Réžia:
Petri KotwicaScenár:
Petri KotwicaKamera:
Harri RätyHudba:
Eicca ToppinenHrajú:
Outi Mäenpää, Ria Kataja, Martti Suosalo, Ville Virtanen, Sara Paavolainen, Netta Heikkilä, Väinö Heiskanen, Philipp Danne, Matti Laine, Emilia Sinisalo (viac)Obsahy(2)
Finka Saara, žena v nejlepších letech a doktorka, musí jednoho dne čelit poznání, o které nikdy nestála. Zjišťuje, že ji její manžel, architekt Leo, podvádí s mladší dívkou Tuuli. Saara ale odmítá jen tak bez okolků prohrát. Pod falešnou identitou se proto s Tuuli sblíží a naváže s ní přátelství. A proč? Žene ji touha pomstít se všem, kteří jí ublížili. Vzniká tak milostný trojúhelník, ze kterého mrazí. Ve finském dramatu režiséra Petriho Kotwicy, kořeněném velkými špetkami černého a hrubě umletého humoru, exceluje především představitelka Saary, jedna z nejlepších finských hereček současnosti Outi Mäenpääová. Snímek se pak dočkal hned šesti ocenění Jussi a také nominace na berlínského Zlatého medvěda. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Nemôžem uprieť príjemnú, severskú atmosféru a po pocitovej stránke dosiahol snímok slušnú úroveň, všetko však žiaľ padá na neuveriteľnosti určitých hraničných situácií a prekombinovanosti deja. Niekedy je menej viac, to je presne to, s čím sa niekedy potýka aj ázijská kinematografia, len tam je v príbehovej kostre zvyčajne zachovaná vyššia úroveň inteligencie, čo sa aj potom v závere snímku nejako prejaví. Tu to žiaľ nemôžem povedať, teda aspoň nie v takej miere ako by som si želal. 65/100 ()
Já teda nechci být za kaziinfa (1.pád kaziinfo), ale vážně jsem tu neviděl ani malé, natož velké špetky černého humoru. Charakterizoval bych tenhle film jako d-r-s-n-é (čtěte pomalu a důrazně) psychologické drama ve stylu Othella. Celý film jsem byl napnutý jak šraňky (nebo jak se to říká). Kam se hrabou americké horory na finská dramata! ()
Detailní studie vyrovnávání se s nevěrou na finský způsob. Aneb thriller tak temný a vyhrocený, že občas působil až odcizeně. Všechny klasické propriety severských filmů jsou přítomné, jen v něm cosi neladí. Režisérovi se nepodařilo vštípit příběhu onu uvěřitelnou životnost, tak typickou pro Skandinávskou kinematografii. Nebýt těch perfektních hereckých výkonů a mrazivé atmosféry, tak film občas připomínal hořkou parodii. Některé zvraty působily až násilně a kontraproduktivně. Snaha jít až na samotnou dřeň je občas na škodu. ()
Severský koktejl namíchaný z mnoha ingrediencí (láska, manželství, nevěra, sex, přátelství, žárlivost, intrikaření). Těžký, občas příliš silný, překombinovaný, přehnaný. Jeho popíjení chvílemi zdlouhavé až nekonečné. V hluchých pasážích divákovi přímo nabídnuta možnost konstruovat a dopředu předvídat události a zvraty v klasickém milostném trojúhelníku. A většinou se skutečně jeho představy a předpovědi po chvíli objevily na obrazovce, z čehož byl poněkud rozčarován a otráven. ()
Ani v nejmenším nemám připomínky k hereckým výkonům obou hlavních představitelek, ale ke scénáři bych výhrady měla. Zhruba první polovina filmu mě namlsala i když trojúhelníkové téma je častým námětem filmů, ale v té druhé jako kdyby si vzal pero do ruky někdo jiný a nevěděl jak pokračovat. Paní doktorka jednala příliš cíleně a já si osobně nedovedu představit ženu, která se ocitne v této deprimující situaci, aby zašla až tak daleko a už vůbec se mně zdálo přitažené za vlasy, že Tuuli za celou dobu nepojala ani kousek podezření. Těch situací tam bylo docela dost, kdy jsem nevěřícně kroutila hlavou. A to nemluvím o tom, že usilovat o takovou charakterově, ale i vizuálně pochybnou osobnost, kterou byl Leo, je samo o sobě dost neuvěřitelné. Ale láska mhouří oči nad ledasčím, to je známý fakt, který nepopírám, nicméně v mých očích je Musta jää ve výsledku pouhý průměr. ()
Galéria (15)
Fotka © Making Movies
Reklama