Písně o lásce

Tohle jsou audiovizuální orgie, tedy především vizuální, kamera kouzlí. Ale u muzikálu bych asi očekávala poněkud zajímavější hudbu. Ona se místy tváří, že by ráda dosáhla něžnosti a nápaditosti Laie, ale bohužel k tomu má velmi daleko. Příběh samotný je vyprávěn velmi chladně, takže i přes značnou dávku neotřelosti, se stává nezajímavým. Tím nejlepším z celého filmu zůstává skutečně vizuál, jenže i ten by se mohl zúčastnit pouze župní ligy při srovnání s Jeunetem nebo Gondrym. (30.04.2019)

Zvláštní, jemný a nezvykle civilní muzikál o tom že každá píseň lásky je úplně jiná. Efektní hudební čísla se zpěvy a tanci nečekejte, postavy si broukají nebo prozpěvují své myšlenkové pochody v těch běžných i méně obvyklých denních situacích. Pod povrchem jejich obyčejných životů je neklidná hladina hlubokých citů, pod které neumí chodit ani oni sami. Zápletka je poměrně nepředvídatelná, pokud si nezkazíte překvapení přečtením obsahu. Jen ten opěvovaný konec mě nijak neoslovil, snad kvůli tomu, že Erwann vypadá jako o pár let starší Šebek mladší z Pelíšků. (30.08.2019)

Být na místě Ismaëla, ode vší té péče okolí uteču někam hodně daleko; čekala jsem, kdy se mu začne nabízet i Juliina matka. Ale kdoví, asi ty pobídky potřeboval, aby se mohl rozhodnout, co dál. Sympatická kamera, sympatický Louis Garrel, nevtíravá hudba. Jen obsah těch písní mi přišel chtěně poetický - a taky se zdá, že Francouzi si pod pojmem muzikál představují trochu něco jiného než já. Přes počáteční rozpaky se nakonec přikláním k vyššímu hodnocení. (21.08.2010)

Zajímavý film s pěknými písněmi. Celý příběh se odehrával trochu jinak, než jsem očekával, ale to je jen ku prospěchu věci. Film není zrovna obsáhlý, často si vypomáhá písněmi, něco naznačí, jiné neřekne vůbec, ale nejkrásnější na tomhle snímku je, že člověk může postupně objevovat jeho smysl, motivaci počínání hrdinů, vztahy... Rozhodně bych ho neoznačil za prostoduchý muzikál. (10.11.2008)

"Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho." - tahle závěrečná věta, jakýsi epitaf, z Les Chansons d'amour dělá něco, na co nezapomenete a budete mít po čase nutkání vidět to znovu. Ne tak pro film samotný, nýbrž spíše pro ten pocit, jaký ve vás vyvolá a co ve vás zanechá. Dějově se nejedná o nic převratného, milostný trojúhelník, i když ne úplně klasický (možná bych spíš měla švédská trojka? aspoň na začátku), muzikály nadto nemám moc v lásce a navíc tady je ta hudba taková nijaká - sice příjemná, ale takřka stále stejná, nic si z ní člověk nezapamatuje. A tak vlastně, proč ty 4*? Zejména pro ty pocity, které vyvolává, pak pro skvělou kameru, prostředí a celkový pocit (což u francouzských filmů, zdá se mi, bývá samozřejmostí) a v neposlední řadě pro pohledné herce! (Alice + Ismael) 4 a 1/2. (08.07.2011)