Snuff 102

Popravdě je třeba říci, že tenhle primitivní amatérský film si hraje na něco, čím opravdu není. Nemá se smysl bavit o pochopení či nepochopení snímku. Pokud pátrat po stopách údajných snuff, z celé řady filmů lze uvést minimálně Diplomovou práci a 8mm. Pokud mi chce někdo tvrdit, že cílem tvůrců je, aby se divák nad daným problémem zamyslel, pak se mu zhluboka vysměju. Já si jen celou dobu říkal: proboha, to je ale ubožárna. Chlap fackuje ženskou, že se jí ani nedotkne, skočí jí na břicho, jenže doskok nevidíte, a pak jí střihá gumové prsty. Italská škola by Argentincům vysvětlila, jak se dělají patřičné gore efekty. Tuhle kečupovku, co nešokuje ani neděsí, by zvládl kdekdo. Tedy vypovídající hodnota filmu je nula (jakási splácaná poloreportáž, která vás k úvahám nepřinutí), otřesné pseudogore nula, střih a kamera prasácké, občas docela příhodná hudba (což je hodně málo). Sérii Guinea Pig to nesahá ani po kotníky...naprostá zbytečnost. (19.08.2014)

Excelentně natočená argentinská brutalita, někde mezi fake snuffem a brutálním thrillerem, s mimořádně vynikajícím audiovizuálním zpracováním. Máme tu v podstatě velice jednoduchej příběh o maniakovi, kterej vězní pár mladejch bab ve svym sídle a tam je vraždí, souloží s nima (většinou po smrti) a celý to natáčí, a fotí...Pak tu máme nějaký časový vhledy před a po, mimořádně přitažlivá a velice sexy novinářka Yamila Greco (všimněte si těch riflí, bot a bundy v cca dvou scénách :-) ) která pátrá po prapůvodu lidské touhy vidět vše a několik prostřihů k dalším obětem... Film je mimořádně efektně zpracován, maximálně syté barvy a odstíny, kombinace černobílých a barevných pasáží, temnota, až snově depresivní podání šílených masakrů...trochu to připomíná skvělé vizuální podání Valentinova Slaughtered Vomit Dolls (jj, souhlasím s Flipnicem ;-) ) a následujících vomit gore snímků, či podobně vizuálně laděný snímek The Great American Snuff Film. Děj občas plyne velice tiše a klidně, v kontrastu s hrůzami které se tam dějí, až to někdy směřuje k taktéž jihoameričanovi Boglianovi a jeho No Moriré Sola. Do toho se občas mísí hutný elektronický doprovod, který skvěle dotváří již tak pekelnou atmosféru filmu. Co do brutality je to hodně veliká prasárna, nicméně díky fake snuffovému podání ony hrůzy co se tam dějí nedosahují tak extrémně vyprecizovaného audiovizuálního tlaku na diváka, jako dnes již skoro legendární Srpski film. Nicméně musím varovat, během filmu shlédneme pár záběrů, na které hlavní postava narazí na netu a myslím že tady se jedná o skutečné masakry typu Faces of Death, či extrémní pornografii, takže se na to raději připravte. Jinak je to, zejména co do zmiňovaného vizuálu a hudby mimořádně vyvedené dílo, vysoce vysoce zvrhlé, které by nemělo chybět v každé sbírce řádného fandy extrémní kinematografie. Jen pro ty nejotrlejší. 9/10 (02.05.2011)

No, mám z toho hodně smíšené pocity. Rozhodně pěkná hrstka nechutných a drsných záběrů, je zde snaha o velký dokumentární snímek, který nemá ani děj. Je to natáčeno amatérskou kamerou, aby to vypadalo autenticky a reálně, ale řekla bych, že by to bylo na úrovni teprve tehdy, kdy by v těch drastických záběrech bylo aspoň něco vidět, jelikož to tady fakt nebylo a lidem to nic neřekne. Nebyla to úplná ztráta času, ale taky mě to tak nenadchlo, čekala sem, něco u čeho se vážně zhrozím a bude se mi chtít zvracet. (01.05.2012)

