Posledný dom naľavo

Co bolí, to žije... Jaký je hlavní rozdíl mezi horory a vůbec filmy TEHDY a TEĎ? Dřív to bylo výrazově syrové, s určitým filmařským kouzlem a (díky omezeným prostředkům) funkční atmosférou. Současnost naopak přeje dokonalé obrazové technice, efektům i efektivnějšímu střihu, jenomže ta atmosféra v tom všem často nefunguje. The Last House on the Left těží z tématu příčiny a následku, jenomže v důsledku nedokáže být patřičně chladnokrevný. Jasně, Sara Paxton je neuvěřitelně krásná, se senza ďolíčkem v bradě, všechno je hnaný k maximální přímočarosti, otevřenosti, násilí, pro dosažení maximálního kontrastu mezi dobrem a zlem. Jenomže já mu v týhle formě (s výjimkou dvou, tří scén) nevěřím. A to hlavně díky stupidním záporákům, prázdným postavám bez výrazovýho charakteru, samoúčelně napsaným jen pro schéma odplaty. Neznám Cravenův původní The Last House on the Left, ale jeho současná verze je pro mě jen plynule odsejpající fašírka se slušným potenciálem, která hledá sama sebe, celých těch zpropadených 110 minut. [final rate: 60%] (16.02.2011)

Tak z tohohle filmu jsem byl hodně ale hodně překvapený. Čekal jsem blbost, a dostal jsem maximální nářez. Remake, který existuje jsem sice neviděl, ale vůbec mě to netrápí. V dnešní době, kdy jsem viděl už řadu filmů na podobnou tématiku a které mi dokázali na nejvejš zkurvit náladu je Poslední dům nalevo jako jakýsi závan svěžesti ze samotného nebe, který rozhodně potěší, a to neznamená všecko. Další co mě tu dost potěšilo je hudba, kterou složil John Murphy (například soundtrack k Sunshine) a hlavně díky právě Sunshine jsem si všim, že tu něco zavání, protože jedna výrazná skladba z něj se objeví, předělaná, i zde, a rozhodně to za to stojí. Mezi horor bych ale tenhle film určitě neřadil, možná právě to byl jeden z důvodů proč jsem očekával kravinu, a nakonec jsem se sám nestačil divit, jen bych doporučoval nečíst komentáře a obsah k tomuhle filmu už vůbec ne, já se přiznám, že jsem o filmu nevěděl prakticky nic, jenom to, že je to horor, což také není příliš pravda, a nakonec jsem dostal neskutečně nabytou jízdu, kde jsem si, nevím proč, vzpomněl například na Taken. Má to spád, je to akční a nenechalo mě to chvíli na pokoji. Rozhodně takovéhle filmy se mají točit a věřím, že potěšil více lidí než jenom mě, a to hodnocení tady tak trošku nechápu, i když je to remake, rozhodně to má hodně co do sebe. (23.06.2009)

Nudné, prázdné, samoúčelné. Násilí tu není ani šokující, ani estetické, ani burcují, jen vyprázdněně exhibující a otravně blbé. Postavy nemají absolutně žádnou svobodu rozhodnutí, tvůrci je vždycky natlačí tam, kde je chtějí mít a brutalita je tak jediným východiskem z nouze. Další potvrzení toho, že Hollywood dělá z perel králičí bobky. V "nehororovém" Bergmanovi je stokrát víc opravdového násilí, opravdových dilemat, opravdového utrpení. Tahle nažehlená kravina patří do středu pelotonu mainstreamových pokusů šokovat. Koho? Leda děti. (17.05.2009)

Tak jako mne nezklamala původní verze z roku 1972, tak mne nezklamala ani novodobá verze. Byl jsem docela zvědavý, zda opět bude muset být ženská chlapem a začít si vyřizovat účty. A kupodivu i zde byl manžel bačkora :-) Film mne náramně pobavil a zpříjemnil mi víkendový večer. 100 % doporučuji! (14.07.2009)

Rodina musí držet při sobě a kdo se pokusí pevný kruh narušit, tvrdě zaplatí. Sadistický dovětek, s přesahem do černé komedie nebo ještě černější satiry, nenechá nikoho na pochybách. Záměr tvůrců je stejně jako celý film explicitnější než Pramen panny a Cravenův Poslední dům. Snížení počtu mrtvých má pramalý vliv na jeho děsivost a brutální msta nadto budí ambivalentnější pocity (neuplatňuje se zde logika „oko za oko, zub za zub“). Do kategorie původnímu filmu zcela cizí posunuje tento remake vysoká řemeslná úroveň a smysluplnost v chování postav. Chyběl nepříjemný dojem, že sleduji kamerové hrátky partičky chovanců nějakého ústavu s tlustými zdmi a zamřížovanými okny. 80% Zajímavé komentáře: Flipnic, JFL, Džebe, SeanLSD (16.11.2009)