Informátor!

Těžko tenhle film komentovat. Zásadním problémem, který pravděpodobně Soderbergh nedomyslel, je, že tenhle námět je opravdu hrozně komplikovaný. Až tak nějak před koncem jsem vlastně pochopil, o čem by to mělo být, což zrovna není nejlepší. Některé pojmy byly (aspoň podle mého) hrozně složité a odborné pro širší diváctvo a nikdo se je nesnažil nějak osvětlit. Na druhou stranu nemůžu říct, že bych se nudil. Soderberghova režie je jistá a film poměrně rychle utíká. Jenom se v něm prostě divák občas ztrácí a to je škoda. Navíc je to celé prezentované spíš jako oddechová komedie, ale ve skutečnosti to moc komické není. Chtělo by to ještě jedno zhlédnutí, ke kterému se ale rozhodně nechystám. Ten film totiž nemá nic, co by člověk chtěl vidět znovu. Herci hrajou dobře, zrežírované to je fajn a hudba je příjemná. Ale prostě tomu chybí lepší orientace v příběhu a méně tahání diváka za nos. Čistý průměr. 50% (03.05.2010)

Hlavní postava filmu mi tak trochu připomíná režiséra Steven Soderbergha. Nejdříve udává směr nebo jej po ostatních následuje, podporuje ho, aby pak v dalším okamžiku šel zcela proti proudu a zažitým konvencím (Soderberghova filmová kariéra a pracovní kariéra - lhaní - Mark Whitacrea). [==] Je velká škoda, že spousta potenciálních diváků dává od tohoto filmu ruce pryč při pouhém pohledu na hodnocení. Přitom se před projekcí stačí podívat na plakát, který vypovídá naprosto o všem, co film divákovi sděluje - stín, který Whitacre vrhá ho o mnohé převyšuje a především není pravdivý, protože to, co Whitacre říká vyšetřovatelům/manželce/vedení firmy, může být/nemusí být/není pravda a co je nejdůležitější, už ani sám Whitacre neví, čemu věřit. Kolik pravd byste také chtěli slyšet od chlápka s naprosto nevkusným oblekem, obludnými kravatami, slizkým účesem a knírkem aneb ať žijí devadesátky. (29.05.2011)

Podsaditý Matt Damon hraje neuvěřitelně prolhaný kus hovna a ač se to na první pohled nezdá, je to vynikající zábava. Celé to má devadesátkový look a v každém záběru je vidět preciznost. Když Whitacre (Damon) lže přímo do očí agenta Sheparda (Bakula), že jej praštil aktovkou, šel jsem už do kolen. Soderbergh opět nezklamal. (15.02.2010)

Tak trochu jiná (skoro)biografie, která lehce plyne v tempu vynikající Hamlischovy hudby a která se na problematiku podvodů, podrazů a vydírání z prostředí velkých amerických firem dívá odlehčeným pohledem. Občas jsem měl na tváři stejný výraz jako na první pohled naivní a vykulený, přitom ale ďábelsky vychytralý Matt Damon. (27.07.2011)

Přestože jsem jako leckdo trošičku pobouřený představou, jak si v NSA pročítají veškerou mou korespondenci, Informant! naznačuje, že by bio Edwarda Snowdena v režii Stevena Soderbergha mohlo být podnětným diváckým i občanským zážitkem. Na film jsem se nemohl nedívat optikou nedávno dolouskané Vzpoury deprivantů, jíž tímto doporučuji. Z Marka Whitacrea, který je cosi jako Jordan Belfort bez charisma, v podání Matta Damona se Vám samozřejmě bude dělat na blití. Sledovat permanentní žvanění je zpočátku zábavné, ale nepřetržitostí se stane velmi únavným. Hnus umocňují Whitacreovy vnitřní monology, tragikomicky povrchní nesourodé pásmo, které ilustruje peklo hrdinovy hlavy. Soderbergh otravuje záměrně a nepohodlí umocňuje tím, že podobný vztah navozuje i vůči ostatním postavám, snad vyjma bezzubých ouřadů z FBI. "Komediální" retro atmoška, na první dojem neodpovídající zobrazovaným událostem, koresponduje s pokřiveným světem lehce alibizujícího hlavního hrdiny. Dochází k relativizaci whistle-blowerského mýtu podobně jako v Nákaze, kde se s neúctou neobvyklou zachází s obrazem hrdiny blogosféry. Hamishův bondovsko-pink-pantherovským hudební pastiš a spousta dalších vychytávek nechávají zkrátka doufat, že odchod Soderbergha na odpočinek je jen dočasným trucováním. Po čertech chytrý film. (20.09.2014)