Drive

Po úvodu ve stylu Kurýra jsem čekal velkou akční jízdu, ale ve skutečnosti se film odvíjí hodně pomalu a akčních scén je pomálu, což ale ve výsledku je nakonec snad i lepší než kdyby tam byla jedna honička za druhou a to i přesto, že snímání jízdy Goslinga je tu natočený tak, že si člověk připadá, jak kdyby seděl vedle něho. A samotnej Gosling je taky perfektní, za prvé jeho postava je správně tajemná a za druhý on jí hraje naprosto dokonale. Jediný, co se mi až zas tak nezamlouvalo je, že závěr nemá moc velkej spád, ale jinak super. (29.09.2011)

,,JSEM ŘIDIČ“....... /// Vytváří stejný hodnoty jako Frank. Dokonce je to i drsnej dobrák s citem pro jízdu. A shodou náhod se taky dostane do prekérky. Sice až po 50ti minutách, ale co, děj (nějak extra) nenudí a to čekání se (v podstatě) vyplatí. Drive totiž není žádná akční jízda, ze který po přepnutí z ,,Růžovky“ nespustíte bulvu. Jde o pomalu plynoucí film s lehce konverzujícím R.Goslingeem, kterej budete díky jeho tempu milovat, nebo nenávidět. 3a½! (Což je celkem dost, když vezmu v potaz, že elektronickej soundtrack a R. Gosling jdou celkem mimo mě.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem jako lovec. Stejně jako on miluje čekání na zvíře, tak i já miluju čekání na akci. 2.) Po uspěchaným a hektickým dnu, se chcu u filmu uklidnit. 3.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (30.11.2011)

„EVERY GREAT MOVIE HAS FIVE THINGS: VIOLENCE, ROMANCE, A GREAT CAST, AMERICAN MYTHOLOGY, AND A 90 MINUTE RUNNING TIME.“ – Nicolas Winding Refn. ___ Non-hollywoodsky, osemdesiatkový, intertextuálny, mýtický/mytologický, romantický, nezávislý, žánrovo (ne)zaraditeľný, simplicitný, zmyselný, tarantinovský, ikonický, originálny, diskutabilný, emblematický (škorpión), metonymický, extatický, štýlový, pulpový, lyrický („A Real Hero“) a pulzujúco electro-popový („Nightcall“), kontrastný, nepredvídateľný, video-herne štylizovaný, „coolový“, šokujúci, detailný, umný, extravagantný, neo-noirový, inteligentný, svojbytne príťažlivý, ponurý, melancholický, „artový“, zvodný, rozprávkový, precítený, precízny, mannovský, klamlivý, strohý, povznášajúci, emocionálny, extrémny, atmosférický, naratívny, poetický, nekonvenčný, magický, svojský, minimalistický, katarzný, uhrančivý, explicitne násilný a brutálny, ambientný, kultový, symbolický, nezabudnuteľný, soundtrackovo dokonalý, divácke očakávania búrajúci, pomaly sa vlečúci, až hypnotický – to je DRIVE(R). 95% [8×] (28.09.2011)

Srovnávat toto s Kurýrem může jen někdo, komu straší v bývalém londýnském vězení u řeky Temže a jelikož mně tam straší taky, nabízím jiný příměr: Dánský táta Refn adoptoval nedomrlé nedochůdče Rychle a zběsile a tomu po letech soužití s bratry Taxi Driverem a A History of Violence dorostly koule i charisma.. Hypnotická záležitost dokonalého souznění hudby, ruchů i ticha s obrazem, úsporným a přitom naprosto přesným Goslingem a krásně civilními scénami sbližování v protikladu drsného ultranásilí. Člověk může odtušit, kam to celé směřuje a přitom každá další scéna, každý další záběr, překvapí svou stylovostí a originalitou. A co víc, duch asfaltové džungle z Mannovy perly Heat prostřednictvím taktovky dánského kralevice filmové formy zase nabyl vědomí.. Závěrem mi dovolte trochu vše shrnující rytmicky organizované poetiky: „V neblahém úmyslu zkřížíš-li cestu Driverovi v bundě se štírem vyšitým tmavě žlutou nití - jsi v řiti..“ (22.09.2011)

Snový přístup s odstupem, ve kterém působí hlavně vynikající casting (kromě Goslinga také Albert Brooks!) a dokonalé spojení obrazu a zvuku. Zvláštní, tolik se toho dozvíme o lidech, i když toho málo nakecaj. Jen ten příběh není z nejoriginálnějších a to prostě jeden musí zohlednit. Ano, Řidič s Ryanem O'Nealem, nějakou tu holku už si takovej hrdina najde vždycky. 90%. (13.08.2012)