Piráti na vlnách

Dosť som bol zvedavý na "Pirátov na vlanách". Námet o rockových rebeloch, ktorí šírili túto dravú muziku, v časoch jej zrodu, so svojej lode zakotvenej na otvorenom mori po celej Británii prostredníctvom pirátskeho rozhlasového vysielania som nadšene privítal. V žilách mi koluje rock´n´roll. Ale moje nadšenie veľmi rýchle opadlo. Zhliadol som totiž desnú koprodukčnú skomoleninu o bande špinavých dýdžejov, ktorí slopú, berú drogy, vedú nablblé debaty o sexe alebo sa prípadne bavia rôznymi vulgarizmami. Režia je nudná a herci hnusní. Nepáčilo sa mi to. ** (01.01.2010)

Tak Richard Curtis si taky natočil svoje Transformers 2. Piráty na vlnách bych určitě doporučil jako příjemnou komedii, ale to je zhruba tak všechno, co od nich můžete očekávat. Nejsou totiž ničím víc, než dvouhodinovou načančanou přehlídkou známých tváří a lidí poslouchajících rádio, ze kterého se line jedna fajn písnička za druhou. Zásadní problém je v tom, že tu prakticky chybí pořádná expozice a jste vrženi přímo do děje, takže si nevytvoříte žádný vztah k postavám a Curtisovy následné pokusy o ždímání emocí vás proto dalece míjí. Příběh je tu někde na třetí koleji a celý film je vlastně jen sledem pár epizodek, ve kterých se něco začne řešit, aby to posléze vyšumnělo do ztracena a za půl hodiny se to zase vynořilo. Nebo ani to ne. A to je na Curtise slušná ostuda, protože takhle prázdný film jsem od něj vážně nečekal. Pár scén určitě stojí za to (souboj DJů, vysílání F-word, zamilovaná January Jones), ale s tak nabitou hereckou sestavou to mohlo skončit mnohem lépe. Zklamaných 6/10 a ještě si pořádně rozmyslím, jestli dám Pirátům na vlnách druhou šanci. (12.07.2009)

Perfektní rockový nářez! Richard Curtis se zapisuje mezi další britské režiséry, který dokážou pravé režisérské umění a z ničeho udělat něco. Ve svém debutu Láska nebeská vytřel zrak všem romantickým filmům a tentokrát to natřel všem hudebním filmům (neplést s muzikály). Hvězdné obsazení v podobě rockových DJ pobaví každého, kdo zná herce aspoň z některých předchozích rolí. Curtis se nebojí vracet role i některým hercům z předchozího filmu. Aby ne, když to s nima umí. Trošku jsem měl problémy s herci ze seriálu IT crowd, ale zvyknul jsem si. Jestli Richard Curtis bude točit jen komedie, vůbec bych se nezlobil a měl bych skvělou kolekci komedií, na které bych se mohl dívat ve smutných chvílích, aby mě rozveselily. (20.07.2009)

Richard Curtis je Bůh a Piráti na vlnách se hned zařadily do řady jeho nejzdařilejších kousků vedle Mr.Beana, Lásky nebeské a Notting Hillu. Krásná muzika, britský suchý černý humor (řehtal jsem se v kině pěkně nahlas), pocity přátelství, nadšení pro věc. Můj oblíbený Rhys Ifans tentokrát jako nejsexuálnější dýdžej Gavin Cavanagh (zatímco v Notting Hillu hrál sexuálně nevyrovnaného spolunocležníka Hugha Granta). Bill Nighy (starý rocker s vánočním hitem z Lásky nebeské) tentokrát jako šéf Rádia Rock, další výrazný týpek Philip Seymour Hoffman jako dýdžej Hrabě. Závěrečné scény korunované objevením mnoha lodí mne docela dojaly a děj jsem dost prožíval. Trailer je na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/239255-pirati-na-vlnach-boat-that-rocked-the/videa/. Napodruhé dávám o hvězdu méně, Láska nebeská a Notting Hill jsou přece jen lepší. (10.08.2009)

-"I don't even like Simon." Přiznám se bez mučení, při prvním promítání mě tenhle film příliš nezaujal. Práce se soundtrackem mi nepřišla nijak objevná a také jsem měla problém napojit se na hlavního hrdinu, jehož představitele mám z jiného filmu zapsaného jako psychopatického vraha a oproti tomu se mi jeho zdejší problémy zdály nezajímavé. Nezapomeňme také na moji selektivní nenávist vůči Richardu Curtisovi kvůli Lásce nebeské. Jenomže naneštěstí nebo naštěstí moje sestra tenhle film miluje a kvůli ní jsem ho od té doby viděla nespočetněkrát. Naučila jsem se mít ráda vedlejší postavy a raději si užívat flow, kterou dostávám, než si stěžovat, co nedostávám. Takový krok bych od sebe nečekala, ale co už. Když už film plný mužské energie, tak tohle je způsob, jaký jsem schopna zpracovat a vyváznout vcelku bez úhony. Můžou za to zejména Philip Seymour Hoffman, budiž mu země lehká, a Rhys Ifans, a jak říká moje sestra, každý film by měl povinně obsahovat roli pro Billa Nighyho. (14.05.2016)