The Copper Tower
Réžia:
Martin Hollý ml.Scenár:
Ivan BukovčanKamera:
Karol KrškaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Emília Vášáryová, Štefan Kvietik, Ivan Mistrík, Ivan Rajniak, Michal Dočolomanský, Vlado Müller, Slávo Drozd, Alena Skokanová, Július Vašek (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Krátce po Baladě o sedmi oběšených došlo k druhému uměleckému setkání Emílie Vášáryové s nedávno zesnulým režisérem Martinem Hollým. Uprostřed nádherné tatranské přírody, daleko od nastupující normalizace, vznikl romantický příběh, který dodnes společně s volným pokračováním Orlí pírko (1971) patří mezi nejoblíbenější slovenské filmy. Tři kamarádi, Pirin, Valér a „R“, pracují na malé vysokohorské chatě. Poté, co na chatu dorazí Pirinova manželka Saška, je do té doby nerozlučné přátelství tří mužů vystaveno těžkým zkouškám. „Byl to pokus o útěk před životní realitou. Bukovčanův scénář jsem se snažil ještě víc posunout tak, aby vznikla atmosféra nostalgie po něčem krásném, neuchopitelném a nenávratném,“ vzpomínal režisér. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (204)
Tak tohle se u mě nesetkalo s žádným účinkem. A to je velká škoda, protože snímek je natočen na barevný širokoúhlý filmový formát značky Kodak, na který se v těchto létech moc netočilo. I krásné prostředí hor má svoje kouzlo, ale to je asi tak všechno. Příběh je hrozně naivní a působí jaksi rozpačitě. Vyprávění o třech kamarádech, do jejichž života vejde žena postrádá logiku a emoce nefungují. Film nefunguje ani jako balada, ani jako drama. Dokonce mě i rozčilovala stále do kola se opakující hudební smyčka mistra Lišky (tohle jsem ještě nikdy nenapsal, protože pan Liška je můj kultař největší). Prostě se omlouvám, možná mě snímek úplně nesedl, tak jak by měl, ale i přesto víc než za dva dát nemůžu. ()
Pekny pribeh o tom, ako jedna samica zlikvidovala kamaratstvo troch muzov. A slovenske hory dokazu byt pekne krute niekedy ...... najma Vysoke Tatry. Kazdy ich podcenuje /ked som zvladol Alpy, Tatry mi nemozu robit problem, nie ? ..../. Su to najmensie velhory Europy, ale stale klasicke velhory so vsetkym, co k tomu patri. Za to, ze ich ludia casto podcenuju, sa vedia kruto pomstit. Kruto. A okrem zniceneho kamaratstva je Kobaltova veza aj o tomto. V roku 1970 vdaka Moskovskym protokolom 1968 uz normalizacia bezala naplno, a tak reziser Martin Obleceny a tvorcovia chceli natocit nieco, v com nebude normalizacia a sivost a sedivost kazdodenneho zivota pevne zviazaneho normalizacnym rezimom. Normalizacia totiz zarezavala uz vsade : film, hudba, politika komunalna aj vysoka, rozhlas, televizia, noviny - proste vsade. Chceli ujst daleko /do velhor/ od normalizacneho rezimu a normalizacnych sudruhov. Preto vznikol tento film. Olovnatu Vezu mozno este stale povazovat za mimoriadnu kvalitu konciacich sa 60. rokov. A jednoznacne je to pre mna najlepsi diel trilogie - kvalita oboch dielov nema sancu na najlepsiu jednotku. Rezia Martina Obleceneho taktiez na urovni. Kecom a dristom okolo toho, ze vznikla atmosfera niecoho neuchopitelneho a nenavratneho som nerozumel nikdy - a ani im nechcem rozumiet! Za rok 1970 mam vsak ovela radsej Tapakovu Rysavu Jalovicu a Ctyri Vrazdy Staci, Drahousku. 86 % ()
Konečne dobrý slovenský film, ktorý sa aj mne páči. Konečne normálne plynúci dej, ktorý je dobre vyrozprávaný a predovšetkým baví. Prostredie je prekrásne, kamera zachytila úžasné veci, kameraman si zaslúži pochvalu. Nasvietenie je super. Vizuál je na naše pomery a tú dobu viac než dobrý. Herci zahrali na úrovni, výkony sa mi pozdávali. Film nepôsobil amatérsky ako mnoho iných. Tvorcovia si dali záležať a odviedli kus dobrej roboty. 80% ()
Medená veža patrí hádam k jedným z najkrajších slovenských filmov. Jedinečný poetický humor, prostredie Tatier odkrývajúcich svoju majestátnosť, pôvab, ale aj nebezpečnosť zároveň. A v nich odohrávajúce sa priateľstvo troch kamarátov, ktoré odrazu naruší príchod jednej očarujúcej ženy (mladá Emília Vášáryová). Osobné, baladické a naše. ()
V Medenej veži je všetko osudové. Osudové kamarátstvo, osudová žena, osudová nehoda a osudový záver. Napriek tomu si scenár dokáže udržať určitý nadhľad a film nepôsobí gýčovito. Je asi zrejmé, že v inom prostredí by tento scenár fungoval o niečo menej, ale našťastie tu máme krásne slovenské veľhory, ktoré určite pridávajú na tunajšom hodnotení nezanedbadeľné percentá. U mňa je to rovnako. ()
Galéria (23)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (29)
- Exteriéry sa točili v týchto lokáciách: Bratislava, Tatranská Lomnica, Javorina, Lomnické sedlo, Lomnický štít, Kežmarský štít, Gerlachovský štít, štít Bradavica, Veľká vidlová veža, Mengusovská dolina, Skalnatá dolina, Velická dolina, Žabia dolina, Javorová dolina, Zelené pleso a Veľká studená dolina. (pravo)
- Iný variant názvu bol „Milenci Stratenej doliny“. (Raccoon.city)
Reklama