Falco

Falco bude mít v mém hudebním srdiečku vždy místo. Jeho písně jsou synonymem pro život. Jeho život byl ten Život s velkým Ž. Když před smrtí, vytuněn kokainem, poslouchal v autě svou píseň Out Of The Dark, tak jsem na sekundu omdlel, protože větší Život jsem do té doby neviděl. A taky jsem si uvědomil, že přesně tyto momenty dělají ze života tu neskutečnou jízdu a že to všechno musím taky nějak pošolichat a zažít si to. Falco NAVŽDY!! (01.05.2013)

Tohle je vážně škoda, na Falca jsem se těšil. Jsem po tátovi rocker, ale prvního bíleho rappera máme rádi oba. Asi proto, že dřív se prostě rap kombinoval s elektrickou kytarou, a ne s hip hopem. A navíc to bylo i trochu melodické a zpěvné. Ale pojďme od muziky k filmu. Oceňuju, že jsem se dozvěděl takové věci, jakože Falco umřel v Karibiku a ne v Rakousku, i když o způsobu smrti - bouračce - jsem věděl. Scénář docela ušel, předělané videoklipy byly taky fajn, vzhled Manuela Rubeyho je v mezích snesitelnosti. Ale jeho herecký výkon už takový není. Jsou chvíle, kdy mu věřím, že je Falco, ale většinou to jsou ty, kdy zpívá, tančí a prostě když se chová jako frajer. Jakmile má ale předvést zoufalství, lásku, opilost, na to jaksi nestačí. (28.02.2011)

Od téhlé biografie jsem toho vážně moc nečekal a to zejména proto, že samotný Falco mi jako interpret toho moc neříká. Mám rád když vím o čem zpěvák zpívá a tím pádem má u mě tvrdá němčina útrum. Přiznávám, moje omezenost. Můj vztah k Falcovi byl do tohodle filmu teda takový, že nějakého Falca vnímám, ale desku bych si asi nepustil. O to více mě Thomas Roth a Manuel Rubey překvapili, když mi v těhle 113 minutách ukázali tak zajímavou osobnost Johanna Hölzela. Talent, závislost, láska, strach, to všechno tenhle film docela dobře pokrývá a když k tomu přidám dobře napsaný děj a skvělou kameru dostávám hodně povedený rakouský výsledek za ćtyři. P.S. Díky překladatelům za titulkování písní, mám teď o Falcově textařině alespoň základní přehled. (19.12.2011)

mám rád životopisné filmy,mám rád Falca a ačkoliv tenhle kousek nepřináší zcela nic nového (co se vyprávěcího schématu týče) sem za něj rád.Na Falcově hudbě sem vyrůstal,ale nikdy sem nevěděl,jaký Falco byl.Velmi komplikovaná osobnost.Jednou naprosto okouzlující a šarmantní a podruhé se chovající jako naprostý debil.Nic to nemění na faktu,že jeho hudbu budu mít rád i nadále a myslím,že tahle biografie za shlédnutí určitě stojí...lepší 3 a 70% (18.12.2009)

Životopisné příběhy mám jako takové vcelku ráda, je to možnost, jak můžete někoho poznat i z té jiné stránky, ne pouze z médií. Ovšem musí se brát v potaz, že tento jejich "život" může být často velmi zkreslen, protože záleží na subjektivním pohledu vyprávějícího. Falco jako osobnost rakouské popové scény mi nebyla příliš známá, moje znalost byla zúžena na několik jeho písní. Snímek oceňuji i z toho důvodu, že se jedná o evropskou potažmo rakouskou kinematografii, která mi není rovněž příliš známá. Kdybych nevěděla, že se jedná o rakouský film, téměř jistě bych jej zařadila mezi americká díla. Film na mě působil svěže, měl spád, přirozenou kameru, jen možná některé sekvence děje byly příliš zkrácené, což se ovšem u životopisného díla dá očekávat. Osobně si myslím, že film rovněž stojí a padá na výkonu hlavního představitele - Manuela Rubeyho. V tomto případě musím konstatovat, že jeho výkon hnal snímek kupředu. Rubey odehrál opravdu vynikající part, podařilo se mu skvěle napodobovat Falcova gesta a já nemůžu než konstatovat, že jsem mu jeho hru opravdu uvěřila. (17.12.2011)