Americký ninja

Naprosto pitomoučký film, v němž bojová umění vypadají jako špatně nacvičené vystoupení nějakých ochotníků, padají ty nejkrutější hlášky („Takže kluci, Joe je fajn!“) a Michael Dudikoff vytváří jednoho z největších a nejkultovnějších ninja bojovníků, kteří se kdy bili za čest na vašich televizních obrazovkách! Jeho správný americký voják si to tu rozdá s ninjou, který v rukávu ukrývá mimo jiné i laser, naopak jeho starý japonský učitel se spoléhá na techniky duchovnějšího rázu, a neváhá se po chvíli soustředění zneviditelnit! Nehleďte na počet hvězdiček, tento film se musí vidět! Vždyť je to klasika! (16.09.2004)

TV/// Obsazení 5/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Efekty 5/10/// +Michael Dudikoff, akce, děj, postavy -především ten konec byl fakt trapnej, ta ženská byla taky trapná/// Jasně všichni víme jakou ligu hraje Majkl Dudykof. Stejně tak ale Americký ninja patří k tomu nejlepšímu co natočil. Prvních 80 minut filmu bych viděl na 4*, ale pod tíhou bratrova názoru musím ubrat. Ono totiž ten konec je fakt strašnej. Ta akce, ty souboje, ty přestřelky, OMG, jak z nějaké blbé počítačové hry. Ale kašlu na to, jako děckám se nám to líbilo a dneska jsme se u filmu bavili tak trochu na jeho účet, byla to fakt prdel./// Celkem 61%/// (25.10.2008)

Jsem úplně uchrochtaný blahem, tohle je nejbéčkovatěji béčkovité béčko, co jsem kdy viděl. Nejdokonalejší sranda je, že to nemá být parodie. Souboje a přestřelky připomínají tahovou strategii: Padouch pozvedne samopal, klaďas udělá grimasu. Padouch zamíří a nechá hrát klaďase, ten otevře víko nářadí, vytáhne šroubovák, padouch udělá grimasu, klaďák trefí šroubovákem krk padoucha. A takhle vypadají i souboje tělo na tělo, někdy stylem karate = máchání rukama jako na pozdrav. Nindžové se do lesa za bílého dne maskují nejlépe černou barvou. Aby umírající efektně přepadávali přes zábradlí, neméně efektně na něj v křečích po zásahu komplikovaně vylézají. Jo a střílí se elektrickými náboji, podle třesu po zásazích... Koná se i závod ve šplhu na laně na rychlost (když padouch začne šplhat po laně na střechu, klaďas se místo čehokoli přímočařejšího chopí lana o dva metry vedle a už to sviští bok po boku). Na druhou stranu, když jsem byl na Filipínách, tak přesně takovéto věci se tam děly pořád... ;-))) Naprosto nehodnotitelné, úžasný zážitek... (30.11.2011)

Ach, ta nostalgie. Poprvé jsem tohoto Ninju viděl v Německu v němčině někdy v mých čtrnácti. Do týdne jsem měl šuriken a vyrobeno takových ninjovských bojových hračiček, že by to nejednomu mistrovi bojových umění zamotalo hlavu, než by přišel na to, k čemu to všemu slouží. Ale ta doba je dávno pryč. Později jsem prozřel a zjistil, že to byla jedna velká béčková habaďůra. Takhle černí ninjové vůbec nefungují. Fňuk. ...Jenom ti modří a zelení s červenými puntíky. (21.10.2005)

Michael Dudikoff, nikdy nebyl můj oblíbenec, což bude tím, že se mi v mládí nějak dařilo minout všechny jeho filmy a skutečně jsem ho asi nikdy neviděl v celém filmu jako hlavní postavu. Teď to napravuji a zjišťuji, že tohle je parádní akční béčko, které je dobře ujeté, místy docela vtipné a taky správně romantické. (02.06.2016)