Útok na ponorku

Z oficiálního textu distributora to vypadá na napínavou akční pecku s tíživou atmosférou. Jenomže distributor popisoval úplně jinej film. Nesedí totiž jméno hlavního hrdiny, nesedí děj, nesedí vůbec nic a hlavně tu bezvýchodnou situaci těžce odlehčuje sám hlavní hrdina v podání Dudikoffa, protože jakmile vejde do záběru ta jeho nasysleno-nagelovaná držka, je o zábavu postaráno. Ultrahloupé, ultralaciné, bez emocí, atmosféry, herců, ale vyplatí se na film mrknout kvůli třem věcem: 1/ sympatická fešanda Catherina Bell... 2/ Dudikoffův super kontrachvat proti útoku nožem... 3/ ustřelení věžičky na Empire State Building... Hovadina. (05.05.2010)

Průměrný televizní snímek od režiséra sračiček. Od Stevense jsem viděl o něco horší filmy, takže jsem byl poměrně i překvapen. A naopak od pokračování(pravda to jen Češi si z toho udělaly pokračování ty dva filmy ač si jsou podobné nejsou prakticky ničím vázané, stejně tak jako film Rogue a Black water), nicméně od zmíněného pokračování od kterýho jsem čekal pro změnu víc jsem dostal méně. Od tohohle filmu jsem čekal podprůměrné béčko s Dudikoffem které se bude táhnout stejně jako jeho režisérův Smrtící boj. Opak je ale pravdou ten film je poměrně zábavnej a rychle uteče, jen se od něj nesmí čekat zázraky.(co taky od Dudikoffa čekat, že?) Největší výtku mám ale asi ke kameře která(jak je to u ponorkářských béček zvykem viz. naprosto příšerný Stinger) ta kamera prostě nestíhala a plno akcí není pořádně vidět. A největší plus dávám prostě zábavě. Já se prostě dokonale bavil. (13.02.2011)

Byť se příběh odehrává na ponorce, námět a mnoho scén je převzato ze snímku ´Přepadení v Pacifiku´. Obyčejný akční videofilm je natočen dle daných standardů a za malý peníz se snahou o co nejlepší výpravu. Jednoduchou takřka komiksovou zábavu na motivy známé smrtonosné pasti nelze upřít akčnost, švih a krapet i toho napětí. Chybí tomu však plynulost a přirozený vývoj, ale to je u takových snímků zcela běžný jev. Peckou toto tedy nikdy být nemohlo, ale k nejhoršímu to také nespadá. Jen u toho nepřemýšlet. (26.03.2016)

Ti bídní teroristé, oni si opravdu nedají pokoj, pořád musí vystrkovat růžky a dělat neplechy, hlavně se z nějakého podivného důvodu, neustále zaměřují na největší demokracii světa, a tentokráte si pro své zlotřilé plány vybrali atomovou ponorku, ale naštěstí je po ruce betelný amerikanský geroj, jenž té pakáži rozhodí sandál. Útok na ponorku je generický béčkový akčňák, s jednou hvězdou, opět béčkovou, v hlavní roli, které sekundují povědomé tváře, jejichž jména, ani to kde jsme je zahlédli, si většinou nevybavíme. Rozpočet, v rámci kategorie, není nejhorší, byť většina trikových scén je vystřižena z jiných filmů, akce je dostatek (samozřejmě, nevyčerpatelné zásobníky nemohou chybět), herecky to samozřejmě za moc nestojí, scénář je podle osvědčené šablony, takže nás nepřekvapí absolutně nic (i zrádce odhadneme hned po první minutě), hudba je adekvátní (Eric a David Wurstovi nejsou nejhorší skladatelé) a brněnský dabing uspokojivý. Pokud divák neřeší logickou a technickou stránku, nevidím důvod, proč by se neměl bavit, já si film užil. (11.05.2021)

Také Michael Dudikoff (a stejně i Dolph Lundgren - Mise pomsty) má své přepadení ponorky a i když v dobách své největší slávy by možná byl oříškem i pro Stevena Seagala, tímto filmem Seagalovu Přepadení nesahá ani po zadní šroub ponorky. Ale na druhou stranu - Dudikoff kromě svých tří ninjů nehrával žádné nezranitelné bojovníky a jeho hrdinové jsou většinou spíše odvážným a rozhodných chlapem, který se rvát umí, ale vždy také dostane nakopáno. Přitom ale hláškuje a umí pobavit svým naivním hraním nadšence starých dobrých béček. V mnoha jeho filmech to tak funguje, často dokonce vyhraje i díky náhodě a nejinak je tomu i zde. Jako bývalý expert námořnictva James Carter (a ne Zach Silver jak to tvrdí obsah) navrhl ponorku Odysseus, kterou však přepadnou teroristé (opět nic nemají společného s Irákem, jak tvrdí obsah, ale je to samostatná jednotka z Balkánu) a s její pomocí chtějí vyslat na Ameriku jadernou hlavici a zničit ji. Carter se však na ponorku dostane a získá (jak jinak) pod svou kontrolu, přičemž mu scénárista předepsal i nějaký ten boj z oči v oči, střelbu a dokonce nechat sestřelit jednou raketou vršek Empire State Building - za což by se nemuseli stydět ani trikaři ze 30.let minulého století!!! Jde o zcela standartní dudikoffku, ve které je vše tak, jak jsme v těchto typech filmu zvyklí. Kořením (a to chutným) jsou snad jen erotická scéna teroristky a námořníka a fešná Catherine Bellová, která si snad i v námořnické uniformě odskočila z natáčení JAGu. PS: za "nejlepší" scénu považuji tu, ve které námořník oznámí Dudikoffovi, aby si hlídal záda a následně jej zezadu podřeže teroristka. Scénárista měl opravdu smysl pro černý humor. Hudba: David & Eric Wurst (15.02.2009)