Pád do tmy 2

Syndrom dvojek ve všech ohledech. Po necelé třičtvrtě hodince nám na scénu nastupují staří dobří známí hoši od bobří řeky, kteří mají věčně hlad, a začnou s konzumací bezkrevných záchranářů. Po krvi lačnící divák bude spokojen, atmosféru hledající divák bude notně zklamán. Dvojka prostě neměla co nabídnout, pokud ji chcete pojmout tímto způsobem. A to šlo z námětu udělat zábavné akční béčko Call of Brutty. Tak jindy... (28.11.2020)

POKUD JSOU VAŠI PŘÁTELÉ NAŽIVU, POTŘEBUJEME ABY JSTE NÁM POMOHLA ..... /// Hory Appalachian, pár dní po ......SUPER! – začínáme tam, kde jsme skončili! Sarah ještě v nemocnici nestačila pořádně naplnit prvního ,,bažanta“ a už zase stojí ve výtahu a sjíždí do jeskynního komplexu, kterej sousedí (zřejmě) s peklem. NEMĚLI BYCHOM TU BÝT! (ale měli !) Prostě klasika. Záchranářů ubývá, ale je třeba myslet pozitivně – (moje slova!). Na rozdíl od jedničky, Sarah už to zná a chybí takovej ten pocit novýho překvapení. Ale je tu i pár solidních nových nápadů a konec je debilní jen trochu. A že je zaděláno na ,,part 3“? To už by ovšem mohl bejt průser! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzrušujou mě uslintaný příšery. 2.) Uslintaný příšery mám ,,na praku“, vzrušujou mě holky od krve! 3.) Po vejletě na ,, ,,SANCTUM“ si potřebuju spravit hororovou chuť. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (05.05.2011)

Dámská jízda pokračuje. Kdo ji kazí, jsou výhradně muži. A ostrozubí pazgřivci, z nichž ostošest tryská krev, oproti všemu ostatnímu, ve tmě utopenému, vždy krásně viditelná. Jestliže první díl byl pádem do tmy, druhý je pádem do sraček. Ale přiznaným – na nic vznešenějšího si nehraje. Zvrhle jsem se bavil, možná právě proto, že mi pranic nezáleželo, o kolik svalové tkáně která postava přijde. 55% Zajímavé komentáře: kiddo, Freemind (10.08.2012)

Už předchůdce Neil Marshall to s lekačkami a s budováním nervní atmosféry náramně uměl. Jednička byla v rámci žánru, no, nebuďme přísní, téměř geniální. Střihač prvního dílu Jon Harris sází na tradiční pokračování „o pár hodin později“ a má jednu zásadní nevýhodu. V jedničce se totiž až ve druhé polovině snímku na scéně objevovaly nepříjemné zvuky, za kterými stály dost děsivé potvůrky. Než divák první monstrum spatřil, uběhlo tak hodně vody. Marshall tak atmosféru budoval na stísněnosti a všudypřítomné tmě. Harris na to šel (musel jít) jinak, přesto obstál – a to se ctí. Může za to děkovat i Jamesi (teď hodně v kurzu) Watkinsovi, který pomáhal se scénářem i schopnému týmu lidí, kterými se obklopil. Atmosféra je totiž slušná, lekačky velmi povedené. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale na šestici jeskyňářek se přeci jenom dívalo líp (i když je dobře, že tvůrci zvolili zajímavou, dospělou směsici). Na režijní debut velmi dobré!! (19.04.2012)

Po zklamání, jakým pro mě byl druhý díl [REC]u je tohle velice příjemné překvapení... U žádné série není lehké trumfnout předchozí díl (pokud měl úspěch) a i když byl Pád do tmy atmosféričtější a nápaditější, je Descent: Part 2, The ''důstojným'' pokračováním skvělé jedničky a já bych se určitě na další díl podíval - 70%. (14.03.2010)