Předem upozorňuji, že komentář k tomuto filmu, je určen vyloženě pro silně okrajové publikum a otrlé diváky, kteří jsou ochotni a schopni v rámci kinematografie sáhnout po nejzvrhlejších kouscích toho nejextrémnějšího kalibru. Běžný divák, v tomto případě si myslím že 99,9% možného publika, tento film absolutně nepobere!!! Tohle je další z filmů, které jdou BEYOND ALL LIMITS!! Nic v něm není tabu!! Ale i když je neskutečně brutální a zvrácený, funguje ve výsledku spíše jako horor, než jako "fake-snuff", za který jsem ho původně považoval. Ta strašlivá zvěrstva, která se ve filmu odehrávají, jsou přece jen "zdůvodněná" jistými flashbacky, které vysvětlují pozadí celého "incidentu" (tedy "snuffu, který divák sleduje). Tři holky svede osud nečekaně před kameru úchylného sadisty, který s nimi natáčí snuff. Hlavní z postav je dívka, která chtěla přijít na to, jestli "snuff" opravdu existuje ... Konfrontována je s jeho realitou nečekaně drsně ... Tohle je pozadí děje, který pak nechává prostor pro mnohaminutové záběry natáčení snuffu a to je ... NEHORÁZNĚ BRUTÁLNÍ, ÚCHYLNÉ a ZVRÁCENÉ!!!! Tři holky sedí na židlích a sadistickej šílenec vždy jednu vezme a začne ji likvidovat. Hned na začátku je míra násilí vybičována na opravdu vysoký level, když sem myslel, že film nemůže zajít dál, tak nemilosrdně přidával jednu odpornější scénu za druhou, pořád se to stupňovalo ... Popisovat, co se tam děje, to radši nebudu ... Nechci zde působit za ještě většího úchyla, než působím. :-)) Každopádně tohle je spíš varování - je tam opravdu všechno a je toho tam hodně!!! Od sadismu, přes zneužívání, gore až po nekrofilii. Osobně musím za sebe říct, že tvorba "proslulého" prasáka Vogela (August underground série), filmy jako Dosalja (Korea), Srpski Film, Cannibal Holocaust a další, mi proti tomuhle připadaly jako večerníček pro děti!! Opravdu nepřeháním... Na druhou stranu, film má úžasný vizual, totálně nemilosrdnou depresivní elektronickou dunivou hudbu, působivou atmosféru a i když si při gore efektech vypomáhá občas střihem, výpadkem kamery, stíny atd., nepůsobí to jako amatérština, ale spíš film s docela obstojným rozpočtem. Osobně tomu dávám plný počet, protože jako horor, to na mne zapůsobilo naprosto perfektně, je to temné, je to brutální, je to napínavé ... je to první "fake-snuff", který není úplně blbý. Film vsází čistě na sadismus, krev a násilí ... Pouze pro okrajové publikum, tohle je film, který nesmí vidět vaše děti!!! Zákaz pro těhotné ženy, kojící ženy, publikum s problémy s psychikou, se srdcem atd. Tohle rozhodně není sranda ... Ale svým způsobem je to prostě hodně dobré (pro někoho ..). (22.04.2011)

O Snuff 102 se dá říct, že je to dost undergroundová záležitost. Šíleně brutální, nechutná a zcela bez tabu. Vyžívá se v mučení, znásilňování a v naprosto odporných popravách dívčích obětí. Aby dosáhla co nejreálnějšího dojmu, působí tu kamera jako další osoba, skrze níž vidíte všechny ty prasárny a zvěrstva hezky zblízka. A to i přesto, že díky záměrnému amatérskému sevření často vypadává obraz i zvuk, místy je to hodně tmavé, občas cíleně nepřehledné. Snímek působí špinavě, reálně a díky neustále se opakujícímu "hudebnímu podkresu a jiným ruchům" i hodně depresivně, ale jako celek mi to přijde naprosto o hovně. Třeba takový korejský Dosalja, což je svým námětem příbuzný bratříček, oproti tomuhle kousku vypadá jako umělecké dílo. Je to vážně extrém, v němž už nenacházim jediný důvod na něj koukat. Jsem nesmírně rád, že to mám už za sebou... (25.04.2011)