Réžia:
Darnell MartinScenár:
Darnell MartinKamera:
Anastas N. MichosHudba:
Terence BlanchardHrajú:
Adrien Brody, Jeffrey Wright, Columbus Short, Gabrielle Union, Norman Reedus, Beyoncé, Emmanuelle Chriqui, Eamonn Walker, Mos Def, Cedric the Entertainer (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Príbeh hudobného vydavateľstva, ktoré stálo za vzostupom afroamerickej hudby. V roku 1950 vzniklo v Chicagu vydavateľstvo, vďaka ktorému sa z Chucka Berryho, či Muddyho Watersa stali veľké hviezdy, ktoré sa aspoň čiastočne vymanili z údelu rasovo diskriminovaných a etablovali sa v americkom šoubiznise. Afroamerická hudba a štýl rhytm and blues, alebo R&B sa stali jeho neoddeliteľnou súčasťou. Po úspechu však prišiel i pád... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (149)
Zajímavá část hudební historie, natočená nějak... divně. Vlastně jsem ani moc nechápal to jejich pošťuchování a rozbroje. Známá jména se objevovala a mizela a najednou byl konec. Jak sestříhané z několika příběhových kraťasů, ale nepodařilo se ty příběhy správně a koukatelně sestříhat dohromady. Škoda. ()
Když jsem před nedávnem sledoval Jennifer Hudson, kterak fantasticky zpívá Jacksonovu "Will You Be There" na jeho vlastním pohřbu, měl jsem na kahánku. Vzpomněl jsem si na její výstup v Dreamgirls, mrzela mě netaktnost tvůrců dát R&B hudbě ve filmech prostor, aniž by to bylo laciným tahákem na nás, mladý lidi. Přečetl jsem zdejší komentáře. Komentáře o cestě ke Cadillacu přes Ettu James, až po lidi, kteří jsou zainteresovaní v daném žánru. Chtěl jsem zažít něco podobného jako při Dreamgirls. Tedy emoce. A ono nic. Pole s prozpěvujícími si černošskými dělníky, mělo tu atmosféru, ale připadalo mi to všechno strašně odtažitý, chtěný a nudný. Hudba za plnou, ale co do skvělý nálady ze skvělého filmu, bída bídavá. Ještě, že tu mám tu Jennifer, která mě nikdy nezklame. A pokud přijmete mé doporučení, pusťte si jí zazpívanou "And I Am Telling You Im Not Going" (ale jen tu, co zpívá na svém albu :)). Málokdy jsem měl husí kůží, jako tady... ()
U tohoto dílka bylo ještě přes shlédnutím jasné, že budu nejspíš vybírat pouze mezi hodnocením 4 a 5 *. Od té doby, co jsem totiž viděl film Příběh z Bronxu s touhle skvělou,podmanivou hudbou 60.let, mi tento styl naprosto učaroval. Do poloviny filmu jsem taky hodnotil jednoznačně plným počtem, ovšem od poloviny dále se to bohužel lehce tahalo a výsledná stopáž (byť není nikterak přehnaná), byla prostě zbytečně dlouhá. A souhlas s názory, že pokud zpívala Beyoncé sólo, měl jsem slzy na krajíčku a v kredenci mi praskaly sklenky.................... moje hodnocení = 8 z 10. ()
Přiznám se. Blues, hlavně to původní, mám hodně rád. Jsem jím fascinován, což je možná jeden z hlavních důvodů proč dávám 4*. Na druhou stranu se ale i tak jedná o řemeslně velmi dobře odvedenou práci, která nabízí velice zajímavý pohled do tajů černošské hudby a vlastně i tehdejší doby. Nicméně naprosto chápu, že těm, kteří nemají blues příliš v lásce, může film připadat nezáživný a na to mají plné právo. U mě ale po zhlédnutí zavládla velká spokojenost. ()
Filmy o hudbe mojej mladosti ma automaticky zaujímajú, aj keď spravidla neprinesú nič prevratného, čo je prípad tohto filmu. Som v nej zorientovaný a tak mám možnosť si vychutnávať zaujímavé detaily a neznáme fakty. Teda, ak tam sú. A v tomto filme ich bolo pomenej. Ale hlavný motív vzostupov a pádov v showbiznise a Cadillac, ako symbol úspechu stačia na mierny nadpriemer. ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (7)
- Leonard Chess měl bratra Philipa, se kterým spoluvlastnil jak noční klub, tak i nahrávací studio Chess Records. Nicméně ve filmu o něm nepadne ani zmínka. (HappySmile)
- Little Walter zomrel u jeho priateľky doma, nie u Muddyho Watersa v náručí jeho manželky. (sWONDER)
- Leonarda Chesse měl původně hrát Matt Dillon. (HappySmile)
Reklama