Prichádzam s dažďom

Bože, to byl neskutečný blábol. Naštěstí vizuál, střih a psychedelický soundtrack, za které tu hvězdu dám, matou divákovu pozornost dost na to, aby si myslel, že to blábol není a snad to má dokonce filozofickou myšlenku. Nemá. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/prichazim-s-destem.html ------ Velice zvláštní mix akčního filmu, detektivky, krváku, mafiánského filmu, surrealismu a náboženského filmu. Ne, skutečně to nejde dohromady. Úvod filmu je lákavý. Nevysvětlená scéna policisty s vrahem, následné pátrání po ztraceném synovi deset let po této události. Pátrání vede do Asie, kde bývalý polda, nyní soukromý detektiv, má známého u místní policie. Známý má pifku na místního kruťase mafiána. Do té chvíle to velmi rychle odsýpá, nezdržujeme se zbytečnostmi, někdy až rychlé střihy nás posouvají kupředu mílovými kroky, kamera chvíli kouzlí, chvíli se kochá. Rozhovory probíhají v zajímavých lokacích - u potoka v horských lesích (dlouhý záběr, kdy se dá plně vychutnávat atmosféra místa), v prosklené výškové budově u skleněného stolu, v místním asijském špinavém bistru. A k tomu kontaktní zvuk, reálné ruchy přírody okolí, dopravy, velkoměsta. Dohromady dávají obrovský prožitek typu "jsem tam". Protože neruší žádná hudba, kromě té v barech, je prožitek o to silnější. Pak však nastane zlom v příběhu, kdy je do té doby pečlivě budovaná atmosféra i napětí hozeno do koše, a začíná se odznovu - tentokrát úděsně vlezlým soundtrackem, často až psychedelickým, podobně je tomu s kamerou a příběhovou kostrou. Ta se zvrtne v laciné podobenství o asijském "Ježíši", který na rozdíl od toho biblického nejdřív vstane z mrtvých, a teprve pak je ukřižován, a mezitím uzdravuje a léčí lidi. Co tím chtěl básník říci, Ježíš suď. Postava soukromého očka vymizí v podstatě zcela, i když zjistíme, co se před lety stalo, jeho kolega také se už pořádně neobjeví, poté, co je postřelen, a místní mafián zjistí, že existuje někdo, koho se bojí, ale odmítá si to přiznat, takže je to stejně na levačku. Autor sám neví, co vlastně chce říci - na jedné straně je okouzlen vrahem-umělce, který z mrtvých lidských těl svých obětí skládá surrealistické "sochy" ve stylu Dalího vizí. Tvůrce je okouzlen i krutostí mafiána, který své poskoky, co nesplní do puntíku příkaz, nacpe do pytle a zaživa je v tom pytli umlátí kladivem. A na druhou stranu je tvůrce okouzlen přírodou, deštěm, odkazuje až příliš okatě v paralelách nejen na Ježíše, ale i Maří Magdalenu (na drogách závislá a posléze uzdravená bossova milenka). Prostě jak u blbých na dvorku, jak říká moje máma. A to se kvůli formě nezmiňuji o nelogičnostech obsahu (Proč vrahouni "Ježíše" čekali až do rána? Proč asijského poldu přepadli až u něho v bytě a nezastřelili ho odpoledne na tom parkovišti? Atd.) (24.03.2010)

Dost zvláštní film, kde pocítíte utrpení hrdinů, uvidíte devastaci nejen jejich těla, ale i duše. Občas to má atmosféru, která by se dala krájet, tak psychopatickou, zlou, vysloveně divnou, na tomto poli režisér exceluje, Takuya Kimura si musel ve své roli užít stejně jako Josh Hartnett, který nejvíce pocítil, co to je, když "umění a kráse" slouží lidské tělo. Není ani tak dle mého důležitá ta detektivní linie, jako spíše ty neustále narážky a odkazy na křesťanství a Ježíše především. Uvidíte opět nádhernou kamerovou práci, ve vedlejší roli Shawn Yue, rejžova žena si zde střihla menší roličku pořád je i v 41 kočka, byť ta blond barva na vlasech vypadá zlváštně. Byeong-heon Lee jako nemilosrdný gangster, co nezná slovo svědomí, a působí prostě jako mrzák, který není schopen jiné emoce, než nenávisti, když pominu ten podivný vztah s přítelkyní. To by byly klady, teď zápory, působí to dost rozháraně a ten konec, by vyloženě hodně divný i když jsem ho čekal, pro mě je stále nepochopitelný. (09.01.2010)

Mohla to být velice slušná "noirovka", protože to má atmosféru, slušně překombinovanou zápletku čítající velké množství postav a navrh exotické prostředí s nápaditou hudbou. Bohužel vše zůstalo na půli cesty a žádná část filmu nefugnuje tak jak by měla. Ve výsledku se tedy jedná o zbytečně překombinovanou nudu. (18.03.2010)

Ježíš bude trpět až do konce světa. Tyto slova zazní na začátku filmu. Jinak se mi zdálo, že je ve filmu až moc náhod, kterým bych neříkal štěstí. Třeba setkání detektiva Klina ( Josh Hartnett ) a Shitai ( Takuja Kimura ) hned po příletu do Hong Kongu, nebo zastavení auta zraněného Mi Fua zrovna před chatrčí " léčitele ". Scéna, kdy auto detektiva jede na zpátečku byla moc přehnaná a trvala právě tak dlouho, jak režisér potřeboval....moc okaté a uměle prodlužované. Jedna část filmu ukazuje snahu o záchranu lidských životů a druhá strana snímku je o lhostejnosti a krutosti k témuž životu, který má právo být zachráněn. Velice zajímavý snímek plný bolesti i radosti. Ve filmu zazní mimo jiné Nudo / Nude / od Radiohead : http://www.youtube.com/watch?v=IbFwEQpcY04 nebo Complete breath od Polmo Polpo : http://www.youtube.com/watch?v=EJ00O5341vU (05.04.2010)

Ye-Zhish Kristus z hongkongské chatrče, co není synem tesaře, ale farmaceutického magnáta, léčí dotekem jak E.T. a přitom trpí za nás, vás, mě, či tebe (vyberte si) a na jeho horké stopě vlastním svědomím přiškrcované soukromé očko Hartnett, do jehož paže se rádi zakusují avantgardní sochaři s vražednými sklony. Tolik k formou docela zajímavé první neonoirové polovině, ale jakmile se Tranovo transcendentno zlomilo do meditativní roviny obohacené o hudbu, jenž si pustíte 15 minut před tím, než skočíte pod mezinárodní rychlík, zlomil jsem nad ním hůl i já. V rámci metaforického přirovnání působivosti snímku zde čtu něco o tom, že déšť zanechá stopy v podobě zvýšeného růstu rostlin, pročistí vzduch a zbaví člověka špíny nejen fyzické, ale i psychické. Mně to spíš připadalo, že mi bez mála dvě hodiny chcalo na čerstvě udělanou trvalou a když jsem se vrátil domů, našel jsem jej kompletně zpustošený a vytopený. A když mluvím o domu, tak věřím, že zdejší profesionální filozofové mrštné mysli dobře vědí, co tím slovem Freud, jeden z náčelníků způsobujících rezonanci jejich psyché, myslel.. (23.06.2011)