Přicházím s deštěm
Je viens avec la pluie
Vengo con la lluvia
I Come with the Rain
Réžia:
Anh Hung TranScenár:
Anh Hung TranKamera:
Juan Ruiz AnchíaHudba:
Gustavo SantaolallaHrajú:
Josh Hartnett, Yên-Khê Tran Nu, Byung-hun Lee, Takuja Kimura, Shawn Yue, Elias Koteas, Álvaro Longoria, Jo Koo, Carl Ng, Benito SagredoObsahy(2)
Kdysi Kline (Josh Hartnett) sloužil u losangeleské policie, dnes se jako soukromé očko vydává do Hongkongu pátrat po zmizelém synovi čínského miliardáře. Se svým starým přítelem a bývalým kolegou Meng Zim - nyní hongkongským policistou - sleduje Shitaovu slábnoucí stopu až k místnímu zabijákovi Su Dongpovi a jeho krásné, na drogách závislé milence Lili. V Klineově mysli ale nečekaně ožívají děsivé vzpomínky na případ sériového vraha Hasforda, který jej přiměl opustit řady policie. Jeho soustředěnost je ta tam. Dokáže si Kline zachovat zdravý rozum a dotáhne pátrání do úspěšného konce? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (191)
Až se mi o5 dostane slov, tak jimi rozhodně nebudu plýtvat na tuhle zdegenerovanou ubohou frašku, to radši vemu flašku a umlátím se s ní xmrti!!! Bude to rozhodně příjemnější cestování na onen svět než ho opustit zoufalstvím uhryzanou nohou v rameni. P.S.: Verbale obtahuju to hystericky už dva dny a stejně mi z toho vychází jenom tendle film :o)))) ()
Svou minulost pohřbil… bohužel ne dost hluboko. Soukromý detektiv je pověřen pátráním po zmizelém synovi čínského miliardáře. Pro Klinea je to jen další úkol a nový začátek. Na cestě poměrně trnité… na cestě, kde se dějí zázraky, které jsou ale vykoupeny krví a bolestí. Kdy na jejím konci možná čeká rozhřešení. ()
Spolu s Trierovým Antikristem je I Come With The Rain jedním z nejpůsobivějších biblických podobenství, jaké jsem viděl. Tento film je ale o poznání poetičtější a ne až tak krutý, což ale neznamená, že by se zde krutostí šetřilo, naopak šokujících a násilných výjevů je tu požehnaně, jde spíš o to že Antikrist je přímo „ultra-krutý“. I Come With The Rain je k tématu náboženství navíc shovívavější, až nekritický a tam, kde Trier mísil skepticismus s cynismem, Anh Hung Tran užívá mysticismu a samotnou víru nijak nezpochybňuje. A ačkoliv jsem zapřísáhlý ateista, příběh tohoto filmu mě opravdu chytnul a ve svém symbolickém konci emocionálně úplně odrovnal. ___ Tím nejúžasnějším na celém filmu je jeho audiovizuální stránka. Formě dominuje digitální kamera, díky níž jsou noční scény stejně jako u filmů Michaela Mann neuvěřitelně atmosférické a v kombinaci s „emocionálním“ soundtrackem jsou převážně dialogů prosté scény z nočního města úchvatným filmovým zážitkem. Navíc je zde užito poněkud neortodoxního střihu, flashbacky umně doplňují diegetickou přítomnost, paralelní události se prolínají a v některých scénách pomocí střihu, jindy se vpíjejí přímo do jednoho obrazu díky užité dvojexpozici. Každá z jednotlivých postav je se svým osobním příběhem velmi zajímavá, přičemž některé z nich by si zasloužily své vlastní vyprávění…především tedy vrah-umělec v podání skvělého Eliase Kotease. Josh Hartnett svou nejednoznačnou postavu zvládl taktéž bravurně a Byeong-heon Lee je skvělý snad v každém filmu (ani jednorozměrná role v pitomém G.I. Joe ho nedokázala shodit). Tento film mě neskutečně potěšil, je bravurní kombinací uhrančivého audiovizuálna jak od Michaela Manna (snad jen více poetického) a zajímavého příběhu, ve kterém rozhodně není nouze o zajímavé postavy. 100% ()
Utrpení přichází s deštěm. Hluboké, meditativní a působivé od první do poslední minuty. Několik postav jejich příběhů, minulých osudů, které jim přinesli utrpení a osudů budoucích, které můžou nabízet vykoupení. Precizně technicky zvládnutý film, který Anh Hung Tran nepouští ani na vteřinu ze svých rukou a detailního dohledu nad každou drobností (hudbu musel vybírat roky:)). Rozhodně ho však neocení každý,protože nabízí chvílemi trochu drsnější podívanou s dostatkem náboženských motivů a pochopení sebe sama. Silná a jedinečná atmosféra velmi osobitého díla ve spojení s mixem žánrů i hvězd, západu a východu, dělá z filmu netradiční a působivé dílo. Není ho nutné vidět, když ho nebudete chtít prožít. PS: Jen abych doplnil Malarkeye, po dešti zbudou památky. Květiny začnou více růst, vzduch začne jinak "vonět", potoky zvýší svůj průtok, nějací lidé díky tomu přijdou o život nebo úrodu... jiné lidi zase déšť očistí nejen od špíny fyzické, ale i psychické. Déšť změní víc, než je na první pohled patrné a úplně stejně to platí i u tohohle filmu. ()
Tran Anh Hung vytvořil fenomenální dílo, které lze bez nadsázky označit za evangelium postkoloniálního globalizovaného světa. Cesta k transcendenci, která zde má doslovně význam jako odpoutání se od těla coby hmoty a s ním spojených zafixovaných kódů myšlení, vede přes agónii. Příznačně pro současný svět a jeho kulturu film využívá až odtažitě vycizelovanou formu, ale postupně směřuje k maximálnímu vypětí. Nápaditě jsou takto užiti herci v hlavních rolích, kteří všichni jsou ohromně populární hvězdy. Jejich zářivé tváře hyzdí známky emocionálního vypětí i fyzické únavy a jejich výstavní těla se potřísněna krví a špínou svrašťují extatickou bolestí. [Fresh Film Fest 2009 - "Přicházím s deštěm"] ()
Reklama