Umierajúce zviera

Průměrné. Z Rothova fenomenálního textu udělala Coixet a scénárista Meyer sentimentální a okoukanou love story. Žádná dráždivost, anarchie, pornografie, je to hodné, uměřené, rozvláčné a místy dost nudné. Vyčnívá jen solidní Kingsley a výtečný Hopper (ten jeho cynismus měl ve filmu vévodit!). Vřele doporučuju místo lístku koupit knihu a namísto dvou hodin v kině ji přečíst. Netrvá to o moc déle a je to nekonečně silnější zážitek. (06.10.2008)

Poslechněte si tohle: před 200 000 lety první Homo sapiens uzřel bludičku ženského pohlaví. Po uvolnění Fenylethylaminu se začal červenat, bludička taktéž a prostě láska jako trám... Říká se taky, že člověk (zamilovaný člověk) má strašný nutkání svou lásku ochraňovat, být s ní. Tak hergott, proč nechal Kingsley mou milovanou Penélope na holičkách ve chvíli, kdy po něm toužila? Člověk pak začne přemýšlet, zda-li byla jejich láska opravdu opravdová. Co když on toužil po pevné kůži a ona po tučném kontě? No, film říká, že se milovali, ale prostě v mém mozku hlodá brouk jménem Pochyby a ten říká, že jsem jim to moc nevěřil. Ale herecké výkony zmiňovaných herců nepotřebují komentář epických rozměrů. Byli boží.. P.S.- červenáte se? Tak se červenejte.. Čau (20.03.2009)

Podle mě jen velká nic neříkající bublina, která se snaží moralizovat o stárnutí, lásce, věrnost atd., ale nic z toho neplyne.... možná mi něco podstatného uniklo, začalo mě to uspávat....O nic lepší než televizní film http://www.csfd.cz/film/174394-pani-harrisova-mrs-harris/. Takže z tohoto filmu si odnáším pouze to, že můj oblíbenec Ben Kingsley je už nechutný stařec (na to že mu v té době bylo "pouhých" 65) a Penelopka je ve svých 34 opravdu nádherná. A kdo zase vymyslel ten český název??? (08.10.2008)

Ben Kingsley, na Oscara čtyřikrát nominovaný herec, o kterého je stále enormní zájem, rozehrává další silně dramatický part. Jeho sofistikovaný profesor literatury a proutník za zenitem je pragmatický k opačnému pohlaví, bilancuje s jediným přítelem (unavený cynik Dennis Hopper) nad životem, nezávazností vztahů i blížícím se konci. Komorní portrét jeho vzplanutí k mladé studentce kubánského původu (Penélope Cruz snoubí ve své Consuele neposkvrněnost s chtíčem) disponuje táhlými dialogy a hravě dokazuje, jak jsou nejen partnerské vztahy vratké a přitom pevné. Uznávaná španělská režisérka Isabel Coixet konstruuje další citově vyhrocenou story, poeticky (kameraman Jean-Claude Larrieu) i hudebně (emočně bohatá knihovna světové hudby - s tou pracuje jako málokdo) dokonale provázanou, která však horko těžko zakryje svoji literárnost a zbytečnou doslovnost i melancholičnost. Umírající zvíře je přesto prvním filmem z režisérčiny filmografie, který mě skutečně silně oslovil. Zapřísáhlý děvkař neočekávaně jihne, překvapivě propadá novému vztahu, brání se oficialitám, žárlí jako mladý a především je mu záhadou, že se snad poprvé, snad naposledy zamiloval. A v závěru se skutečně bojí. Režisérka si potrpí na dlouhé scény i tíživé atmosféře, přiznává citové vydírání, nicméně zdárně skončí přesně v momentě, kdy jej od kýče dělí už jen krapet filmové stopy. Snímek silný v momentech, nicméně k celkové dokonalosti mu leccos chybí!! 70% (15.01.2009)

Rozporuplné drama o lidských vztazích, kterému dominuje výkona Bena Kingsleyho a přenádherné Penélope Cruz, ze které se stává kvalitní herečka. Celým snímek nás provází nádherná převážně klavírní hudba, která snímku dodává pěknou atmosféru. Pohled do života postaršího muže je zajímavý a moralizující, ale filmů s podobným příběhem je mnoho a Elegy řadím do průměru. Tři a půl hvězdičky...... (05.11.2008)