce zrovna nebere. Ani vystoupeními, které jsou spíše v pozadí a překáží. Průměrný a spíše nepovedený cirkus. (28.02.2010)

Chtělo by se napsat, že Nine je nejvíc sexy snímkem, který jsem v roce 2009 viděl, ale to bych lhal sám sobě, protože o tohle se (od teď) dělí s filmem Bitch Slap (tady ovšem podobnost končí… :-)) Ještě malá poznámka: Jsem rád, že tahle devítka byla mnohem lepší, než tato 9. ____ Myslím, že Marshallovi se povedlo zachytit Itálii v tomto snímku více než dokonale. Z tohoto filmu přímo tryská uvolněnost a pohoda (samozřejmě se tam najdou i vážnější scény, kdy to tak pohodové není). Čím si mě ale film opravdu získal, bylo obsazení. Daniel Day-Lewis - perfektní režisér, který má trable. Nicole Kidman mi potvrdila, že od dob Moulin Rouge sice uplynul nějaký ten rok, ale na ní (a jejím zpěvu) to nejde vůbec poznat. Z Penélope Cruz sexappeal přímo tryskal, k sakru, ta ženská je fakt božská. Marion Cotillard mi předvedla, že vážnější polohy jí nedělají problém. Stacy Ferguson mi potvrdila fakt, že nejen že umí zpívat, ale umí také být více než sexy a přitom i hrát. Neříkám, že to bylo, bůh ví co, ale fakt mě mile překvapila. Kate Hudson - jak já ji někdy nemusím, tak tady byla roztomilá. A Judi Dench společně se Sophii Loren tomu dávaly ten správný nádech té starší (nechci napsat staré, obě dámy vypadají na svůj věk úžasně) Itálie. A i když na vrchol žánru (který pro mě představuje již zmíněný Moulin Rouge a My Fair Lady) něco chybělo, tak s čistým svědomím tomuhle svižnému, sexy a příjemnému snímku udělím 4 do ruda rozpálené hvězdy. P. S. Ne, že by na tom nějak záleželo, když Oscara vyhraje písnička "The Weary Kind", ale myslím, že písni "Be Italian" by oscarová nominace slušela více. Přesto chápu, proč tam je "Take It All". (26.02.2010)