Líbáš jako Bůh

No, sice si dokážu představit usmívající se babičky a maminky, sledující tenhle skvost, ale se mnou to tedy zamávalo jinak. Pozorování dvou čtyřicátníků (nebo podobných "tníků", už nevím), jak si dvě hodiny posílají neuvěřitelně klišovité esemesky, bude stěží pro někoho vrchol dne. Chemie ústřední dvojice vás svým smradem vyhání z místnosti a občasné herecké výpady pana Kaisera mě nutily myslet si, zda se někdo na place definitivně nezcvoknul. Líbáš jako Bůh je film trapný od začátku až do konce. Místy méně, jindy nehorázně. "Humorné" eskapády (zejména ty na chalupě) mají intelekt tříletého dítěte a pokud vaše poslední pozorné mozkové buňky neodstřelí ony, možná válku s paní Poledňákovou vyhrajete (a dokážete to dokoukat do konce). Dobře vám tak. Jedinou dobrou postavou je Karel Jiřího Bartošky, ten ale jako by sem propadl z jiného filmu. Takže hlavně za něj jednu trapnou hvězdičku. (02.05.2010)

No, na to, že jde o český film, jejíchž nejsem velkým příznivcem, dobrý! Stopáž mohla být kratší, to v každém případě, protože se spousta událostí opakuje. Taky většina groteskních situací postrádá nějaký spád a setrvačnost a působí útržkovitě. To má za následek to, že jednou se bavíte, dejme tomu, že i slušně, ale poté si musíte na další salvu smíchu počkat. Herecké výkony!? Prach a bída! 50% (10.07.2011)

Všimol som si, že s každým ďaľším titulom, pod ktorým je podpísaná Marie Poledňáková, ide kvalita krôčik po krôčiku nenápadne dole. Ak bude tento tredn u nej takto pokračovať ďalej, a ja som presvedčený, že bude, tak to skončí až v odpade. Komédia "Líbaš jako búh" tiež už za moc nestojí. Kŕčovitý humor, totálne lacná televízna kamera, fádna réžia, nezaujímavo spracovaný scenár. A pritom s takou plejádou kvalitných hercov, aká sa zišla pri tomto projekte, by sa dal natočiť výborný film. Pani Poledňáková ma opäť nedokázala presvedčiť o svojich režisérskych kvalitách. ** (17.12.2011)

Film, čo vám nič nedá, ale počas pozerania baví. Keďže ide o (sympatických) seniorov, je to trochu aj originálne. Trochu aj vtipné. Niečo podobne nezáväzné ako HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, len tu je to všetko viac uhladené a menej (predovšetkým režisérsky) výrazné. Asi na úrovni ROMÁNU PRE ŽENY. Zaujímavá práca so sebazhadzovaním vlastného scenáru - potom človek ani nemôže nadávať na deravý príbeh... (23.12.2010)

Líbáš jako Bůh je jeden ze dvou komerčně nejúspěšnějších českých filmů posledního roku, vidělo ho kolem milionu diváků, což nám dává celkem přesnou představu o průměrném vkusu českého národa. V přímém srovnání s Vejdělkovými Ženami v pokušení se ale jasně ukazuje, že Marie Poledňáková už naprosto ztratila svůj někdejší glanc a hlavně soudnost. Pomineme-li tedy typickou maloměšťáckou poetiku, která se dala vysledovat i v Poledňákové klasických komediích a která je spojujícím prvkem s Vejdělkovým kasovním trhákem, tak Poledňáková úplně propadá v oblasti situačního humoru, vázne výstavba gagů a její komedii zcela chybí funkční komediální složka. Nezasmál jsem se snad ani jednou (snad vyjma scény s plechovkou na hlavě) a vážně si myslím (a to nejenom dle hodnocení zde), že chyba není na mé straně. No zlidoví snad nějaká hláška podobně jako třeba ,,Matýsek se posral!"? Dost o tom pochybuji. Přesně to je ten rozdíl, který dělá Vejdělkovu podobně maloměšťáckou komedii únosnou a funkční, kdežto Líbáš jako Bůh bude pomalu odsunut do koloběhu repríz a postupně zapomenut. Tytam jsou časy ,,nejlepší veselohry století" (i když tenhle titul píšu do skutečně obřích uvozovek) a tatínkovské odysei... PS: Někde jsem si přečetl, že v nové Poledňákové hraje pan Arnošt Lustig, Člověk, kterého obdivuji, což byla hlavní motivace podívat se na tenhle film. Ale ani on nebyl motorem, který by můj divácký zážitek nastartoval... Podobné filmy: Ženy v pokušení (24.07.2010)